Vedení města Přerova rozšířilo seznam takzvaných bezdoplatkových zón o tři adresy - Bratrská 38, 40 a 42. Zavádí tak další místa, kde omezí bydlení nájemníků na sociálních dávkách. „Jiné řešení nebylo,“ vysvětlují zástupci radnice.
„Jednali jsme s majiteli bytů i se společenstvím vlastníků, které mělo zájem, aby se dům dostal na seznam bezdoplatkových zón a nemohli se tam nastěhovat další potížisté, kteří na bydlení čerpají doplatek od státu. Protože v domě opakovaně zasahovala u nejrůznějších výtržností policie, cesta k opatření obecné povahy byla otevřena,“ uvedl náměstek přerovského primátora Petr Kouba.
Princip takto vymezených míst říká, že kdo se sem po jejich vyhlášení přistěhuje, nebude moci od státu čerpat doplatek na bydlení.
Další omezení by mělo do konce září v Přerově začít platit také pro adresu Žerotínovo náměstí 22. Dům patří soukromému majiteli, který zde podle vedení města ubytovává problematické nájemníky.
Radnice připomíná, že nepomohly opakované výjezdy městské policie, práce asistentů prevence kriminality ani návštěvy úředníka z odboru sociálních věcí.
„V rámci represe je řešení situace velmi obtížné, obyvatelé jsou v drtivé většině na různých sociálních dávkách a není možno z nich případnou pokutu vymoci. Preventivní působení se míjí účinkem,“ sdělil ředitel přerovských strážníků Omar Teriaki.
Daří se snižovat počet ubytoven
Přerov zavádí bezdoplatkové zóny od roku 2018. Jsou v nich ulice kolem vlakového nádraží - Husova, Kojetínská, Škodova, Tovačovská a Tovární, dále Dluhonská ulice, kde byly potíže s ubytovnami. Loni se zóny rozšířily do centra města na Masarykovo náměstí a ulice Kratochvílovu, Wilsonovu a část Palackého. Podle magistrátu se tím podařilo například snížit počet ubytoven i jejich obyvatel.
„Bezdoplatkové zóny nejsou cesta, kterou by se měla města ubírat do budoucna, tou je změna legislativy. Momentálně je to ale tak vše, co se dá dělat. V současném nastavení systému tahá město za kratší konec provazu a víme, že objekt na Žerotínově náměstí je dlouhodobě problematický,“ komentoval rozhodnutí opoziční zastupitel Jan Horký.
V kraji mají bezdoplatkové zóny například i ve Šternberku, kde je zavedli minulý rok.
„Šternberk je vstupní brána Rýmařovska, Bruntálska, Moravskoberounska, takže se k nám ze severu stahovaly osoby problematické z hlediska soužití s ostatními. Hodně se tu střídaly, pak se situace zklidnila,“ zhodnotil starosta Stanislav Orság.
Pronajímatelé upřednostňují nájemníky s doplatky. „V tom je to byznys. V domě je pak třeba pět šest rodin na sociálních dávkách. Nikdo se s námi ale nebaví, jen hasíme požár. Nástroje, které máme, jsou nulové,“ dodal Orság.
Jako kamínek v mozaice
Od roku 2019 se příjemci doplatků nemohou stěhovat ani do historického centra Lipníku nad Bečvou. „Zlepšení je ale velmi postupné. Některé objekty už majitelé začali rekonstruovat,“ řekl lipnický místostarosta Ondřej Vlček.
„Pořád je to ale jen kamínek v mozaice. Musí fungovat sociální služby, asistent prevence kriminality, městská policie, svoz odpadů,“ zmínil Vlček.
Stávajících nájemníků se smlouvami na dobu neurčitou se opatření nedotýkají, v případě vypršení nájmu nebo uzavření nové smlouvy po přestěhování uvnitř zóny ale lidé o dávku přijdou.
„I ti, kteří chtějí změnit byt kvůli velikosti nebo třeba nájemní smlouvu kvůli podstatným náležitostem, už doplatek nedostanou. Kdo v oblasti žije dlouho a má jen smlouvu na dobu určitou, zůstane v nejistotě. Stačí totiž mezi starou a novou smlouvou vynechat jeden den a příspěvek už nepřijde,“ varuje analytička Institutu pro sociální inkluzi Alena Zieglerová.
