Vyrostl v místě, které je pro lyžování nevhodné
Pohled na bezmála 1 200 metrů dlouhou sjezdovku skiareálu ve Zlatých Horách.
Lyžařský areál Příčná byl při otevření v roce 2007 nejmodernější v Olomouckém kraji. Jako první v regionu měl čtyřsedačkovou lanovku a svah obsluhoval velmi kvalitní zasněžovací systém. Vymykal se i tím, že ho vlastnila samospráva, konkrétně město Zlaté Hory.
Mimo to však areál nechvalně proslavily kontroverze. Kritici upozorňovali, že lokalita je pro lyžování kvůli vyšším teplotám zvolená špatně a eurofondy měly raději pomoci jinde. Jak se postupem času ukázalo, měli pravdu.
„Návštěvníky nemohl areál ve velkém přitáhnout. Vyrostl v místě, které je pro lyžování nevhodné, jednak kvůli klimatickým podmínkám, jednak kvůli poloze a špatné sjezdovce. Když se o výstavbě jednalo, měla bohužel většina zastupitelů velké oči,“ vzpomínal kritik stavby a opoziční zastupitel za lidovce Vladimír Začal.
I podle dalších podobných názorů měli donátoři místní podmínky lépe prošetřit. Iniciátoři v investici naopak viděli impuls pro česko-polské příhraničí.
Středisko vzniklo za 126 milionů korun. Evropská unie ho podpořila 50 miliony, dalších 15 přidal stát. Chvíli hrozilo, že peníze ani nepřijdou, protože město prověřovala policie i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže kvůli podezření, že při výstavbě porušilo podmínky pro přidělení dotací.
Ačkoli dotace nakonec město získalo, myšlenka oživení cestovního ruchu dopadla pro autory smolně. Lidé sem lyžovat nejezdili a mířili buď do Polska nebo dále do Jeseníků.
Když pak nájemce vypověděl v roce 2020 smlouvu, rozhodlo se město v následujících měsících areál prodat. Radnice ho opakovaně neúspěšně nabízela za přibližně 37 milionů korun. Dodnes zůstává mimo provoz.
