Návštěvníci si od tohoto týdne mohou kromě oficiálně odhalené nové tváře areálu prohlédnout i první část výstavy o výjimečném jeskynním systému ukrytém pod vrchem Třesín.
Expozice je ochutnávkou toho, co návštěvníky čeká za rok, kdy se z různých aranžovaných výjevů v jeskyních dozví, s čím se cromagnonský člověk potýkal v každodenním životě.
Podzemní prostory jeskyní se dočkaly rekonstrukce již před pár lety, kdy zmizely přebytečné betonové plochy. Proto nyní za zhruba 26 milionů dostal novou podobu areál "nad zemí".
Původní podoba vstupní budovy Mladečských jeskyní. Ta byla postavena na přelomu 19. a 20. století. Právě tento vzhled z historických snímků měly opravy objektu vrátit.
"Na radu architekta jsme hlavní hrázděnou historickou budovu celou zrekonstruovali a nechali ji očistit od všech přístaveb. Ty jsme nahradili oddělenými, současnými stavbami, ve kterých jsou toalety či sklady," nastínil ředitel Správy jeskyní České republiky Jaroslav Hromas.
Unikátnost nálezů z Mladče potvrdili i rakouští a američtí vědci
Význam Mladečských jeskyní, objevených už na začátku 19. století, tkví hlavně v bezprostředním spojení s pravěkým osídlením krajiny. "Ze sedimentů jeskyně pochází obrovské množství vykopávek, zejména kostí vyhynulých zvířat a kosterních pozůstatků lidí starých více než 31 tisíc let," vysvětlil Hromas.
Mladečské nálezy z druhé poloviny 19. století podrobili v letech 2003 až 2006 vídeňští vědci za pomoci amerických kolegů novým moderním výzkumným metodám.
"Rakousko-americký tým prokázal, že lidské nálezy odsud patří nejstarším jedincům moderního typu člověka Homo sapiens sapiens," upozornil Hromas. Lokalita Mladečských jeskyní tak představovala v dané době nejseverněji položenou sídlištní skupinu těchto lidí. "A pravděpodobně i co do počtu největší," podotkl Hromas.
Mladečské jeskyně v novém |
Informace o evropské výjimečnosti jeskyní ukrytých na Litovelsku mají paradoxně častěji zahraniční turisté než místní lidé. "Naše veřejnost to až tak nevnímá," míní vedoucí Správy Mladečských jeskyní Drahomíra Coufalová.
Poznat jedinečnost místa jim má pomoci již z části zpřístupněná expozice. "Chceme ji postupně rozšířit do všech návštěvnických prostor a představit je jako Jeskyni cromagnonského člověka," uvedla Coufalová.
Nově objevená zabetonovaná propast zůstane lidem uzavřena
Kam se naopak návštěvníci nepodívají, je loni znovuobjevená jeskyně, respektive malá propast, nazvaná Propástka. Tu dělníci našli právě během nedávných prací na přístavbách. Komunisté ji totiž v padesátých letech zabetonovali (podrobnosti čtěte zde).
"Při hloubení základů narazili na komín. Objevili asi dvacet metrů hlubokou jeskyni dlouhou 60 až 70 metrů, která je součástí tohoto jeskynního systému, ale není s ním propojená průlezem," popsal Hromas. Do propasťovité jeskyně, ve které se našla fosilní kost a lahve od prvorepublikové sodovky, tak mohou jen badatelé.
Ve znovuobjevené mladečské Propástce našli badatelé lahve od prvorepublikové sodovky a fosilní kost (na snímku vpravo). Veřejnosti ale zatím zůstane uzavřena.
Paradoxní přitom je, že za minulého režimu hrozilo něco mnohem horšího než jen zabetonování Propástky. Stačilo totiž, aby vyšel 'budovatelský' plán z osmdesátých let minulého století, a místo by dnes vypadalo úplně jinak.
"Třesínský práh chtěli v té době celý rozebrat na těžbu vápence. Naštěstí k tomu nakonec nedošlo," podotkl ekolog a poslanec Bořivoj Šarapatka.
"Opravdu moc nechybělo a stáli jsme dnes na okraji velkolomu s cementárnou za zády," dodal Hromas.
