Zpráva o podnikateli v „sociálním byznysu“, který nechával přežívat v takřka středověkých podmínkách své ubytovny desítky zdravotně postižených, ve většině případů zcela závislých na cizí péči, obletěla letos celou republiku.
Město Přerov poté pomohlo zajistit lidem z ubytovny důstojné bydlení, na ubytovnu se zaměřil i krajský úřad, který Mirgovi jakožto provozovateli zařízení uložil pokutu 550 tisíc korun.
„Poskytoval činnosti, jež svým charakterem odpovídaly sociální službě, pro kterou ale neměl příslušné oprávnění a registraci,“ odůvodnila postih letos v březnu mluvčí úřadu Kamila Navrátilová. Ani po více než čtvrt roce se kraj peněz nedočkal.
„Provozovateli ubytovny jsme sami nabídli splátkový kalendář, ale o ten nepožádal. Proto jsme ho vyzvali k zaplacení pokuty, na výzvu však rovněž nereagoval. Celou věc jsme předali exekutorskému úřadu v Přerově,“ doplnila nyní Navrátilová. Není to přitom první pokuta od kraje, kterou Mirga dostal.
„V roce 2013 to byla pokuta v řádu několika desítek tisíc korun, provozovatel ubytovny nezaplatil a vymáhání pokuty rovněž řeší exekutorský úřad,“ sdělila mluvčí kraje.
Úřad marně vyzýval k nápravě, na zaplacení pokuty stále čeká
Stejně tak marně čeká na zaplacení pokuty i přerovský stavební úřad. Během kontroly na začátku letošního roku zjistil, že v ubytovně žije mnohem víc lidí, než kolik povoluje kolaudační rozhodnutí. V budově, kde smělo být ubytováno pouze čtyřicet lidí, jich bylo v jednu dobu přes osmdesát.
Na jaře jich pak i po vystěhování všech zdravotně postižených zůstávalo stále přes padesát. Ubytovatel měl situaci napravit, ale nezměnil nic.
„Zápisem bylo panu Mirgovi přikázáno, aby do konce března uvedl situaci do stavu platného při kolaudaci,“ řekl již v březnu vedoucí odboru stavebního úřadu a životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš. Mirga požádal o prodloužení lhůty do konce dubna, ani tehdy však požadavek úřadu nesplnil. Dostal proto další pokutu, úřad se však peněz ani v tomto případě nedočkal.
Přerovský „lazaret hrůzy“ |
„Pokuta nebyla ve stanovené lhůtě zaplacena, proto jsme ji předali odboru ekonomiky k vymáhání,“ popsala Dagmar Vitoslavská ze stavebního úřadu s tím, že hrozí, že spis posléze převezme úsek vyvlastnění a správních deliktů.
Stejně tak podle jejích slov Pavel Mirga nesplnil ani svůj slib, že napraví situaci ohledně počtu ubytovaných.
„V posledním kontrolním zápisu se uvádí, že se mu údajně nepodařilo zajistit náhradní ubytování pro rodiny s dětmi. Budou probíhat další kontroly za účelem zjištění, zda počet osob odpovídá kolaudačnímu rozhodnutí z roku 2012,“ doplnila Vitoslavská.
Ani pokuty uložené krajem, ani překročení počtu ubytovaných osob nechtěl Pavel Mirga blíže komentovat. „V současné době to řešíme, víc se k tomu nechci vyjadřovat,“ reagoval na otázky.
První nezaplacená pokuta už doputovala k exekutorům
První ze sankcí od kraje nyní po Mirgovi vymáhá Exekutorský úřad Přerov. „K dnešnímu dni je vůči povinnému vedeno vícero exekucí. Ke konkrétnímu stavu jednotlivých exekučních řízení se však vyjadřovat nemůžeme,“ uvedl David Tala z exekutorského úřadu.
„Ze strany povinného v již nařízených věcech nespatřujeme dobrovolné snahy dluhy hradit, proto jsme nuceni přistupovat ke kombinaci různých způsobů provedení exekuce. Pokud jde o vymáhání udělení nedávné pokuty v řádech několika set tisíc, tato ještě nařízena nebyla,“ dodal.
Pavel Mirga podnikl i několik kroků, které by se daly označit jako snaha se placení dluhů vyhnout. V současné době je například ubytovna v Dluhonské ulici přepsaná na jiné jméno.
„Už asi dva roky je oficiálním provozovatelem Pavlína Landoriová, družka pana Mirgy,“ informovala vedoucí oddělení sociální prevence a pomoci přerovského magistrátu Marta Šintáková. Trvalé bydliště si pak nechal Mirga přepsat na adresu magistrátu.
2. března 2015 |
Podle Davida Taly z exekutorského úřadu to však není způsob, jak by se mohl placení povinností vyhnout.
„Řada dlužníků, zejména těch notorických, se mylně domnívá, že přehlášením trvalého pobytu na magistrát obce zamezí případné mobiliární exekuci. Není to však pravda, na magistrátu obce po povinném nikdo nepátrá, snad jen poštovní doručovatel,“ nastínil Tala.
„Dlužník se tímto neuváženým rozhodnutím snad jen dobrovolně zbavuje informačního toku, neboť mu poštovní zásilky chodí na adresu, kde se nezdržuje a kde ve většině případů poštu nepřebírá. Vědomě tak ztrácí přehled například o exekučních řízeních, kterým by jinak mohl relativně snadno předejít. Pro soudního exekutora je v případě realizace mobiliární exekuce rozhodná adresa skutečného pobytu, tedy místo, kde se dlužník fakticky zdržuje,“ dodal.
Šéf lazaretu podal žádost o oddlužení...
Závazkům se Pavel Mirga zjevně vyhýbá už řadu let. Na konci roku 2012 podal insolvenční návrh na povolení oddlužení, kde přiznal dluhy v celkové výši 172 tisíc korun u dvou věřitelů.
V žádosti veřejně dostupné v centrálním registru dlužníků uvádí, že v roce 2010 přišel o práci a byl dlouhodobě na úřadu práce, tudíž nemohl závazky splácet. Od roku 2006 má však platný živnostenský list. Pravděpodobně v té době již provozoval ubytovnu v Dluhonské ulici.
„Užívání objektu v Dluhonské ulici jako ubytovny bylo povoleno v srpnu 2008 předchozímu vlastníkovi. Dle listu vlastnictví ji pan Mirga koupil v listopadu 2008, ale to neznamená, že ji neprovozoval už dříve na základě nájemní smlouvy, anebo později. Stavební úřad provedl kontrolní prohlídku objektu v listopadu 2011, to byl provozovatelem pan Mirga,“ nastínila Radmila Pospíšilová z přerovského stavebního úřadu.
... ale později ji stáhl. Firma čeká na dlužné peníze dodnes
Na tehdejší žádost o oddlužení se ozvala také právní zástupkyně dalšího z věřitelů, kterého Pavel Mirga v insolvenčním řízení zatajil.
„Není pravdou, že by měl pouze ty dva závazky, které v návrhu uvádí, že by o ostatních nevěděl, a není ani pravdou, že byl zaměstnán a ztratil práci. Dlužník dlouhodobě podniká,“ napsala začátkem roku 2013 Krajskému soudu v Brně, který Mirgovu žádost řešil, zástupkyně jednoho z věřitelů, přerovská advokátka Irena Tšponová
„Navíc podniká prostřednictvím své družky Pavly Landoriové, aby jemu zaplacené prostředky nemohly být zabaveny exekutory. Stačí ostatně nahlédnout na jeho list vlastnický, z něhož je patrno, kolik má závazků, přičemž věřitelem je i Česká republika - FÚ Přerov,“ dodala.
„Můj klient má u dlužníka pět vykonatelných pohledávek, o nichž dlužník dobře ví, když dne 12. 12. 2012 zaslal žádost o vyčíslení dluhu a splátkový kalendář ve zjevné snaze věřitele ukolébat,“ pokračovala pak dále Tšponová v dopise.
Pavel Mirga poté žádost o oddlužení stáhl, přerovská firma, kterou Tšponová zastupuje, se však dodnes zaplacení dluhů nedočkala.
„Peníze se nám zatím získat nepodařilo, přitom se o to snažíme už od roku 2009,“ podotkla Tšponová.
Za otřesné životní podmínky lidé platili až deset tisíc měsíčně
Na ubytovnu v Dluhonské ulici upozornila letos na začátku února senátorka Jitka Seitlová. Pavel Mirga zde tehdy ve velmi špatných podmínkách už několik let ubytovával osoby se zdravotním postižením.
„Ti lidé tam žijí v podmínkách, které by nevyhověly nejnižšímu standardu vyžadovanému ve věznicích. Což se týká hygienických podmínek, stavu objektu a zřejmě i poskytované stravy,“ popsala tehdy poznatky z návštěvy ubytovny. Lidé ovšem v zařízení platili měsíčně až sedm tisíc korun. Další tři a půl tisíce si pak museli připlácet za stravu.
„Přitom ráno dostanou toast, večer toast, k obědu polévku, někdy ani to ne. Sami nemají, jak si stravu zajistit,“ upozorňovala Seitlová. Ubytovna dnes funguje dál, ovšem už bez zdravotně postižených obyvatel. Provozovatelem je oficiálně Pavlína Landoriová, jako kontaktní osoba však nadále figuruje Pavel Mirga.
Podle posledních informací v domě v Dluhonské ulici žije 53 lidí, z toho většinu tvoří rodiny s dětmi: celkem šest rodin čítajících 33 osob. Podle ceníku jednotlivec platí měsíčně 3 700 korun a rodina bez ohledu na počet dětí 10 tisíc. Celkem tak měsíčně zařízení přináší majiteli tržbu 134 tisíc korun.
