„V Loučné nad Desnou jsme našli praváky, janky, kováře a spoustu bedel a babek,“ podělila se o zážitky z dovolené v Jeseníkách na serveru nahouby.cz houbařka, která se podepsala jako Jitule.
Že sezona po dlouhé bídě skutečně začala, potvrzují i sběrači z Olomoucka. „Z lesů kolem Radíkova jsme si donesli přes 50 praváků, ani jsme to nečekali,“ svěřil se Milan Navrátil z Olomouce.
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu, který na svých webových stránkách zveřejňuje mapu pravděpodobnosti růstu hub, se jim v současnosti daří všude v kraji. Nejvíce v Jeseníkách či Oderských vrších, tedy na severu a východě regionu.
Pravé houbařské žně ale teprve přijdou, ujišťuje předseda Mykologického spolku Přerov Milan Plášek.
„Jakmile se ještě trochu oteplí, porostou více. Už teď začínají. Co se týče druhů, objevuje se všechno možné. Díky srážkám se budou houby vyskytovat téměř všude, v jehličnatých i listnatých lesích,“ informoval Plášek.
Nejvíc rostou deset dní po vydatných deštích
Růstu nahrává i počasí, srážky z posledních dnů a také návrat letních až třicetistupňových dní.
Houby v Olom. krajiKde sbírat: Jeseníky, Oderské vrchy; začínají růst i na dalších místech. Co roste: hřib dubový, hřib smrkový, hřib kovář, suchohřib hnědý, suchohřib plstnatý, suchohřib žlutomasý, křemenáč březový, křemenáč osikový, kozák březový, bedla vysoká, postupně se budou objevovat další jedlé druhy. (zdroj: nahouby.cz, mykologové) |
„Houby nejvíce rostou zhruba deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí,“ píší meteorologové na svém webu.
Podle Pláška lidé už teď nacházejí nejčastěji houby hřibovité, například hřiby smrkové, dubové, kováře a také holubinky.
„Houbám se paradoxně začíná dařit ve městech, zejména v městských parcích,“ dodala mykoložka Tereza Tejklová.
„Na malé ploše tam roste spousta různých druhů stromů a jeden park tak může houbám imitovat několik různých stanovišť, listnatý i jehličnatý les. A navíc se tam mnohem snadněji dostává ke kořenům hub vláha. V lese je potřeba podstatně víc dešťů a vody,“ objasnila.
Loni si lidé přinesli domů rekordní úlovky
Češi patří mezi milovníky houbaření a také rekordmany. „Loni si donesli z lesů téměř 25 tisíc tun hub za 5,2 miliardy korun. Česká republika patří mezi země s nejvyšší koncentrací houbařů na světě,“ shrnul mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Na jednu sbírající domácnost tak připadlo 8,18 kilogramu hub.
Kromě hub lidé v lesích sbírají také borůvky, maliny, ostružiny či brusinky a loni vytvořili nový rekord. Celkově i s houbami nasbírali 38,96 tisíce tun lesních plodů v hodnotě 7,89 miliardy korun.
„Překonali tak nejlepší výsledek 7,66 miliardy korun z roku 2013. Na loňské hodnotě se však výrazně podílí nárůst cen za lesní plody včetně vlivu inflace,“ vysvětlil Bílý.
Na rozdíl od mnoha jiných zemí není u nás sběr darů lesa regulovaný. V Německu je omezení na množství kilogramů nasbíraných hub na osobu, v Rakousku nesmí sběr hub překročit dvě kila.
Italové zase platí za vstup do lesa a ve Švýcarsku lze houbařit pouze v určitých dnech. Nizozemsko je jedinou zemí v Unii, kde platí zákaz sběru hub v jakémkoli množství a případné porušení úřady trestají jako pytláctví.
Houbařské sezony se mohou začít zkracovat
Mykoložka Tejklová upozorňuje i na další důsledek klimatických změn a sucha v souvislosti s růstem hub, a tím je zvýšený počet případů otrav.
„Když houby nerostou, nebo rostou jen málo, lidé si z lesa často berou domů, cokoli jim přijde pod ruku, a to i druhy, které neznají,“ upozornila odbornice.
Muchomůrky si houbaři spletou každý rok, potrestají je pak halucinace |
S dalšími horkými léty pak podle ní dále hrozí, že se sezona sběru hub výrazně zkrátí.
„Můžeme se dostat například až na úroveň Itálie, kde houby začínají růst až s prudkými podzimními srážkami a ochlazením a sezona tam trvá jeden, maximálně dva měsíce,“ dodala.
Při nejistotě lze zajít do poraden
Tejklová podotkla, že pokud je úroda bohatá, není problém držet se ověřených a notoricky známých druhů, jako jsou hřiby a křemenáče.
„V opačném případě ale přichází chuť riskovat a experimentovat,“ vysvětlila.
Fakultní nemocnice v Olomouci zatím žádný případ otravy z hub neeviduje. Pokud si sběrači hub nejsou jistí druhem houby, mohou využít mykologické poradny v Přerově či Olomouci. V Přerově lidé konzultují spíše po telefonické domluvě, v Olomouci je poradna otevřena každé pondělí v prostorách Vlastivědného muzea.
Mykologové chystají i tradiční výstavy hub. Třeba v Přerově se bude konat v klubu Teplo 15. a 16. září.
„Na výstavě bude k vidění 200 až 450 druhů hub,“ láká předseda tamního mykologického spolku Plášek. Jako součást akce se uskuteční přednášky a opět nebude chybět mykologická poradna.
11. září 2017 |
