Transformace teplárenství bude stát přes 200 miliard korun, v rámci modernizačního fondu HEAT, který Topolánek označil za výsledek úspěšného vyjednávání, mají mít teplárny zajištěno 100 miliard. Peníze plynou z emisních povolenek.
„Z vlastních zdrojů dostanou teplárny zpátky zhruba dvě třetiny, protože tam do roku 2030 podle propočtů odvedou kolem 160 miliard,“ zmínil.
Proti odchodu od uhlí ve stanoveném termínu podle něj hraje časový horizont i přísné evropské regulace. Do programu transformace bylo přihlášeno několik desítek projektů, v posledním kole však byly kvůli úsporám schváleny jen čtyři.
„Pokud nebudou programy z docela formálních důvodů schváleny včas, u paroplynových cyklů se dostáváme do problému s dodávkou turbín. Vypadneme ze slotu (místa v pořadí objednávek – pozn. red.) a už tak napjatý termín nestihneme,“ varoval bývalý předseda vlády.
Plánované projekty také může ohrozit klesající cena emisních povolenek, oproti očekávání z nich bude zisk nižší o přibližně 15 procent.
„Jsme obětí matematického modelování“
Jako možnost ke zrychlení procesů vidí Topolánek především ústup od vypracovávání nových koncepcí nebo zrychlení povolovacích procesů například ke stavbě nové infrastruktury.
„Komise jsou tu od toho, aby se nějaký problém spíš nevyřešil, než vyřešil, mluvím z vlastní zkušenosti,“ poznamenal předseda výkonné rady teplárenského sdružení s tím, že vláda přistupuje k energiím „salámovou metodou“.
„Stát neudělal pro transformaci, kterou vyžaduje a kterou my jsme očekávali, v zásadě nic,“ řekl a rovněž vytkl vládě, že se bojí udělat razantní kroky a spoléhá na vypracované teoretické matematické modely, které však nemusí odrážet realitu a v minulosti se neosvědčily například při predikci vývoje pandemie covidu-19 či ekonomické krize.
Havlíček: Vláda musí začít okamžitě jednat
Topolánkova řeč otevřela konferenci Dny teplárenství a energetiky, která se koná v Olomouci v úterý a ve středu. Setkání se soustředí na sdílení zkušeností mezi odborníky v oboru, prezentaci inovací a odbornou diskuzi.
Letos se koná jubilejní třicátý ročník této akce, kromě dalších velkých témat se soustřeďuje právě na témata transformace a modernizace oboru v kontextu Evropské unie, zelených zdrojů i cen energií.
S tím, že uhelné elektrárny budou v České republice nakonec v provozu i po roce 2030, souhlasí i místopředseda poslanecké sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který se účastnil druhé z panelových diskuzí. Také podle něj nastává čas, aby vláda začala okamžitě jednat.
„Jestliže přistoupíme na špinavé myšlenky, že upustíme od uhlí rychle, tedy v horizontu čtyř až pěti let, může se stát, že si způsobíme problémy. Naopak musíme zajistit, že budou dostupné jiné a náhradní zdroje. Cesty a varianty tu jsou, ale je nutné je připravit rychle,“ zdůraznil Havlíček.
Dále se v panelových diskuzích hovořilo o využití vodíku či odpadu ve výrobě energií i teplárenství, řešil se také Národní energetický plán.
