Propástka je hluboká osmnáct metrů a celý komplex chodeb dosahuje délky bezmála pět desítek metrů. A jeskyně už vydala i svá tajemství – jeskyňáři při průzkumu a dokumentaci prostor objevili fosilní kost starou tisíce let.
A také několik prvorepublikových lahví od limonády dnes již neexistující litovelské sodovkárny Kubálek. Kost skončila v rukou paleontologů, kteří nyní zkoumají její stáří a také to, zda je lidská, či zda třeba patří jeskynnímu medvědovi.
"Jeskyně s původním názvem Propástka byla známá již v období výzkumů a prvního zpřístupňování systému Mladečských jeskyní. Věděli jsme, že existuje, měli jsme ji zakreslenou v historických náčrtech a mapách," uvedl Karel Drbal ze Správy jeskyní České republiky, pod kterou spadají i Mladečské jeskyně.
V padesátých letech byl ale vstup do jeskyně zabetonován. "Od té doby v ní nikdo nebyl. Takže jsme netušili, kde přesně se nachází, ale ani to, jak vlastně propast vypadá," poznamenal Drbal.
Lahve sodovky přinesli zřejmě do Propástky první průzkumníci
I když jeskyňáři nehovoří o velkém objevu, ale "pouze" o znovuobjevení, nález propasti je potěšil. "Byl to zajímavý pocit vstupovat do prostor, ve kterých dlouho předtím nikdo nebyl," svěřil se Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky, který byl společně s důlním měřičem Vratislavem Ouhrabkou vůbec první, kdo do propasti od zabetonování jejího vstupu v 50. letech nahlédl.
Prostory nafotil, zakreslil a zdokumentoval. "Přes úzký vstup do Propástky o rozměrech 80 krát 60 centimetrů jsme slezli na dno prvního patra, které se nachází zhruba v polovině propasti. Poté jsme pokračovali až na dno. Právě na hranici obou pater jsme odkryli chodbičku, ve které jsme v suti našli fosilní kost a také několik lahví od limonády s nápisem Kubálek," přibližuje Zajíček.
Ve znovuobjevené mladečské Propástce našli badatelé fosilní kost a lahve od prvorepublikové sodovky. foto: Správa jeskyní ČR
Zjistil, že Kubálek byl název prvorepublikové litovelské sodovkárny. "Lahve se do jeskyně dostaly zřejmě s prvními průzkumníky," míní. Kost podle něj do chodby propadla z povrchu nebo z neznámé dutiny umístěné ve vyšších polohách.
Fotografie a náčrtky, které průzkumníci při svém bádání Propástky sestavili, jsou důležité. Dosud jim totiž byl k dispozici pouze původní náčrtek půdorysu jeskyně, který vznikl pravděpodobně v průběhu mapování Mladečských jeskyní v roce 1950. Později však bylo ústí jeskyně překryté betonem a původní náčrt tak byl přebíraný do map mladšího data bez možnosti jeho ověření.
Návštěvníci se do Propástky nepodívají, bude jen pro badatele
A odkud se Propástka vlastně vzala a souvisí vůbec s komplexem Mladečských jeskyní? Ačkoli jeskyňáři předpokládají, že propast se systémem Mladečských jeskyní geneticky souvisí, fyzické propojení se jim zatím prokázat nepodařilo.
"Chodby jsou na mnoha místech zasypané a přímo na jeskyně se dnes nenapojují. Propast jsme zaměřili, zmapovali, odebrali vzorky, co šlo prozkoumat, jsme prozkoumali. Nyní zůstane přístupná speleologům, archeologům a dalším odborníkům, kteří by v ní chtěli dál kopat. Tak uvidíme, zda se podaří v budoucnu něco prokázat," prozradil Drbal. Podle něj to ale bude obtížné. V nejspodnějším patře jeskyní už totiž prosakuje patrně spodní voda.
Propástka zřejmě není ojedinělou propasťovitou jeskyní, v okolí Mladečských jeskyní se jich nachází víc. To potvrzuje i vedoucí jeskyní Drahomíra Coufalová.
"Dutiny, které by mohly souviset s Mladečskými jeskyněmi, se objevují v domech podél skalní stěny, kudy vede přístupová cesta k provozní budově. Lidé je mají ve sklepích, na dvorcích a někteří nyní dovolili jeskyňářům, aby si je také mohli zmapovat," dodala Coufalová. Vyloučila, že by se Propástka stala další atrakcí nově otevřených jeskyní po velké rekonstrukci, která skončí letos v srpnu.
"Vstup do propasti se zpevní betonovými skružemi a zůstane přístupná pro další badatele. Návštěvníkům ji zpřístupnit nelze, jsou to obtížně průlezné pukliny," zdůraznila.
