Po demolici císařských Jezdeckých kasáren v Prostějově sloužila uvolněná plocha jako záloha pro stavbu kulturního centra. Po dalších komunálních volbách vedení města rozhodlo, že kulturní dům nebude bourat, ale opraví jej.
„Město Prostějov má hotovou zastavovací studii na bytovou výstavbu při okrajích plochy Jezdeckých kasáren. Ve střední části plánujeme realizovat park s rozlohou asi osm tisíc metrů čtverečních,“ sdělil náměstek primátora Prostějova Jiří Rozehnal.
Veřejná architektonická soutěž
Kromě parku by zde město rádo postavilo také dětské hřiště či veřejná sportoviště. Na webových stránkách k tomu dokonce už spustilo anketu.
„Rádi bychom získali váš názor na budoucnost bývalého areálu Jezdeckých kasáren. Rozhodli jsme se zajistit nejlepší možný návrh řešení tohoto území formou veřejné architektonické soutěže. Rámcovým zadáním je urbanisticko-krajinářské řešení se založením nového centrálního parku obklopeného bytovou výstavbou. Proto jsme připravili krátký online dotazník,“ vyzval obyvatele Prostějova náměstek.
Anketa bude probíhat do konce dubna. Výsledky hodlá vedení města předat jako součást podkladů účastníkům připravované soutěže.
„Anketa je přípravným krokem a bude sloužit jako jeden z podkladů pro zadání této soutěže. Na soutěž by mělo navázat zadání projektové dokumentace a získání stavebního povolení. Termín ukončení soutěže předpokládáme na podzim letošního roku,“ podotkl Rozehnal.
Plán na rozšiřování zeleně v této části města má mezi obyvateli podporu. „V okolí sousedních domů už v minulosti proběhla výsadba, myslím, že stejné stromy a popřípadě keře by se hodily i sem. Neuvažuje také město například o dalším rozšíření botanické zahrady, když vlastní pozemky v těsném sousedství? Nejeden občan by uvítal třeba palmové skleníky s celoročním provozem,“ dotazoval se před časem na radnici například Leoš Nadymáček.
Na obranu kasáren vznikla petice
Areál Jezdeckých kasárnách je v těsném sousedství botanické zahrady a radnice její rozšíření nevyloučila. Před pěti lety ovšem proti bourání Jezdeckých kasáren opakovaně vystupovala opozice a vznikla i petice, kterou podepsala tisícovka lidí.
Odpůrci argumentovali tím, že budova má pro město historický význam, navrhovali zakonzervování objektu a zpracování studie jejího využití včetně výsadby zeleně.
Jezdecká kasárna nechala v roce 1891 v Prostějově postavit Dvorská vojenská stavební kancelář ve Vídni a sídlil v ní 6. jezdecký pluk. Jeho historii dodnes připomíná bojová zástava, kterou využívá při slavnostních příležitostech Pražský hrad.
Jezdecká kasárnaJezdecká kasárna v Prostějově byla založena v roce 1891 jako náhrada za stará kasárna, která stála na náměstí T. G. Masaryka – ta byla zbourána v roce 1911 kvůli stavbě nové radnice. Za první republiky sídlil v Jezdeckých kasárnách část 6. jezdeckého pluku. Od 1. 9. 1969 to byl VÚ 3412, který se specializoval na radiolokaci. V roce 1996 byl VÚ 3412 přesunut do Přerova. V areálu kasáren bylo celkem 13 budov. Součástí byla jídelna, sklad a autopark. Jezdecká kasárna byla zbourána v roce 2016. |
Kasárna se stala symbolem celé prostějovské čtvrti. Když město budovu převzalo od armády, byla v pořádku. Těsně před demolicí z ní však zbyla vybydlená troska s vytlučenými okny a vyrabovanými rozvody, protože radnice budovu nechránila před nájezdy bezdomovců.
Experti z Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT v Praze nicméně potvrdili, že precizně postavená budova s vnitřními klenbami, která je charakteristickým fenoménem pozdní monarchie, je staticky v pořádku a vhodná k rekonstrukci.
Smutný příběh monumentální historické budovy z roku 1891, která byla symbolem jedné městské čtvrti v Prostějově, začal v roce 2014.
Před volbami tehdejší lídr ČSSD a později primátor Prostějova Miroslav Pišťák na otázku, zda je pro zbourání Jezdeckých kasáren, prohlásil: „Říkám ne, protože nevím, kde se ta fáma, že budeme demolovat, vzala.“
Proti demolici se na stejné besedě s voliči jednoznačně vyslovil také komunista Jaroslav Šlambor, později radní.
O rok později oba muži na jednání zastupitelstva pro zbourání Jezdeckých kasáren zvedli ruku.
Tehdejší koalice ČSSD, komunistů a Pévéčka demolici prosadila nejtěsnější možnou většinou jednoho hlasu i přes odpor veřejnosti a odborníků. Dalších pět let se nic nedělo.
