"V olomoucké fakultní nemocnici nás podporuje 20 procent lékařů, v prostějovské i šternberské pak zhruba polovina a v přerovské asi 40 procent," vypočítal zástupce iniciativy Jan Sedláček. Výčet přitom ještě nemusí být konečný, protože osloveni zatím nebyli pracovníci nemocnic v Jeseníku, Hranicích a Šumperku.
Doktoři se prostřednictvím kampaně snaží tlačit na vládu, aby jim zvýšila platy, změnila systém postgraduálního vzdělávání a v podstatě způsob financování systému. Pokud se tak nestane, hrozí výpověďmi. A odchodem mimo obor, nebo do ciziny.
PŘEČTĚTE SI, CO LÉKAŘŮM VADÍ - 13 DŮVODŮ K ODCHODU Z ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ |
V případě, že zanedlouho skutečně prořídnou lékařské řady, pocítí dopady situace nejspíš i pacienti. "V případě menších nemocnic by to mohlo ohrozit i chod některých oddělení," řekl další člen iniciativy Pavel Vávra.
To nepřímo potvrzuje předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel hranické nemocnice Eduard Sohlich. "Jsme nespokojení všichni. Zaměstnavatelé i zaměstnanci. Příští rok by se přitom mohla situace ještě zhoršit. A to v případě, že se sníží úhrady za péči."
Ministerstvo zdravotnictví šetří, projeví se to i na platech
Důvodem by byla navrhovaná úhradová vyhláška. Ta zjednodušeně řečeno řeší, kolik peněz za každý zdravotnický úkon nemocnice dostane od pojišťoven. "Podle současného návrhu by mělo jít příští rok na akutní péči o pět procent méně než letos. U neakutní dokonce o deset procent," vysvětlil Sohlich. To by mohlo v menších nemocnicích znamenat zmrazení platů.
"Pokud budou nemocnice hospodařit s ještě menší sumou peněz než letos, někde se to projeví," dodal Sohlich s tím, že jde o začarovaný kruh. Malá výplata by totiž donutila odejít další odborníky.
Kdyby taková situace opravdu nastala, měly by hlavně regionální nemocnice problém. Právě tam totiž obvykle stojí oddělení na několika doktorech s potřebnou kvalifikací. V konečném důsledku by odchod i jen dvou či tří zkušených odborníků z jednoho oddělení mohl znamenat jeho zrušení. Navržené úhrady ale podle ministerstva vycházejí z finančních možností pojišťoven.
Jaká bude situace v lednu ve skutečnosti, to lze ovšem nyní jen těžko odhadnout. Byť by všichni lékaři, kteří podepsali výzvu Děkujeme, odcházíme, měli být připraveni podat na konci roku výpovědi, dosud tak nejspíš neučinil ani jeden. Šéfové nemocnic zatím od svých zaměstnanců na stůl žádné nedostali.
Nemocnice neví kdo odejde, nemohou se proto připravit
"Víme, že někteří z našich lékařů výzvu podepsali, ale nemáme informace, že by již některý z nich podal výpověď," uvedla například mluvčí holdingu Agel Hana Szotkowská. Ten v Olomouckém kraji spravuje zdravotnická zařízení ve Šternberku, Šumperku, Přerově a Prostějově.
Obdobně se vyjádřil i mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Egon Havrlant. "To, jak bude situace vypadat skutečně, poznáme až na konci prosince. Samozřejmě se připravujeme, že budeme muset stav řešit," dodala Szotkowská.
Nemocnicím se však nyní těžko připravují krizové scénáře, podle kterých by mohly řešit odliv lékařských kádrů, pokud by tedy skutečně nastal. "Neznáme počet lékařů, kteří mají v plánu odejít, ani to, kterých oborů by se případné odchody měly dotknout. Bez těchto informací nemůžeme připravovat jakákoliv opatření," nastínil Havrlant.
