Místo zasněžených hor pokrytých vysokou vrstvou sněhu je i v nejvyšších polohách Jeseníků jen pár desítek centimetrů sněhu, v nižších oblastech pak většinou není žádný.
„Situace je tristní. Sníh už není, nebo je jen v minimálním množství i v místech, která jsou na něj tradičně bohatá jako například Rejvíz. Množství vody ve sněhu je v horách tak malé, že to nemůže nijak pomoci vylepšit hydrologickou situaci. A v nížinách se nedá hovořit o vůbec žádné zásobě,“ upozornil hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Unucka.
„Pokud se situace nezlepší, dojde k dalšímu zhoršení stavu podzemních vod i situace v tocích,“ dodal.
Podle údajů ČHMÚ je v současnosti v Olomouckém kraji necelých 48 milionů kubíků vody ve sněhu. Většina přitom leží pouze v nejvyšších nadmořských výškách, naopak v polohách do 400 metrů není zásoba prakticky žádná.
Přitom dlouhodobý průměr, který zahrnuje i na vodu deficitní roky, činí 119 milionů kubíků, což je 2,5krát více, než je současné množství.
Letošní hodnoty jsou tak výrazně podprůměrné. Pro zajímavost: sněhové maximum v tuto dobu pochází z roku 2006, kdy ve sněhu bylo 465 milionů kubíků sněhu, tedy téměř desetinásobek letošního stavu.
Sníh je důležitý, protože při odtávání zásobuje krajinu déle
Velmi nízké jsou také průtoky a stavy řek. „Hladiny toků v Olomouckém kraji jsou v porovnání s dlouhodobými měsíčními průtoky podprůměrné. Aktuálně se pohybují v rozmezí 30 až 60 procent dlouhodobého měsíčního průtoku,“ popsal mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Například v Romži ve Stražisku na Prostějovsku teče jen necelá čtvrtina dlouhodobého měsíčního průměru, v Třebůvce v Lošticích je to ani ne třetina. Moravou v Olomouci nyní protéká pouhých 40 procent normálu.
„Situace ohledně vývoje sucha je nadále velmi napjatá a rozhodující pro to, zda v létě budeme čelit suchu, či nikoli, budou následující měsíce. V tuto dobu však situace nevypadá vůbec dobře,“ shrnul Chmelař.
Podle hydrologa Unucky je deficit sněhu výrazný. „I kdyby několikrát přes zimu zapršelo, tak to není pro vodní bilanci tak dobré jako větší množství sněhu, které na jaře pomalu odtává. Teď ale nejenže nesněží, ale ani neprší. Úhrny jsou zatím zanedbatelné,“ popsal Unucka.
Podle něj se tak při stávajícím průběhu zimy bude nedostatek vody zvyšovat jak v tocích, tak ve zdrojích podzemní vody.
Hrozí nejen velké sucho, ale prohloubení problémů s hlodavci
Pokračující sucho pak podle odborníků bude mít negativní dopad nejen na stavy podzemních vod či hladiny řek a potoků, ale také na zemědělství a přírodu.
„Sníh na našich polích není nikde, možná jen na severně položených místech, ale to je tak centimetr, maximálně dva. Pokud do jara alespoň několikrát vydatněji nezaprší nebo nenasněží více sněhu, bude to katastrofa, protože vlhkost v půdě je zanedbatelná. A v suché zemi nic pořádně neporoste,“ sdělil šéf zemědělské společnosti Úsovsko Jiří Milek.
„Sucho také zhoršuje boj s přemnoženými hlodavci, kteří ve stávajících podmínkách bez problémů přežívají, a naopak jich ještě přibývá,“ dodal.
Podle ochranářů může mít přetrvávající nedostatek vláhy vliv na vegetaci i živočichy.
„Sněhu je opravdu málo, a to i v Jeseníkách. Horské lesy jsou přitom v zimě zvyklé na vysokou vrstvu sněhu, která na jaře pomalu odtává. Jenže sněhu je i v nejvyšších partiích Jeseníků mnohem méně, než je obvyklé. V suchu mohou lesní porosty dál oslabovat, což má negativní dopad především na horské smrky, které stále víc napadá kůrovec,“ upozornil Jindřich Chlapek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Z kraje roku zasypal sníh Krkonoše a Jizerské hory:
4. ledna 2020 |
