Jednotky mířící do Brna začaly být zřejmě nervózní kvůli tomu, že se jim opakovaně nedařilo najít správnou cestu. Stejně jako ve zbytku republiky totiž lidé zamalovali směrovky nebo je otočili na špatnou stranu, aby okupanty zmátli.
Miniseriál o hlavním dění během invaze |
„Právě kvůli jejich nervozitě došlo ke střelbě. Zdejší radioamatéři zaznamenali rozkaz jednoho z důstojníků k palbě,“ popsala pro MF DNES prostějovská historička Marie Dokoupilová.
První výstřely padly dvě minuty po osmé hodině večer u místního hřbitova. Zběsile pálit do všech světových stran pak začala celá kolona.
„Nešlo pouze o střelbu z ručních zbraní, myslím, že to bylo i z kulometů. A to po dávkách,“ vzpomínal před lety pamětník události a první svobodný polistopadový starosta Prostějova Miroslav Zikmund.
Kulky si našly cestu i po odrazu
Střelci sice nemířili přímo na lidi, nic to však nemění na tom, že projektily prošlé dveřmi nebo odražené od země či zdí zasáhly tucet mužů a žen.
Sedmadvacetiletou Martu Říhovskou zabila zbloudilá kulka v domě na náměstí T. G. Masaryka za vchodovými dveřmi.
Sedmdesátiletý Ladislav Lang zahynul na Žižkově náměstí při čekání na autobus a dvaadvacetiletý Josef Boháč dostal smrtelný zásah kousek od místa, kde stáli manželé Zikmundovi.
Na pohřbu, který se uskutečnil ve čtvrtek 29. srpna 1968, se v centru města sešly tisíce lidí, na které ze vzduchu dohlížela sovětská helikoptéra.
Za normalizace se pak čeští komunisté snažili vyvolat dojem, že se vlastně nic nestalo. Příbuzné obětí navíc režim šikanoval.
Dodnes nebyly tyto vraždy vyšetřeny
Nikdy se nezjistilo, kdo přesně má tři zmařené lidské životy na svědomí, protože okupanti střelbu nijak nevyšetřovali.
Také se za ni ani později neomluvili a po rozpadu Sovětského svazu to neudělalo rovněž nástupnické Rusko.
21. srpna 2023 |
