Nechal bych jej kopat do přirození a zavřít na 5 let do basy.

Dotyčný obhájce je zjevně dalším zastáncem „přirozenosti“ a osvědčených „tradičních hodnot“...

Plus. Samozřejmě!

Stojim za tim odsouzenym chlapem. Me je 43, a dostal jsem jako maly x-krat, ted viidim u sve pritelkyne, ktere 16lety spratek prerostl pres hlavu, ze to je jediine, co na spratky funguje!! Nerikam holi, to uz je moc, ale pekny kozeny pasek je dobry a ucinny nastroj.

Jako malý jste byl nespočetněkrát bit a vyrostl z vás hlupák, který netuší, jakým způsobem zacházet s dětmi, aby z nich vyrostli rozumní, zodpovědní, sebevědomí a spokojení dospělí...

Foter nás tĺkol hlava nehlava a to za malichernosti,dodnes ho memáme radi zo sestrou,ten kdo siahne na svoje decko je úbohy chudák,mám dceru a nikdy v živote som na nu nesiahol a ani si to neviem predstaviť!dotyčneho by som nechcel stretnuť to by nedopadlo dobre

No vidíte, podle paní Liškové z příspěvku nad Vámi, musíte být ale agresivní jedinec

Ten soudce by mel taky dostat holi a klecet v koute. Mezitim by mohl premyslet nad tim, co ten chlapcum zkazi zivot.

Naše starosvětská babi (ročník 1932) na mě ani na svoje děti nikdy nepřiložila pravici, stačil jí pohled. Někdo holt musí pokřivenost duše zakrývat ranami holí.

Podmínka není žádný trest, když už ho nechtěli zavřít do vězení, tak alespoň veřejně prospěšné práce nebo vězení domácí (však náramky na to už mají, ne?).

1) podminka je trestem, pokud firma pozaduje bezuhonnost tak vas s podminkou za trestny cin nevezmou.

2) pan se stara o deti, kdyz bude delat verejne prace tak na ne nebude mit cas.

3) naramky v CR skoncily, uz je pouze dohled pres pracovniky.

Vždycky, když slyším, že výchova formou mlácení, ignorace od otce a tvrdé dřiny a trestů je nějaký relikt toho, že "tenkrát to tak bylo", musím se znechuceně plácnout do čela. Jsem starším ročníkem, ale tatínek mě nikdy nebil, byť byl věřící a hodně pracoval, chodil si se mnou hrát, dělali jsme blbosti ve sněhu, sice to byl docela tvrdej chlap a neříkal, že jsme jeho poklad a že nás miluje, ale svými činy to dával najevo každý den, dokonce mě nikdy neuhodil, jen jednou, když jsem byl hodně drzý, mi dal přes zadek, což mi následně ledoval. Maminka stejně tak.

Chovat se k dětem hnusně není hezké omlouvat tím, že "tenkrát to tak bylo". Protože ani to nebylo pravidlem.

A já, pochopitelně, ten jejich odkaz nesu dál a ke svým dětem jsem se choval vždy s úctou a doufám, že v tom budou i oni pokračovat.