Mincí vyrobených z obdobného materiálu jako euro, vydá Česká mincovna 10 tisíc. "Dukáty nejsou skutečnou měnou, jejich přijímání je dobrovolné. Je to spíše forma hry a suvenýr pro obyvatele i turisty a zároveň způsob, jak propagovat město," shrnula za organizátory Katarzyna Wawrzyńska.
Jako vůbec první město na Moravě přišli s vlastním platidlem loni v Olomouci. Tamní Olomócké držgrešle se dostaly do oběhu 24. listopadu a platit se s nimi dá až do letošního Silvestra. Poté se z nich stane sběratelská kuriozita.
Obdobný princip bude fungovat i ve Šternberku. Do oběhu se Šternberské kolečko, zachycující na lícové straně ozubená kolečka hodinového strojku a na rubu znak města, dostane 8. září na Šternberských slavnostech. Na vybraných místech s nimi půjde platit služby a zboží do konce příštího roku.
"Každý dukát bude mít hodnotu čtyřiceti korun. Lze jej využít také jako dárek či sběratelskou raritu," uvedla mluvčí šternberské radnice Irena Černocká. Šternberští věří, že jejich "peníz" bude mít podobný úspěch jako měla lokální měna třeba v Olomouci.
Olomouc pojala název s nadsázkou, o mince byl velký zájem
Tam se po 20 tisících vydaných mincích zachycujících na přední straně motiv Sloupu Nejsvětější Trojice, Dómu svatého Václava a olomoucké radnice, doslova "jen zaprášilo". Přispěl k tomu nejspíš i originální název "Olomócká držgrešla". Původně přitom radní uvažovali o jménech jako tolar, dukát či groš. Nakonec se ale rozhodli celou záležitost pojmout s trochou nadsázky.
"O Hanácích se nedá říct, že by byli vyloženě lakotní, ale ví se o nich, že jsou prostě spořiví. Což v dnešní době může být inspirativní vlastnost," objasnil s úsměvem náměstek olomouckého primátora Jan Holpuch. Uvedení této místní kuriozity pak mělo pozitivní ohlas.
"Velký zájem nás až překvapil. Na jednu stranu nás těší, na druhou stranu je nám trochu líto, že nyní už jsou dávno všechny držgrešle rozebrané," dodal Holpuch.
Hlavní myšlenkou zavedení lokálního platidla, vydaného v limitovaném nákladu, je vytvoření dukátu, který se na stanovenou dobu dostane do veřejného oběhu a stane se určitou formou platidla.
Žetony mohou lidé v uvedeném časovém rozmezí platit za vybrané služby a nákupy. Po uplynutí zvoleného období se z této mince stává kuriozita či sběratelský artefakt.
