Obžaloba klade přerovským chirurgům za vinu, že u čtyřiašedesátiletého pacienta, který ležel na jejich oddělení po operaci kýly, včas neodhalili následný zánět pobřišnice. Když se pacient po několika dnech neustále se zhoršujícího stavu dočkal řádného vyšetření, bylo už příliš pozdě. Život mu nezachránila ani urgentní operace.
Případ tragicky vyvrcholil během posledního lednového víkendu v roce 2016. Zdravotní sestry i samotní lékaři ale během hlavního líčení při popisu systému své práce používali přítomný čas.
„V osm ráno mám před sebou vizitu u zhruba padesáti pacientů. Je to časový stres. Víkendové a sváteční služby mají tento stresový režim,“ řekl v soudní síni jeden z obžalovaných lékařů Stanislav Kalabus, když podával vysvětlení k nedostatečným či zcela chybějícím záznamům v chorobopise zemřelého pacienta.
Zdravotní sestry, které u soudu vypovídaly jako svědkyně, uvedly, že lékař, který je o víkendu ve službě, zodpovídá nejen za lůžkové oddělení chirurgie, ale také za jednotku intenzivní péče, operační sály, ambulanci, k tomu má také pacienty na urologii nebo gynekologii.
„Jeden lékař má na všech odděleních na starosti až 70 lidí,“ upřesnila soudkyni zdravotní sestra Gabriela Kosatíková, která je momentálně na mateřské dovolené.
Téměř celou nemocnici měl na starost lékař bez atestace
Právě chabé záznamy v takzvaném dekurzu pacienta mohou Kalabusovi i jeho kolegovi Richardu Polzerovi u soudu přitížit.
„Kdyby lékaři udělali všechno, co udělat měli – a já z chorobopisu nevím, zda tak učinili, nebo ne, protože to tam není zaznamenané nebo je to zapsané tak, že je to nečitelné – tak by šance pacienta na přežití byla daleko větší,“ konstatoval soudní znalec František Antoš, který k případu vypracoval posudek.
Sám pracuje jako chirurg v pražské Nemocnici Motol. Praxe přerovského špitálu jej vyvedla z míry. V inkriminovaném období měl totiž víkendovou službu i Richard Polzer, který dodnes nemá atestaci z chirurgie.
„Je šokující, v jakém časovém stresu lékaři pracují. Už vůbec není možné, aby měl skoro celou nemocnici na starost lékař bez atestace. Vím, že je nedostatek zdravotnického personálu, nicméně pak to v některých případech vyústí v tohle. Smrt tohoto pacienta poukázala na to, jak to nemá být,“ hodnotil Antoš.
Vedení nemocnice personální problémy odmítá
Vedení přerovské nemocnice problémy na své straně odmítlo. „Nemocnice Přerov je v současné době personálně stabilizovaná, a to jak po stránce lékařského, tak i nelékařského personálu. Péče na všech odděleních nemocnice je zajištěna v plném rozsahu a v souladu s požadavky na jednotlivé druhy poskytované zdravotní péče,“ uvedl ředitel Jiří Ševčík.
Podle prezidenta Svazu pacientů ČR Luboše Olejára však nemocnice své personální problémy zamlčují.
„Podněty od pacientů máme i my. Náš právník už řešil několik situací, kdy si lidé stěžovali, že v nemocnici nebyl odpovídající personál a že konzultace probíhaly s někým, kdo byl doma. K tomu se nemocnice samozřejmě nechtějí veřejně přiznat,“ popsal Olejár.
Prezident pacientské organizace vidí jako hlavní důvod současné krize personální vyhlášku z dob ministra zdravotnictví Leoše Hegera (2010–2013), která snížila počet zdravotníků na počet pacientů.
„Počet pacientů na jednoho lékaře se zvýšil asi o třetinu. Celá situace teď vrcholí tím, že na pacienty není čas,“ podotkl Olejár.
Jsme přepracovaní a je nás málo, varuje šéf lékařské komory
Problémy potvrdila i Česká lékařská komora (ČLK). „Nepřetržitá lékařská péče je v nemocnicích zajišťována pouze díky soustavnému a systematickému porušování a obcházení zákoníku práce. Dodržovány nejsou ani podmínky stanovené vyhláškou o minimálním personálním vybavení. Každý to ví, leč všichni mlčí,“ opřel se před časem do systému zdravotnictví prezident komory Milan Kubek.
„Politici doslova zuby nehty brání tomu, aby lékařská komora provedla personální audity v nemocnicích. Jsou si totiž dobře vědomi toho, jaký nepořádek bychom našli,“ doplnil.
České zdravotnictví se už dlouhodobě potýká s odchodem zkušených lékařů do zahraničí, zejména do Německa, kde na klinikách dostanou mnohem vyšší plat. Odcházejí i absolventi lékařských fakult, které odrazuje dlouhé období vedoucí k atestaci ve vybraném oboru. Mimo zdravotnictví prchají i zdravotní sestry. I ty podle komory láká větší výdělek za méně zodpovědnou práci.
„Personální devastace dnes ohrožuje nejenom kvalitu, ale již přímo i bezpečnost poskytované péče. Jsme přepracovaní a je nás málo,“ varoval šéf ČLK Kubek.
11. října 2018 |
