Například Skiareál Kopřivná přišel za zimu na tržbách o zhruba čtyřicet milionů korun. Přitom musí mimo jiné splácet špičkovou lanovku.
„Je to složité, ale vše splácíme. Držíme se díky akcionářské skupině, do které patříme. Dokážeme si vzájemně pomoci,“ vysvětluje šéf střediska Karel Ležatka.
Ač s vysokou pravděpodobností vláda nouzový stav neuvolní, Kopřivná to pořád nevzdává.
„Sjezdovky stále udržujeme v provozuschopném stavu, aby bylo možné kdykoli otevřít. Sněhu je dost, takže zkusíme vydržet do Velikonoc. Ty čtyři volné dny jsou pro nás velmi zajímavé,“ říká Ležatka. Po Velikonocích chce Kopřivná koronavirem zničenou sezonu definitivně ukončit, ať se pojede či nepojede.
„Stačilo lidi testovat a areály mohly fungovat“
Zato majitel areálu Ski Petříkov Robert Kolář to už vzdal. „Vzhledem k vývoji situace nemá smysl dál středisko udržovat v provozuschopném stavu,“ tvrdí.
Přes výpadek celosezonních tržeb tvrdí, že areál udrží. „Pokud dostaneme od státu slíbené kompenzace, přežijeme,“ říká Kolář.
Nahrává mu, že neměl z minulosti žádný leasing, neplatí nájmy za pozemky a nemá půjčky. Jenže na zimu pořídil nové sněhové tyče a nyní mu dodavatel přiveze nový kompresor za zhruba milion korun.
„Na tyto technologie jsem počítal s výnosy během sezony. Ty ale nejsou, ale i to bych měl zvládnout,“ ujišťuje.
Kolář je přesvědčen, že skiareály mohly být otevřené. „Stačilo, aby stát nařídil, že na svahy můžeme pustit jenom otestované lidi. To už bychom si ohlídali. A lidé by měli větší motivaci dávat se pravidelně testovat,“ míní Kolář.
Totéž si myslí i majitel střediska Miroslav v Lipové na Jesenicku Miloš Hladký.
„Myslím si, že i bez testů je riziko nákazy na sjezdovkách minimální. S testy už by nebylo téměř žádné,“ říká Hladký
Vládní kompenzace nezaplatí ani náklady
Ten sezonu už také definitivně „odpískal“. „Na březen jsem už neobjednal elektřinu. Nemělo by smysl prodlužovat agónii,“ nastínil Hladký.
Areál vlastní už od devadesátých let a za tu dobu už zažil podobnou sezonu, kdy bylo středisko mimo provoz kvůli nedostatku sněhu téměř celou zimu.
„Letos je to jiné. Sněhové podmínky jsou takové, jaké už roky nebyly. Tím víc mě mrzí, že jsme museli být zavření,“ lituje.
A stejně jako tehdy je přesvědčen, že středisko udrží. „S velkými obtížemi, ale přežijeme, byť sedačkovné, pokud ho vláda vyplatí, nám nepokryje ani náklady,“ tvrdí.
Podobně už na březen neobjednával elektřinu ani areál Přemyslov. „Když by stát situaci uvolnil, tak jsem schopen na duben ještě elektřinu objednat, abychom mohli o Velikonocích jet. Naděje umírá poslední, ale spíš myslím, že to stát nepustí,“ předpokládá šéf střediska v Přemyslově Jaroslav Podzimek.
Sezonu vidí špatně, byť podle něj areál neohrozí. „Zabýváme se i jinými činnostmi, takže nějaký polštář máme. Důležité taky je, že máme vše, co se týká střediska, splacené,“ popisuje Podzimek.
Snad nás zachrání léto, doufají provozovatelé
Z jiných aktivit vykrývá zimu bez tržeb od lyžařů také majitel střediska Kraličák Dušan Juříček, který rovněž ukončil sezonu, byť chtěl ještě alespoň vyzkoušet v plném provozu novou lanovku.
„Teď už nemá cenu čekat. Za zimou je potřeba udělat tečku a soustředit se na léto,“ říká Juříček. Kraličák má totiž letní sezonu téměř rovnocennou se zimní.
„Věřím, že se opatření uvolní a situace se alespoň přiblíží normálu,“ přeje si.
Ke slíbeným, ale zatím nevyplaceným kompenzacím od státu, označovaným jako sedačkovné, vzhlíží i Skiareál Hlubočky.
„Sněhu je pořád dost, ale další udržování střediska v pohotovosti by bylo jenom prohlubování ztráty,“ říká jeho spolumajitel Michal Stojmenov.
Areál má v pronájmu sněhové kanony za statisíce korun, nemalé peníze platí stejně jako jiná střediska za odběr elektřiny a za vodu. Musí splácet bobovou dráhu.
„Přišli jsme na tržbách asi o šest milionů korun. Bude to ohromně těžké, ale ustát tuto krizi zkrátka musíme,“ podotkl.
