„Za poslední roky energeticky využíváme přibližně 240 tisíc tun odpadu, přičemž Olomoucký kraj je po Jihomoravském vždy ‚nejpilnější‘ dodavatel,“ nastínil Michal Kačírek, mluvčí společnosti SAKO Brno, jež spalovnu provozuje.
Z celkového objemu odpadu, který končí v tamních kotlích, pochází z Olomouckého kraje sedm až osm procent. V roce 2021 převezly velkokapacitní kontejnery z překladišť v regionu do Brna 16 504 tun odpadu, v roce 2022 to bylo 20 123 tun. Většina pocházela z Prostějovska, část také od olomouckých technických služeb.
Spalovna se ale nyní dostala na hranici svých kapacit a bez rozšíření o další kotel nebude schopna zpracovat odpady z jiných krajů. Už teď zájemce odmítá.
„Brno jsme po dlouhou dobu mohli považovat za vzor. Město se k této problematice vždy stavělo čelem, mělo plně soběstačný municipální systém,“ vyzdvihl radní Olomouckého kraje pro životní prostředí Martin Šmída (Piráti a STAN).
„Navíc nemyslelo jen na sebe, ale přijalo roli lídra a působilo i v širším okolí, jemuž dodávalo v oblasti odpadového hospodářství jistou stabilitu a předvídatelnost. To se nyní mění. Považuji to za velmi špatné rozhodnutí,“ zhodnotil radní zrušení třetího kotle.
Nový kotel v brněnské spalovně zatím nebude, rozhodlo se v tajném hlasování |
Podle něj přesto omezení rozvoje brněnské spalovny nebude mít zásadní vliv na krajské řešení budoucí likvidace odpadů, jímž je sdružení obcí do akciové Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje.
Z odpadu má být palivo
Společnost bude provozovat novou třídicí linku odpadu za půl miliardy korun v Olomouci. Původní plán počítal s tím, že část energeticky využitelných odpadů by směřovala i do Brna.
„Ukazuje se, že se nedá spoléhat na nikoho dalšího a musíme si maximálně poradit sami. A to děláme,“ podotkl Šmída.
Krajský odpadový projekt, který sdružuje nyní 90 obcí z regionu, má více možností, jak se přizpůsobit novým podmínkám. „Podle situace na trhu jsme schopni jednotlivé druhy odpadu nasměrovat do recyklace nebo k energetickému využití,“ přiblížil Šmída.
Roční produkce komunálního odpadu
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí; údaje za rok 2021, za loňský rok ještě nejsou k dispozici. |
Výstupem krajské separační linky bude kromě vytříděného odpadu k recyklaci tuhé alternativní palivo (TAP), jež plánují krajští představitelé prodat tomu, kdo dá lepší cenu. Největší odbyt představují teplárny či cementárny. V regionu už kotel na TAP funguje například v přerovské teplárně.
Linku na výrobu TAP chce ovšem postavit i společnost FCC, v níž má čtvrtinový podíl město Prostějov. Firma sváží odpad právě z Prostějova a okolí. Původně měla linka stát v Biskupicích, místní byli ale proti.
Teď společnost podala k posouzení vlivu na životní prostředí projekt plánovaný přímo v Prostějově. Linka má vzniknout v bývalém areálu Vitany za vlakovým nádražím.
„Kapacita zařízení je 50 tisíc tun odpadu za rok. Vstupem budou energeticky využitelné odpady, tedy směsný komunální odpad, materiálově nevyužitelné živnostenské a průmyslové odpady nebo například zbytky z třídění druhotných surovin,“ popsala mluvčí FCC Kristina Jakubcová.
Zplyňování narazilo na odpor místních
Proti plánu se však staví prostějovská opozice. Podle ní bude linka příliš blízko obytné zástavby, navíc zhorší už tak silnou dopravní zátěž města a zvýší hluk.
„Územní plán udává, že má v místě vznikat jen tichá a nerušivá výroba a služby, což tato linka vzhledem k objemu zpracovaného materiálu nebude. Chceme, aby měli možnost se k záměru vyjádřit i obyvatelé nedalekých domů, na jejichž kvalitu života bude mít stavba nepochybně vliv,“ shrnul zastupitel Petr Ošťádal (Na rovinu).
„Od zveřejnění záměru máme omezenou dobu na to, aby se město k tématu vyjádřilo, do dalšího zastupitelstva to nelze stihnout,“ dodal.
Podle kritiků Prostějov nemá jasnou představu o budoucím řešení likvidace odpadů, přitom na jaře vystoupil z krajské odpadové společnosti. Odkládání rozhodnutí se ovšem může městu prodražit.
„Aktuálně nevíme, jak se bude s odpady nakládat, nemáme žádnou analýzu ekonomicky vhodného řešení, místo toho se na jedné straně města má stavět linka na TAP a na druhé zařízení na zplyňování odpadu,“ připomněl další zamýšlené řešení Ošťádal.
Linka může vzniknout i navzdory nesouhlasu
I proti vzniku plazmové zplyňovačky v sousedních Mostkovicích, jež by byla prvním zařízením svého druhu pro zpracování komunálního odpadu v Česku, se ale postavili místní.
Debata o zplyňovací stanici odpadu skončila hádkou. Lidé ji nechtějí |
Prostějovská opozice kvůli projektu linky na TAP vyzvala primátora, aby svolal mimořádné zasedání zastupitelstva. Radní ale minulý čtvrtek rozhodli, že se tak nestane.
„Už sama rada přijala usnesení, že město bude požadovat takzvanou velkou EIA (posouzení vlivu na životní prostředí – pozn. red.), jejíž součástí je i veřejné projednání. To je maximum, které je podle zákona možné, a nic víc by stejně zastupitelstvo žádat nemohlo,“ odůvodnil to primátor František Jura (ANO).
Vedení města dříve avizovalo, že pokud by byli občané proti, tak se za ně nepostaví stejným způsobem, jako tomu bylo v Biskupicích, kde obec stavbu linky ihned odmítla. Jak vyplývá z nynější odpovědi na dotaz MF DNES, primátor původní postoj zmírnil.
„Výstavbu linky považujeme za velmi důležitou. Stejně tak vnímáme obavy z toho, aby neměla negativní dopady na životní prostředí v okolí. K celé věci přistupujeme s maximální zodpovědností a zhoršení kvality života občanů nepřipustíme,“ uvedl primátor.
13. října 2023 |
