Tajemná mecenáška věnovala veškerý majetek škole profesora Vejdovského pro děti s částečně či zcela poškozeným zrakem. Kdo byla a proč své jmění, které zahrnuje i sbírku zatím neznámé hodnoty, přenechala právě dětem z olomoucké školy, je zatím obestřeno tajemstvím.
Úřady sice jméno dárkyně nezveřejnily, MF DNES se však podařilo zjistit, že jde o sedmaosmdesátiletou Annu Bednářovou, rodačku z Olšan u Prostějova. Ta nedávno zemřela a v závěti škole odkázala vkladní knížku s 1,4 miliony korun a velkou sbírku prvorepublikových mincí.
"Překvapilo nás to, něco takového se nestává, je to opravdu hrozně pěkné," neskrývá dojetí ředitel školy Jiří Müller.
Kdo byla tajemná mecenáška zatím není jasné
Sám se proto hned pustil do pátrání, kdo vlastně Anna Bednářová byla. Zatím neúspěšně, byť pár hypotéz a cest, kudy se vydat dál, už má.
"Vzhledem k ročníku narození si myslím, že mohla být buď spolupracovnicí Vejdovského, nebo jeho žačkou. Samozřejmě nevylučuji ani to, že byla z rodiny některého žáka," uvažuje.
Kdo ve skutečnosti byla tajemná mecenáška se zatím nepodařilo zjistit ani úředníkům.
"Po příběhu jsme pátrali, ale podrobnosti nevíme. Dědictví připadne škole, která je použije na svou činnost," uvedl náměstek hejtmana Olomouckého kraje Zdeněk Švec.
"Je to krásné gesto. Je až neuvěřitelné, že měl někdo tak dobré srdce," řekla pak MF DNES Olga Sýkorová z Nadace prof. Vejdovského, která zrakově postiženým pomáhá.
Hodnota mincí může být minimální, ale také třeba i milionová
Kromě financí odkázala Anna Bednářová dětem s poruchami zraku i sbírku mincí z první republiky. Celkem je jich 392 a jejich hodnotu nejprve bude muset odhadnout znalec.
"Moderní mince z 20. nebo i konce 19. století nemají samy o sobě příliš velkou hodnotu. U starých mincí hraje totiž roli i kov, z nějž jsou vyrobeny. Tohle bývají s nadsázkou jen plíšky," nastínil Filip Hradil, který v olomouckém Vlastivědném muzeu spravuje sbírku numismatiky. Právě z numismatického hlediska však sbírka může být mnohem zajímavější.
"Hodnotí se samozřejmě nejen kov, ale také ražba. Cennější než jednotlivé mince jsou také systematické sbírky," uvedl.
Přesto by podle něj podobná sbírka mohla přinést opravdové překvapení. "Pokud by například obsahovala pětihaléř z roku 1924, měla by milionovou hodnotu," upozornil.
Škola už zvažuje, co za získané peníze pořídí
A na co peníze od štědré dárkyně škola použije? "Školu máme novou, takže na opravy nejsou třeba. Co nás ale trápí, je vybavení, potřebovali bychom další přístroje i věci do školky. Uvažujeme i o novém mikrobusu, protože starý už na tom není dobře," přiblížil Müller.
Plány na nákupy pak doplňuje i vedoucí internátu Miloš Dobeš. "Potřebujeme nářadí do dílen, teď jsou tam jen ponky. A pak také nádobí do cvičné kuchyňky, ve které se děti učí vařit. Zatím nemáme ani talíře ani příbory, všechno nosíme z domu," řekl.
Ve hře je kromě toho i nákup hracích prvků na hřiště nebo vybudování odpočinkové zóny, kde by děti mohly trávit volný čas.
"Škola peníze určitě využije na nákup potřebných pomůcek. Třeba přístrojů, které pomáhají tupozrakým a šilhavým dětem," dodala Sýkorová.
Historie školy, jejímž nynějším zřizovatelem je Olomoucký kraj, sahá do roku 1954, kdy byla založena jako osmiletá škola pro slabozraké v Litovli. V lednu 2011 pak začalo hejtmanství s výstavbou nového areálu v Olomouci, a to především kvůli nevyhovujícím podmínkám v původním místě. Ten byl otevřen o rok později.
Součástí nového areálu je budova základní a mateřské školy, jídelna, internát, tělocvična, cvičná trasa pro výuku prostorové orientace a venkovní víceúčelové hřiště. Kromě toho je v budově i Speciální pedagogické centrum, dvě desítky učeben, keramická dílna, cvičná kuchyňka, knihovna se studovnou, odborné kabinety, dvě herny, družina a velký audio sál.
