Obviněný lobbista měl v kraji milionové kšefty a stal se pánem z Kunzova

  4:55aktualizováno  4:55
Milionové zakázky od fakultní nemocnice i dalších organizací získávala v Olomouckém kraji firma podnikatele Tomáše Horáčka obviněného z manipulace tendrů. Jeho stopa navíc vede i k hrádku Kunzov na Přerovsku, který před pár lety koupil.

Hrádek Kunzov na Přerovsku, který si jako sídlo postavil mezi lety 1907 a 1908 továrník Antonín Kunz z Hranic. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Tomáš Horáček je známý severočeský podnikatel, který se v médiích objevoval s přívlastky jako „roztleskávač expremiéra Jiřího Paroubka“ či „náborář černých duší pro ČSSD“. Na konci června jej soud poslal do vazby kvůli podezření z manipulace tendrů ve zdravotnictví.

MF DNES zjistila, že Horáček čile podnikal i na Olomoucku. Byznysově se sem pokoušel proniknout už před lety, což potvrdil jeho spolustraník, bývalý hejtman Jiří Rozbořil, jenž dříve působil ve vrcholném managementu Fakultní nemocnice v Olomouci. Právě se zdravotnictvím byl Horáčkův byznys úzce spjatý.

„Známe se dlouho. Už si nevzpomenu, jak jsme se seznámili, ale asi to bylo na nějakém sjezdu strany v Praze,“ pátrá v paměti Rozbořil. S Horáčkem si za ty roky vybudovali bližší vztah.

„S Horáčkem jsme si tykali ještě z dob, kdy byl sám v ČSSD a dělal kampaň Paroubkovi. Jinak to bylo také z doby, kdy jsem působil ve Fakultní nemocnici Olomouc,“ vzpomínal před časem Rozbořil pro ¨deník Právo. Sám tuší, že se o něj Horáček mohl zajímat právě kvůli jeho pozici a vlivu v nemocnici.

„Spadal jsem do oboru, ve kterém podnikal,“ řekl MF DNES Rozbořil. Horáček se u něj snažil domluvit zakázky pro své společnosti, ale podle Rozbořila nepochodil.

„Pan Horáček měl tehdy různé plány, ale já jsem na žádné nepřistoupil. Nebyly tak úplně křišťálově čisté, abych to řekl kulantně,“ dodává.

Horáček se v kraji pustil do byznysu s postiženými

MF DNES pátrala po tom, kdy některá z Horáčkových firem poprvé uzavřela s nemocnicí nějakou smlouvu. Podle mluvčího nemocnice Adama Fritschera pochází nejstarší smlouva s Horáčkovou firmou První chráněná dílna z prosince 2012, tedy jen měsíc po Rozbořilově odchodu z funkce náměstka.

Tomáš Horáček

Ústecký podnikatel Tomáš Horáček.

Ústecký podnikatel patří mezi obviněné v kauze zmanipulovaných zakázek v pražských nemocnicích Na Bulovce a Na Františku. Podezřelý je z nabízení úplatku. Politicky měl dlouho blízko k ČSSD, především k Jiřímu Paroubkovi. Byl také spojován s hromadnými nábory členů v rámci ústecké buňky. Právě kvůli „velrybaření“ byl nucen stranu opustit. V roce 2016 se angažoval ve volební kampani ANO, podle mluvčího hnutí zajišťoval reklamu pro některé kandidáty ANO. Horáček je majitelem firmy První chráněná dílna, angažuje se i ve firmě VIP Cars.

Konkrétně šlo o takzvané náhradní plnění, na kterém částečně Horáčkův byznys stojí. Z původně dobře míněného nápadu pomoci handicapovaným se zapojením do pracovního procesu se stal pro část firem výnosný byznys.

Podle zákona jsou firmy zaměstnávající méně než čtyři procenta zdravotně postižených a disponující více než 25 zaměstnanci, povinny čerpat náhradní plnění zakoupením produktů nebo služeb od společností, ve kterých podíl osob se zdravotním postižením přesahuje 50 procent. Pokud tak neučiní, musejí do veřejného rozpočtu odvést určenou částku dle velikosti podniku či instituce.

„Náhradní plnění je jednoduše zneužitelné pro osobní byznys bez naplnění záměru zákona, tedy aktivního zaměstnávání handicapovaných. V mnoha případech jsou dodávány služby či výrobky, které jsou vytvářeny úplně jiným subjektem a chráněné dílny slouží pouze jako hlavičkový papír pro vyfakturování služeb či zboží,“ říká analytik protikorupční organizace Transparency International Milan Eibl.

Chráněná dílna může navíc čerpat příspěvek na zaměstnávání jednoho postiženého ve výši až 12 tisíc měsíčně.

„Fakultní nemocnice Olomouc průběžně řešila otázku náhradního plnění. K tomu využila legitimního institutu dle zákona o zaměstnanosti a uzavírala smlouvy na náhradní plnění, a to nejen s První chráněnou dílnou, ale i s dalšími čtyřmi až pěti smluvními partnery. Smlouva byla sjednána v souladu s pravidly vnitřní finanční kontroly, prošla vnitřním připomínkovým řízením,“ řekl MF DNES Fritscher.

Zakázky pro nemocnici, školní kuchyni či správu silnic

Mluvčí nemocnice dodal, že sjednávání smlouvy se podle zápisů Rozbořil vůbec neúčastnil.

„Ani nevím, že s ním tehdy nakonec něco uzavřeli,“ říká k tomu po letech Rozbořil.

Nemocnice s Horáčkovou chráněnou dílnou tehdy příliš dlouho nespolupracovala. Smlouvu vypověděla v říjnu 2013. Další kontrakty pak znovu uzavřela až v roce 2015. 

Od té doby se nicméně už jednalo o milionové částky. Například vylepšení vjezdového systému za 7 milionů nebo nákup infuzní techniky za 24 milionů. Vysoutěžené zakázky dosáhly celkové výše 48 milionů s tím, že je Horáčkova firma obratem delegovala na subdodavatele.

Nešlo však o jediný zájem Horáčkovy firmy v kraji. Další zakázky získala První chráněná dílna například v Šumperku, kde měla na starost montáž vybavení do školní kuchyně. Výše zakázky - čtyři miliony.

V roce 2017 pak s firmou podepsal smlouvu na dodávku zdravotnického materiálu i Odborný léčebný ústav Paseka, a to s platností do roku 2019. V letech 2015 a 2016 zase vysoutěžila zakázky u Správy silnic Olomouckého kraje na dodávku svodidel a značek v celkové hodnotě přes 10 milionů korun.

Za jakých okolností získal sídlo postavené továrníkem, není jasné

Zajímavou epizodou v Horáčkově působení v regionu je jeho vlastnictví hrádku Kunzov na Přerovsku. Ten si jako sídlo postavil mezi lety 1907 a 1908 továrník Antonín Kunz z Hranic. 

Kunzov střídal majitele, než skončil v roce 2008 u nizozemského podnikatele Joosta Noordema. Ten slíbil, že kulturní památku opraví. Nakonec se tak ale nestalo.

Založil nicméně firmu Kunzov s. r. o., která od té doby oficiálně hrad vlastní. V roce 2015 však změnila firma majitele a jednatele. Noordema nahradil právě Horáček. Za jakých okolností se tak stalo, však není jasné.

MF DNES se podařilo kontaktovat přímo Joosta Noordema. „Kunzov byl řadu let mým letním domem. Koupil jsem ho právě kvůli tomu, že se jedná o tak zvláštní místo. Během mého vlastnictví jsem si ho velmi oblíbil, ale kvůli zdravotním problémům jsem ho bohužel musel prodat,“ vysvětluje Noordam.

„S kupcem mne seznámil makléř. Při převodu majetku jsem Horáčka potkal, ale dále jsem s ním neměl žádný kontakt. K okolnostem prodeje se vyjadřovat nebudu, vyhledejte si kupní smlouvu,“ uvedl Noordam.

Ta však dostupná není, v obchodním rejstříku je pouze dokument, ve kterém se nově ustanovuje jednatelem firmy Tomáš Horáček. Částku, za kterou firmu Kunzov prodal, Noordam uvést nechtěl.

Na opravy hrádku přispělo dotacemi ministerstvo i kraj

Horáček se tak stal novým pánem na Kunzově. O rekonstrukci chátrajícího hrádku se má podle cedule připevněné u hradní brány starat Horáčkova nadace. Zároveň hned pod ní pak další cedule ukazují, že minimálně část oprav hradil z dotací. Přes půl milionu dostal Kunzov za poslední tři roky od ministerstva kultury. Další peníze získala Horáčkova firma u kraje.

Mluvčí Olomouckého kraje Vladimír Lichnovský dříve pro Právo uvedl, že Horáček dostal od kraje pouze dotaci 200 tisíc, a to letos. MF DNES však zjistila, že ještě dříve, v roce 2015, obdržel rovnou půl milionu. Toto nakonec potvrdil i mluvčí Lichnovský.

„Společnost Kunzov s. r. o. si v roce 2015 požádala o dotaci ve výši tři miliony korun, celkově obdrželi 500 tisíc z dotačního programu Významné projekty 2015,“ uvedl Lichnovský.

Tehdy byl hejtmanem Jiří Rozbořil, který se s Horáčkem na Kunzově minimálně jednou potkal.

„Horáček to tam přijel hejtmanovi ukázat,“ vzpomíná starosta Radíkova Lubomír Foltýnek. Kunzov leží na katastrech tří obcí, z většiny však právě v radíkovském, proto Horáček řešil případné záležitosti s Foltýnkem.

„Byl jsem zrovna v lese, když mi Rozbořil volal, abych se za nimi stavil. Horáček nám vysvětloval své plány s hrádkem, chtěl tam udělat wellness a nějaké školicí středisko,“ vypráví starosta. To se ale přinejmenším v nejbližší době asi nestane. Práce totiž po Horáčkově zadržení stojí a stavební firma čeká na peníze.

Autor:

Nejčtenější

Zámek s nejkrásnějším dvorem na Moravě opravují krok za krokem 17 let

Renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou je z roku 1596.

Hustopeče nad Bečvou v Olomouckém kraji se pyšní renesančním zámkem, který úřad městyse už mnoho let pečlivě a...

Anonym vyklidil vrchní soud, kde se mělo rozhodnout v kauze otrav metanolem

Policie evakuovala ve čtvrtek dopoledne budovu Vrchního soudu v Olomouci,...

Policie ráno evakuovala budovu Vrchního soudu v Olomouci. Anonym po půl deváté ohlásil, že je tam bomba. Soud měl mimo...

Lehčí los pro Slavii, jak mít pohárovou jistotu a kdo do elitní skupiny

Hráči Plzně a Slavie si po zápase podávají ruce. Uprostřed je zklamaný slávista...

Od chvíle, kdy fotbalisty Slovácka převzal trenér Martin Svědík, jsou nejlepší v lize. Utekli z boje o záchranu a patří...

Je to drahé, ale luxusní. Výlet za tři stovky na Dlouhé stráně na běžkách

U horní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně

Utrácet nehorázné sumy na sjezdovkách se stalo samozřejmostí, zatímco na běžkách je u nás zvykem jezdit zadarmo. Ne...

Žena si nic nedělala ze zákazů řízení, soud ji vykázal z Kroměřížska

Ilustrační snímek

Na obecně prospěšné práce poslal kroměřížský soud mladou ženu z Prostějova, která opakovaně porušila už několik zákazů...

Další z rubriky

Historická vila zůstala po opravě nevyužitá, ves musela vrátit miliony

Pohled na historickou Latzelovu vilu v obci Vápenná na Jesenicku po slavnostním...

Vápenná na Jesenicku zpětně přišla o dotaci, za kterou před několika lety opravila prvorepublikovou Latzelovu vilu....

Muž schytal za urážku facky, pak se vrhl na policisty, které sám přivolal

Ilustrační snímek

Neobvyklý zásah zažila policejní hlídka, kterou přivolal v Prostějově muž do tamní hospody, protože se dostal do...

Anonym vyklidil vrchní soud, kde se mělo rozhodnout v kauze otrav metanolem

Policie evakuovala ve čtvrtek dopoledne budovu Vrchního soudu v Olomouci,...

Policie ráno evakuovala budovu Vrchního soudu v Olomouci. Anonym po půl deváté ohlásil, že je tam bomba. Soud měl mimo...

Tělocvik děti nebaví a pohybová gramotnost klesá. V čem je problém?
Tělocvik děti nebaví a pohybová gramotnost klesá. V čem je problém?

Studie Mezinárodní zdravotnické organizace potvrdila, že za posledních 13 let se počet sportujících dětí značně snížil. Až třetina se omlouvá z tělocviku, a dokonce i někteří rodiče ho považují za zbytečný předmět. Jak to změnit?

Najdete na iDNES.cz