„Většina tepláren teprve pracuje na kalkulacích cen tepla na příští rok. Z vývoje energetických komodit je ale evidentní, že nás čeká největší nárůst cen tepla za třináct let,“ předpověděl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Tomáš Drápela.
Lidé si za teplo připlatí v příštím roce tisíce korun, některé teplárny zvyšují ceny ještě před koncem roku.
„Částečně se zdražení plynu promítne už do posledních zálohových plateb v letošním roce. Protože cena plynu ovlivňuje ceny tepla zhruba ze 60 procent, bude zdražení v příštím roce výrazné. Dá se očekávat navýšení přibližně o třetinu,“ odhadl ředitel společnosti Sateza Roman Macek. Firma zásobuje teplem Šumperk a Jeseník.
Macek očekává, že situace se zlepší až v letech 2023 nebo 2024. „Trh s energiemi je však poslední dobou tak nevyzpytatelný, že je těžké nyní cokoli v této oblasti předpovědět,“ doplnil. Zároveň upozornil, že podnik už několik let ceny nezvedal, a dokonce je mírně snížil.
Klienty neberou
Řada lidí z kraje má problém nejen s vysokými cenami energií, ale také s hledáním nového dodavatele po krachu společnosti Bohemia Energy a dalších firem. Vzhledem k tomu, že někteří dodavatelé nechtějí nabírat nové klienty, bude to pro bývalé klienty Bohemia Energy obtížné.
Třeba společnost Hanácká plynárenská, která zejména na Prostějovsku dodává zákazníkům plyn a elektřinu, kvůli prudce rostoucím velkoobchodním cenám těchto energií a nejisté situaci na trhu přestala do odvolání přibírat nové klienty. Firma zaznamenala nárůst poptávky poté, kdy společnost Bohemia Energy oznámila konec.
„Volá nám hodně zákazníků, kteří na nás dostali doporučení nebo o nás slyšeli. Volnou kapacitu už ale nemáme a nové zákazníky do odvolání nepřijímáme. Musíme se teď postarat především o naše vlastní odběratele,“ uvedl jednatel Hanácké plynárenské Tomáš Glencner.
Jedním z největších odběratelů energií v kraji je Fakultní nemocnice Olomouc. Zařízení nakupuje energie centrálně přes ministerstvo zdravotnictví. „V současnosti nemáme informace, jak se centrální nákup vyvíjí, zda již byly tarify fixovány, či nikoli,“vysvětlila Veronika Jeřábková z odboru marketingu.
Desítky milionů bude muset za elektrickou energii připlatit olomoucký magistrát, přestože dodávku elektřiny soutěžil už před časem jak pro magistrát, tak všechny městské organizace.
„Nárůst ceny byl tehdy 41 procent, takže na příští rok to představuje vícenáklady na elektřinu v částce 35 milionů korun, z toho 15 milionů půjde na nárůst cen elektřiny v tramvajové dopravě,“ vyčíslil náměstek olomouckého primátora Štěpán Bačák.
Podle něj jde pořád o výhodnou cenu, protože nyní jsou ceny ještě vyšší a nebýt včasné soutěže, tak by město zaplatilo za elektřinu v příštím roce ještě víc.
Vysoké ceny energií pocítí slévači či pekaři
Velký zásah do ekonomiky způsobí prudký nárůst elektrické energie ve firmách, především v energeticky náročných provozech. Významnému zvyšování cen svých výrobků se nevyhne třeba podnik Roučka slévárna v Lutíně na Přerovsku. Pro provoz tavicích pecích totiž využívá elektřinu.
„Letos jsme elektřinou zajištěni v dohodnutých cenách, ale v příštím roce budeme muset měnit ceny výrobků. Předpokládám, že se zvednou o dvacet až třicet procent,“ odhadl ředitel lutínské slévárny Petr Šamšula.
Majitelka olomouckého Pekařství Tiefenbach Vladimíra Skopalová očekává těžké časy.
„Už k prvnímu říjnu jsme museli zdražit výrobky o osm procent kvůli růstu cen surovin, jako je mouka, marmelády, tuky. Příští rok budeme muset zohlednit i vysoké náklady na energie. Ceny našich výrobků půjdou nahoru nejméně o pětinu, jinak bychom se dostali do ztrát, které už nejsme schopni utáhnout,“ objasnila Skopalová.
Šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk je přesvědčený, že bez zásahu státu se současný vývoj na trhu s energiemi neobejde. „Bude to mít obrovský dopad jak na domácnosti, tak na firmy,“ podotkl Švamberk.
