Pokud si houbaři nejsou jistí druhem nalezené houby, mohou využít například mykologickou poradnu v Olomouci. Otevřena je každé pondělí v prostorách Vlastivědného muzea od čtyř odpoledne.
K největším omylům patří takzvané růžovky. „Naštěstí se stejně jako každý rok jedná povětšinou o záměnu muchomůrky tygrované za jedlou muchomůrku růžovku nebo šedivku,“ řekl zástupce primáře Oddělení urgentního příjmu Hynek Fiala.
Jed obsažený v muchomůrce tygrované způsobuje halucinace a ve vyšší dávce křeče s poruchou vědomí. Jeho účinek relativně rychle odeznívá, a pokud nedojde ke komplikacím, pacient se z otravy uzdraví bez následků.
„Diagnostikovaných otrav opravdu jedovatou muchomůrkou zelenou a jinými houbami obsahujícími amanitin je dlouhodobě minimum. Letos, a myslím, že ani v posledních letech, to u nás nebyl nikdo. Je to spíše rarita,“ uvedl Fiala.
Aplikace nejsou vždy bezpečné
Méně zkušení houbaři stále více využívají k rozpoznávání hub aplikace pro chytré telefony. Ty dokážou rozpoznat, o jaký druh se jedná.
Programy obsahují atlas s reprezentativním výběrem druhů s podrobnými popisy a kvalitními fotografiemi. Podle mykologů by ale lidé neměli aplikacím slepě věřit.
„Typické houby, jako je třeba liška obecná, aplikace rozpozná. S druhovými názvy už ale má problémy. Někteří kolegové tyto aplikace zkoušeli a není to podle nich žádná sláva. Už vůbec bych jim pak nevěřil v té nejzákladnější věci, a to při rozpoznání jedlosti, či nejedlosti,“ varoval mykolog Milan Plášek.
Za pravdu mu dávají i sami tvůrci aplikací, podle nichž je v případě nejistoty vždy lepší poradit se se zkušeným odborníkem.
S novou aplikací vyfotíte houbu a dozvíte se její pravděpodobné jméno |
Houby se objevily také v Olomouckém kraji, ale podle mykologů to nebyla žádná sláva.
Potvrzuje to i Český hydrometeorologický ústav, který na svých stránkách zveřejňuje mapu pravděpodobnosti růstu hub.
Mapa hub: kde rostou. Sezona nekončí, v lesích se stále dají najít lahůdky |
