Původně se v Litovli chtěli pustit do díla už loni, potom letos v lednu. Teď si však museli požádat o posunutí termínu zahájení do konce července. Příslib klíčové dotace na akci, která má přijít zhruba na 438 milionů korun, už přitom získali na podzim 2011.
V čem je problém? Papíruje se na ministerstvech. Jenže v případě někdejší nasobůrské skládky, pod jejímž povrchem nejspíš už desetiletí tiká ekologická nálož, jde o čas. Pod zemí v areálu mezi Nasobůrkami a Haňovicemi jsou totiž těkavé látky, které se používají třeba jako rozpouštědla ve strojírenství.
Ty sice z vody po jejím vyčerpání na povrch vyprchají, ale v podzemí se drží dál a už stihly znečistit spodní vodu ve studních některých nasobůrských obyvatel. Lidé tuto vodu nemají pít ani se v ní koupat.
Odborníci navíc upozorňují, že kontaminace se může podzemím šířit dál. Pokud by se zdroj znečištění neodstranil, mohl by "mrak" putující podzemím po čase začít ohrožovat i 2. ochranné pásmo zdroje pitné vody, z něhož odebírá vodu Litovel a částečně i Olomouc.
A předpoklady potvrzuje praxe. "Studny monitorujeme, při podzimním sledování se to (znečištění) mírně rozšířilo. V obci je ale vodovod. I do domů a chat, kde ještě před časem byli bez něj, jsme dodělali přípojky. Nikdo by tak neměl mít problémy s pitnou vodou," podotkl litovelský starosta Zdeněk Potužák.
Viník znečištění je neznámý, podezřelých je víc
Práce na ozdravění lokality jsou rozplánované do několika etap. V první proběhne detailní průzkum zahrnující sérii vrtů. Ty mají odhalit skutečného původce znečištění i jeho celkový rozsah.
Nyní se spekuluje třeba o možnosti, že se tam vyvezl na počátku 80. let materiál po požáru litovelského podniku Tesla. V areálu také kdysi stávala stanice technické kontroly. Na viníka má ukázat právě plánovaný rozsáhlý průzkum. Po něm bude následovat odstranění zdroje znečištění a další kroky.
Jenže práce nejspíš hned tak nezačnou. "Teprve proběhlo první výběrové řízení, kde měly firmy doložit kvalifikaci, že jsou schopné takovou skládku sanovat či likvidovat," popsal Potužák. Poté ministerstva vystavila dočasnou stopku. "Ty průtahy nám vadí. Potřebujeme celou situaci už začít řešit," posteskl si Potužák.
Jaké kolečko mezi ministerstvy "litovelský případ" obíhá? Poměrně složité.
Projekt dostal podporu už v roce 2011. "Žádost byla předložena 14. července 2011, akceptována 26. srpna a registrační list akce byl vydán 20. ledna 2012. V současné době je projekt ve fázi přípravy podkladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace," popsal mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
S ohledem na velikost sumy, kterou sanace spolkne, musí registrační list včetně zadávací dokumentace na veřejnou zakázku schválit ministerstvo financí. To však zaslalo ministerstvu životního prostředí připomínky. Nelíbily se mu některé kapitoly v připravovaném výběrovém řízení, které dle něj mohly být skrytě diskriminační.
U velkých projektů jsou problémy na straně úřadů časté
Zároveň z ministerstva financí požádali o předložení doplňujícího seznamu minimálně pěti dodavatelů, kteří k termínům zadávacího řízení splňovali všechny kvalifikační požadavky.
"S ohledem na problémy se zadávacími řízeními na akcích Operačního programu Životního prostředí se naše ministerstvo dodatečně zabývalo zadávacím řízením i na tuto akci," potvrdil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Všechny vyžádané podklady postupně na resort putovaly. "Akce však byla ministerstvem financí postoupena ministerstvu pro místní rozvoj k posouzení, zda se nemůže jednat o diskriminační veřejnou zakázku," dodal Vitík.
Jakob jeho slova potvrdil. "Nadále považujeme minimálně za sporné některé podmínky kvalifikační dokumentace a požadujeme, aby nejprve byly sdělené pochybnosti vyjasněny," popsal Jakob. A tak se čeká na verdikt dalšího resortu.
"Bohužel u obdobně velkých tendrů v objemu stovek milionů korun obvykle vznikne nějaký legislativní problém na straně úřadů. Nebo se objeví potíže díky nekonečnému odvolávání firem, které neuspěly ve výběrovém řízení, k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže," doplnil náměstek olomouckého hejtmana Pavel Horák. A toto riziko podle něj může v budoucnu hrozit i v litovelském případě.
