Status kulturní památky pro šlechtickou hrobku navrhlo olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).
„Hrobka rodiny Eichhoff je velice netypickým a ojedinělým příkladem funerální architektury na území Olomouckého kraje, vykazuje významné umělecko-řemeslné i architektonické hodnoty a tvoří dominantu hřbitova,“ přibližuje důvody prohlášení hrobky za památku Vlastimil Staněk, tiskový mluvčí olomouckého pracoviště NPÚ.
Stavba hrobky začala v roce 1836 v souvislosti se změnou majitele zdejšího zámku. Ten do majetku rodu patřil od roku 1835, kdy jej koupil rytíř Josef Eichhoff, viceprezident dvorské komory ve Vídni.
„Hrobka má obdélníkový půdorys a novogotické průčelí, ze tří stran ji částečně kryje uměle navršený a zatravněný val,“ doplňuje Staněk.
Stěny uvnitř pak zdobí pět kruhových olejomaleb v rámech z omítky. Podle Staňka by se mohlo jednat o dílo akademického malíře Karla Eichhoffa. V podélných stěnách je pak ve třech řadách nad sebou do zdi zasazeno devatenáct náhrobních kamenů z různých druhů mramoru a dřeva. Ty kryjí samotné hrobové komory.
Rod Eichhoff na zdejším zámku sídlil až do roku 1945, šlo o poslední majitele zdejšího velkostatku. O majetek po druhé světové válce přišli na základě Benešových dekretů.
Rokytnice si ovšem šlechtice dodnes připomíná i jinde než jen na hřbitově. A to díky zdejšímu Hasičskému muzeu Josefa Eichhoffa. Stojí nedaleko kostela, poměrně malá stavba původně sloužila jako hasičské skladiště.
„V roce 1905 bylo postaveno na pozemku, který poskytl tehdejší majitel velkostatku v Rokytnici baron Josef Eichhoff. Rovněž daroval cihly na jeho stavbu,“ uvádí oficiální web obce.
