Například skupina Veolia se na éru bez uhlí připravuje dlouhodobě a deklarovala veřejně, že ho přestane využívat na všech svých zdrojích do roku 2030.
„V Olomouckém kraji to však bude dříve. V Teplárně Olomouc i Teplárně Přerov už Veolia zahájila proces transformace teplárenské soustavy a její přechod od uhlí na čistší paliva,“ řekla mluvčí společnosti Marcela Dvořáková.
Podle ní už v Přerově skupina odstavila jeden uhelný kotel a nahradila ho plynovým.
„Dokončuje se druhý plynový kotel a začala stavba multipalivového kotle, který bude vyrábět teplo z biomasy a tuhých alternativních paliv vyrobených z vytříděných nerecyklovatelných odpadů (TAP). Veolia chce skončit v Přerově s uhlím díky těmto investičním projektům už v roce 2023,“ dodala Dvořáková.
Přerov by tak měl být mezi prvními velkými městy na Moravě vytápěnými bez uhlí.
Přechod na čistější zdroje stojí miliardy
V Olomouci společnost kotle postupně rekonstruuje a přejde rovněž na kombinaci zemního plynu, biomasy a TAP.
„V červenci podepsala memorandum o spolupráci na dalším rozvoji a ekologizaci teplárenství s městem Olomoucí a zavázala se k odchodu od uhlí nejpozději do roku 2030. Plánujeme ale, že to bude díky již zahájeným přípravám dříve, do roku 2026,“ upřesnila mluvčí.
Do transformace a ekologizace teplárenských provozů podle ní v nejbližších třech letech společnost investuje tři miliardy korun, do roku 2027 to bude přes třináct miliard korun.
Například společnost OLTERM & TD Olomouc, která zajišťuje v krajském městě výrobu a rozvod tepla a jejímiž vlastníky jsou Veolia Energie ČR a město Olomouc, již v minulosti zmodernizovala všechny svěřené kotle na tuhá paliva na ekologičtější plynové zdroje.
Využijí hlavně plyn a biomasu
Uhlí v teplárnách má v první řadě nahradit biomasa a bioplyn a energetické využití směsného komunálního odpadu, který dnes končí na skládkách. Část uhlí zastanou také úspory tepla díky lepší izolaci domů nebo využití krátkodobých přebytků výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů pomocí elektrokotlů.
„K úplné náhradě uhlí to však stačit nebude a uvedené zdroje bude muset jako přechodné palivo doplnit zemní plyn. Ten bude po roce 2030 dále postupně nahrazován tak, aby byly do roku 2050 dodávky tepla zcela bezemisní,“ podotkl mluvčí Teplárenského sdružení České republiky Pavel Kaufmann.
Přechod na ekologičtější zdroje vytápění je pro teplárny nákladné. Na cenách pro koncového zákazníka by se to ale projevit nemělo.
„Vzhledem k tomu, že podstatná část nezbytných investic do modernizace tepláren má být uhrazena v rámci podpůrných mechanismů, zejména Modernizačního fondu, neočekáváme zásadní dopad do cen tepla pro zákazníky,“ vysvětlil ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Některá velká města netopí uhlím už teď
Ani současné vysoké ceny plynu by přechodu na takový druh vytápění bránit neměly. Ekonomové doufají, že jde jen o krátkodobý výkyv. Vlastníci valné většiny tepláren v České republice jsou připraveni odejít od uhlí do roku 2030, o osm let dříve, než doporučila Uhelná komise.
„Celkové náklady, které budou muset provozovatelé tepláren vynaložit, přesahují sto miliard korun,“ podotkl mluvčí teplárenského sdružení Kaufmann.
Potíže s odklonem od uhlí nebudou mít v Hranicích, Šumperku či Prostějově, kde už plně k vytápění využívají plyn, stejně jako v Zábřehu.
„Poslední kotelnu, která byla na uhlí, jsme odstavili v roce 2016, topíme již plně zemním plynem,“ sdělila vedoucí topného provozu společnosti Talorm Anna Krňávková. I teplárna ve Šternberku produkuje tepelnou energii ekologickým zplyňováním biomasy.
Podle oslovených odborníků budou mít ekologičtější zdroje vytápění vliv na zlepšení ovzduší jen zčásti. Na znečištění se totiž ve všech větších městech kraje výrazně podílí automobilová doprava.
