Ke všemu stačila jedna zmínka na zasedání osadního výboru ve čtvrti Vrahovice. Nikdo si ovšem pořádně neověřil, zda je zpráva pravdivá, či nikoliv.
„Nedivte se tomu. V době, kdy v televizi každý den vidíte reportáže o emigrantech, kvótách a o tom, která země má s uprchlíky problémy a které zařízení je přeplněné, pak stačí, aby někdo do vzduchu vypustil zmínku, někdo další se toho chytne a už to jede samo,“ říká náměstkyně primátora Prostějova Alena Rašková.
Richard Kořínek, šéf krajské pobočky humanitární organizace Člověk v tísni, která mimo jiné pracuje s uprchlíky, se zjitřené pozornosti také nediví.
„Jde o akutní téma, kterému se nejen my a další organizace, ale i celá společnost budeme muset věnovat. Vypjatá atmosféra kolem uprchlíků bohužel k řešení nepřispívá. V první řadě vládnou emoce, a nikoliv reálné informace,“ řekl.
Z osadního výboru pokračovala fáma na radnici a pak mezi lidi
MF DNES zmapovala, jak celý poplach vznikl. Z posledního zápisu ze zasedání osadního výboru vyplývá, že informace o uprchlících se objevila v bodě, v němž se diskutovalo o zdejší problematické ubytovně. Tu provozuje organizace Schola Servis, kterou zřizuje Olomoucký kraj.
Ředitel prostějovské pobočky Pavel Sekanina potvrdil, že se zprávou o uprchlících na osadní výbor přišel on. Tvrdí, že informaci slyšel ze dvou neoficiálních zdrojů, jeden byl přímo z Vrahovic.
„Předesílal jsem ale, že jde o neformální zdroje a zpráva nemusí mít racionální základ,“ říká. Jeho zdroje ukazovaly na konkurenční ubytovnu.
Předsedkyně osadního výboru ve Vrahovicích a prostějovská zastupitelka Milada Galářová se nicméně polekala a celou věc začala ihned řešit.
„Nechtěli jsme nic podcenit, proto jsme požádali město, aby informaci ověřilo na ministerstvu vnitra,“ sdělila. Radnice se opravdu na vnitro obrátila, podle dostupných informací dosud odpověď nemá.
Internetové diskuse zaplavily obavy i nadávky a vulgarismy
Faktem je, že vrahovická lokalita by pro uprchlíky nebo azylanty příliš vhodná nebyla.
„Ve stávajících ubytovnách už zde žije poměrně dost lidí a mezi nimi je také hodně Romů. Co si budeme povídat, jsou prostě hlučnější a místní obyvatelé už toho mají plné zuby. Vznikají i konflikty a řada místních se bojí. Kdyby do toho měli přijít ještě uprchlíci, to si nedovedu představit. Neznají jazyk, mají úplně jiné zvyklosti, jinou kulturu. Bylo by to zničující,“ popisovala náměstkyně Rašková.
Informace však začala kolovat po Vrahovicích a po Prostějově. Na internetu a na sociálních sítích se mohutně diskutovalo, lidé zde sdělovali své obavy, strach, ale objevil se i vztek, nadávky a vulgarismy.
„Paraziti. Jako by nestačilo, co tam bydlí za svoloč už teď,“ zaznělo například.
„Doufám, že jim ten barák zavčas někdo podpálí, jak to dělají v Německu. Ať táhnou, odkud přišli!“ zní další příspěvek.
Ubytování uprchlíků? Nikdy nás to ani nenapadlo
Ubytovna, o kterou se v „aféře“ jedná, patří společnosti Dům MP Prostějov z Rohatce. Jednatelka firmy Zita Konupčíková plán na ubytování uprchlíků kategoricky popřela.
„Není to pravda. Ani nás to nenapadlo,“ prohlásila.
„Záměr ubytovat uprchlíky ve Vrahovicích nebyl nikdy projednáván. S místním osadním výborem jsme měli vždy korektní vztahy a snažíme se mu vycházet vstříc. Splnili jsme například požadavek města na vybudování dětského hřiště,“ stojí v písemném prohlášení společnosti Dům MP Prostějov.
„Naši ubytovnu využívají částečně rodiny a dále stavební firmy pro své zaměstnance a s jejím provozem nejsou problémy. Uvedená situace mě mrzí především kvůli obyvatelům Vrahovic, u nichž celá věc mohla vzbuzovat paniku,“ pokračuje dále firma.
Kvůli uprchlické krizi nyní vnitro hledá v Česku volné ubytovací kapacity. Slíbilo, že o případných lokalitách bude radnice a obyvatele informovat s předstihem.
„Všechny návrhy zatím vyhodnocujeme. Zvažujeme využití prostor s ohledem na potřeby, stav objektů i finanční rozvahu. Následně o vhodných kapacitách informujeme představitele samosprávy i veřejnosti, které seznámíme s režimem fungování takového typu zařízení a s dalšími tématy, které budou starosty a občany zajímat,“ sdělila mluvčí resortu Petra Kučerová.
A zase Strojař. I Přerov už řeší běženceStačí jedna prázdná budova ve městě a už je z ní budoucí uprchlický tábor. Podobnou fámou, jakou řeší Prostějov, žije nyní také sousední Přerov. Mezi obyvateli města se šíří informace, že jako zařízení pro běžence bude sloužit nevyužitý hotel Strojař. Před prázdninami definitivně zkrachovala jednání mezi přerovským magistrátem a ministerstvem obrany o převodu bývalé vojenské ubytovny na město. Budova je asi týden znovu v nabídce k prodeji, a lidé už mají o její budoucnosti novou teorii. „Přerované se ještě vloni obávali, aby tu nevznikla ubytovna pro sociálně slabé, kteří by do centra města vnesli neklid. Dnes jsou spíše slyšet obavy, aby tu nebylo zařízení pro běžence,“ popsala mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová. Ministerstvo obrany znovu nabízí opuštěný devítipodlažní hotel Strojař k prodeji od 31. července, a to za cenu za 39,5 milionu korun. Pokud se do 19. srpna najde majitel, mohla by budova s 369 lůžky opět sloužit jako ubytovna. Radní ale uklidňují Přerovany tím, že pokud by tam mělo vzniknout zařízení pro běžence, museli by o tom vědět. „Ministerstvo vnitra by muselo jednat s představiteli města. Navíc se osobně domnívám, že Strojař jako utečenecký tábor je objektivně nevhodným zařízením pro ubytování uprchlíků. Je ve středu města a stavebnětechnické uspořádání objektu vylučuje řádné zabezpečení vůči okolí,“ řekl přerovský primátor Vladimír Puchalský. Bývalá vojenská ubytovna je v Přerově ožehavým tématem od chvíle, kdy se jí armáda rozhodla zbavit. Z obavy, že by se mohla změnit na další sociální ubytovnu, kterých už jsou ve městě asi dvě desítky, se loni zastupitelé dohodli, že město samo preventivně budovu koupí. Nejprve zkrachovala jednání o bezúplatném převodu, před prázdninami pak přerovští zastupitelé odmítli i možnost získat hotel za 40 milionů v pěti splátkách. Cena se radnici zdála vysoká, navíc jí vadila omezení ve využití někdejší ubytovny. |
