I když bojovníci takzvaného Islámského státu už Mosul neovládají, řadě cenných staveb dál hrozí naprostá zkáza.
Do trosek téměř neobyvatelného města Karel Nováček odjede se dvěma kolegy na konci září. Míří do rozsáhlého historického jádra Mosulu, v němž od roku 2014 řádili islamisté a loni se tudy navíc ničivě prohnala fronta při osvobozování města.
„Staré město je stále neobyvatelné, není tam elektřina ani voda, kanalizace nefunguje. Lidé trpí nedostatkem základních potřeb, jsou tu různá rizika nákazy. Vše je pořád zasypané sutí, neustále se v ní objevují mrtvá těla. Navíc hrozí nebezpečí od ukrytých výbušnin či zbytků munice, které se všude válí,“ popisuje situaci Nováček.
I přesto je opatrným optimistou. Vedle naprosté zkázy vidí z pozice své profese i pár pozitiv.
Lidé se už pomalu pouštějí do obnovy některých cenných památek. A právě historické budovy jsou cílem Nováčka a jeho týmu, do Iráku vyráží v rámci svého dlouhodobého výzkumu zaměřeného na středověký urbanismus v Kurdistánu.
„Chceme zaznamenat jejich celkový stav ještě před jakýmikoli opravami. I když jsou dobře míněné, mnohdy mohou budovám spíše ublížit. Například neodborné vyvážení suti, která torza památek nyní vyplňuje a tím je mnohdy drží pohromadě. Navíc mezi troskami mohou být zbytky umělecké výzdoby či kusy nápisů,“ přemítá Nováček.
K mapování památek poslouží i dron či laserový skener
Za pár týdnů to všechno uvidí na vlastní oči, spolupracovat bude s místními památkáři. Kvůli co nejdetailnějšímu monitorování současné podoby památek vyjede do Mosulu spolu s Nováčkem a archeoložkou Lenkou Starkovou ze Západočeské univerzity v Plzni také Karel Pavelka ze Stavební fakulty ČVUT, mimo jiné expert na digitální dokumentaci.
„K ní nám poslouží dron a laserový skener, jimiž zmonitorujeme vnitřní a vnější části staveb. Profesor Pavelka je specialistou i na fotogrammetrii, díky níž posléze vytvoříme 3D modely památek,“ plánuje Nováček.
Sám v Mosulu nikdy nebyl, zatím ho zná jen z řady detailních snímků z evropských družic. S kolegy od roku 2015 monitoroval ničení mosulských památek.
U některých zřejmě pomohli k jejich záchraně, když souřadnice cenných staveb předali vojenské rozvědce koaličních sil. Spojenecké bombardéry pak tyto budovy ušetřily.
Teď chce Nováček pomoci při plánování oprav a zakonzervování památek, které takové štěstí neměly. „Nastavení optimálního a odborného postupu prací může ve výsledku zachránit celou stavbu,“ zdůrazňuje.
Kvůli nedostatku času byla vybrána desítka památek
V Mosulu plánuje pracovat týden, s kolegy však nemají šanci objet všechny budovy, u nichž je to potřeba.
Historické jádro Mosulu je obrovské, je to hustě zastavěná oblast o rozloze několika kilometrů čtverečních. Archeologové proto museli vytipovat desítku budov, na jejichž záchranu se zaměří.
„Určitě se chceme věnovat hrobce Awn al-Dina. Je to jedna z nejdůležitějších staveb a klenot mosulské architektonické školy z první poloviny 13. století. Islámský stát ji odstřelil v červenci 2014. Naštěstí ne důkladně, obvodové zdi se všemi detaily zůstaly stát. Zasvé ale bohužel vzala velmi cenná a zajímavá klenba,“ přibližuje Nováček.
Na místě by rád mimo jiné zdokumentoval původní fasádu hrobky, která se na světlo dostala paradoxně právě díky islamistům. Potvrzují to aktuální fotografie.
„Výbuch tu zbořil betonový skelet, jenž hrobku kryl od nepříliš povedené opravy v 60. letech. Architekti se tehdy zřejmě obávali zřícení klenby, a tak tu použili betonové zdivo. Exploze tak odhalila části původní fasády,“ dodává archeolog.
Cestu do Mosulu chápe doslova jako záchrannou misi. Má obavu, že řada památek, které ničení a odstřely přečkaly, může i tak v budoucnu zmizet.
„A to nejen kvůli nynějšímu poškození či neodborným opravám, ale i kvůli výstavbě nového, moderního Mosulu, která se už plánuje. Pokud by se ale některá data, která tu v září získáme, přetavila do projektu rekonstrukce, budeme velice rádi,“ uzavírá Nováček.
Jak vypadalo mapování památek v iráckém Kurdistánu navzdory islamistům
16. května 2017 |
