Oslavy v Lošticích slibují také ochutnávky. „Akce proběhne od 9.00 do 18.00. Komentované prohlídky, které se uskuteční v 10.00, ve 12.00, 14.00 a v 16.00. Nabídnou vhled do historie původního českého zrajícího sýra,“ pozval Leoš Kalandra, vedoucí obchodu a marketingu společnosti A. W., výrobce Olomouckých tvarůžků.
„Je to skvělá příležitost pro všechny milovníky tvarůžků, které jsou součástí našeho kulinářského bohatství,“ řekl Kalandra.
V unikátním muzeu se zájemci seznámí i se zajímavými příběhy z historie i současnosti tvarůžků. „Například nejstarší dochovaná písemná zmínka o tvarůžkách pochází z roku 1583. Při sepisování pozůstalosti olomouckého obchodníka Václava svobodného pána Edelmanna se mezi zbožím objevil záznam o 120 kusech tvarůžků. Tento zápis, nalezený v inventáři na Horním náměstí v Olomouci, potvrzuje, že tvarůžky byly již tehdy významnou součástí obchodu,“ prozradil Kalandra.
Znalci dokonce zjistili, že v roce 1601 dostali dělníci kopající studnu v Hradečné odměnu v penězích a také „za jeden sáh výkopu i dvě kopy tvarůžků“.
„Tato neobvyklá historka připomíná, že tvarůžky hrály i důležitější roli než jen jako pochoutka,“ poznamenal Kalandra.
Hanácký obr a milovník tvarůžků
Při východu z muzea návštěvníky pozdraví přes tři metry vysoký obraz hanáckého obra Josefa Drásala, slavného milovníka tvarůžků.
„Josef Drásal se narodil 4. července 1841 v Chromči u Šumperka a proslul svou neobyčejnou silou a výškou. Nejprve pracoval na panském dvoře a později vystupoval po celé Evropě, dokonce i před císařem Napoleonem III.,“ připomněl Kalandra.
V roce 1872 se Olomoucké tvarůžky poprvé představily světu na první rakouské mléčné výstavě ve Vídni. „V konkurenci 195 vzorků mléčných výrobků z různých zemí si tradičně vyráběné hanácké tvarůžky vybojovaly stříbrnou a bronzovou medaili,“ popsal.
Úspěch na výstavě ve Vídni pomohl tvarůžkům získat širší popularitu a stát se významným exportním artiklem. „Začaly se vyvážet nejen po celém Rakousku-Uhersku, ale i do dalších zemí, a roční export dosáhl hodnoty dvou milionů zlatých,“ přiblížil Kalandra s tím, že termín „Olmützer Quargeln“ se poprvé objevil právě v publikaci k vídeňské výstavě.
Nejvyšší Čech Josef Drásal v dětství trpěl, později bavil francouzského císaře |
Ve druhé polovině 19. století už jezdily z Moravy do Vídně speciální „mléčné“ vlaky, které zásobovaly město čerstvými potravinami, včetně tvarůžků. „Tyto vlaky sbíraly mléčné produkty na jednotlivých stanicích a dopravovaly je do metropole. Vídeňští obyvatelé, kteří často pocházeli z Moravy, si tvarůžky oblíbili a díky těmto pravidelným dodávkám se staly neodmyslitelnou součástí jejich jídelníčku.“
Zajímavostí je také to, že tvarůžky se prodávaly po kusech, nikoliv na váhu, a že je obchodníci běžně balili do starých novin. „Teprve s nástupem moderních technologií se v 20. století začaly tvarůžky balit do propracovanějších obalů,“ popsal šéf tvarůžkového marketingu
Každý návštěvník si v muzeu může také vyzkoušet starou techniku, která simuluje zpracování tvarohu bosýma nohama, a zjistit, kolik tvarohu by našlapali a jaký by za to měli výdělek. Dříve se totiž tvaroh upravoval šlapáním v nízkých sudech podobně jako zelí.
Původně se tvarůžky vyráběly blíže k Olomouci, hlavně ve vesnici Hněvotín. Změna nastala v roce 1876 díky Josefu Wesselsovi, který se jako povozník a příležitostný punčochář právě v Lošticích do výroby tvarůžků pustil.
„Jeho syn Alois od mládí pomáhal otci v podnikání a roku 1897 vedení jeho tvarůžkárny převzal. Následoval jeho zeť Karel Pivný, který modernizoval podnik a zabezpečil jeho budoucnost. Dnes jsou jedinými výrobci Olomouckých tvarůžků potomci Josefa Wesselse,“ dodal Kalandra.
