Daně z hazardu představují pro řadu městských rozpočtů poměrně nezanedbatelnou část příjmů. Například Olomouci před třemi lety takto přiteklo do městské kasy přes 160 milionů korun.
Jenže trend je jasný. Přísnější podmínky pro hazardní hry i samotné tendence měst herny a kasina omezovat vedou k tomu, že rok od roku příjmy klesají.
Třeba právě Olomouc v roce 2017 z hazardu dostala 168,7 milionu korun. O rok později pak přiteklo 142,1 milionu a loni „jen“ 112,3 milionu. Za poslední tři roky tak do rozpočtu přibylo zhruba 423 milionů.
Nemalé příjmy z heren mají i v Prostějově, kde mezi lety 2017 a 2019 do pokladny hazard přinesl zhruba 176 milionů. Přes 100 milionů korun vybrali za tři roky na daních v Přerově, 80 milionů v Šumperku a 44 milionů v Jeseníku.
Hlavní ztráty se teprve projeví
Stejně jako na další podniky, tak i na herny a kasina dopadlo na jaře „uzavření republiky“. Dlouhé týdny bez příjmů se tím pádem projeví i následně na tom, kolik získají z daní města. Ta zatím přesná čísla nemají, pracují ale s odhady.
„Propad daňových příjmů z hazardu související s koronavirovou krizí se z důvodu časového zpoždění převodu celostátně hrubého výnosu daně do rozpočtu města projeví až ve druhé polovině roku 2020,“ uvedla mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.
„V souvislosti s uzavřením provozoven hazardních her očekáváme propad příjmů ve výši cca 5 milionů korun. Pro rok 2020 rozpočtujeme příjmy z hazardu ve výši 48,4 milionu,“ dodává Gáborová. Za rok 2019 přitom Prostějov vybral na daních z hazardu 51 milionů.
V Přerově zatím výrazný meziroční rozdíl nezaznamenali, přesnější informace však také teprve získají. „Propad příjmů k 30. 6. 2020 – ve srovnání s příjmem k 30. 6. 2019 – nebyl nijak výrazný, činil 167,7 tisíce korun,“ uvedla mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.
„Důvodem je i ta skutečnost, že příjem k 30. 6. 2020 zahrnuje příjem za čtvrté čtvrtletí roku 2019 a za první čtvrtletí roku 2020. To znamená že dopad koronavirové krize se projeví až ve druhém pololetí roku 2020,“ vysvětlila Chalupová.
Z údajů, které jednotlivá města MF DNES poskytla, je nicméně patrné, že i před protikoronavirovými opatřeními pokračoval propad v tom, kolik se podaří vybrat. Například Olomouc od začátku roku do konce června získala o 6,8 milionu méně než za stejnou dobu loni.
„Čištění“ peněz
Peníze z hazardu přitom některá města dlouhodobě v rámci rozpočtu tak trochu „čistila“ a snažila se pomocí nich financovat spolky, sportovní kluby nebo třeba kulturu.
„Tyto finanční prostředky jsou alokovány přímo do rozpočtu. Při sestavování rozpočtu se vedení města dlouhodobě cíleně snaží směřovat je dále do oblasti kultury, sportu a sociálních služeb,“ popsala olomouckou praxi mluvčí radnice Radka Štědrá.
Podobně tomu je i v Šumperku. „Příjmy z hazardu jsou prioritně využívány v oblasti kultury a sportu,“ sdělila mluvčí Soňa Singerová.
Také v Jeseníku se dlouho snažili pomocí vybraných částek z heren podporovat kulturu a sport.
„Tyto příjmy jsou součástí příjmové strany rozpočtu města a všechny byly a jsou směřovány do oblasti podpory kultury, sportu a sociálních věcí,“ uvedl mluvčí jesenické radnice Richard Kapustka.
„Vzhledem k výraznému poklesu těchto příjmů jsou uvedené činnosti už většinově financovány z jiných příjmů města,“ dodal nicméně.
Pro ilustraci: za rok 2017 Jeseník vybral na daních z hazardu 19,7 milionu korun, za loňský rok to pak bylo už jen 10 milionů.
