Zejména pravý břeh Moravy za čističkou odpadních vod se změní ve staveniště přibližně na dva roky. S omezením dopravy nebo chodu města se nicméně nepočítá.
„Kompletně zrekonstruujeme stávající hráz, která vůbec nemá parametry vodního díla. Snižujeme bermu (část koryta zaplavovaná při vyšších průtocích, v době běžných průtoků se jedná o plošinu, která vede podél hrází a může být používána jako provozní cesta – pozn. red.) a vytváříme síť ramen. Příprava odstartovala na začátku roku kácením a ošetřením stromů,“ nastínil investiční ředitel Povodí Moravy Tomáš Bělaška.
„Na pravém břehu byla v minulosti zahrádkářská osada na pozemcích města, které ji vymístilo. Kolonie byla součástí koryta vodního toku a byla zaplavována i při jednoleté vodě, naposledy o Vánocích,“ připomenul.
Podle generálního ředitele státního podniku Václava Garguláka se část přípravných prací pro stavbu už uskutečnila.
„Hned v dubnu pak začneme s terénními úpravami, shrnutím vrchní půdní vrstvy a uložením na mezideponie tak, aby mohla být následně využita na zemní hráz a pro modelování pravobřežní bermy. Na to navážeme pracemi na přeložkách inženýrských sítí a navyšováním hráze podél čistírny odpadních vod,“ předestřel další postup.
Modelový příklad kombinovaných opatření
Náklady dosáhnou zhruba 170 milionů korun, většinu pokryjí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Počítá se i s pětiletou péčí o novou výsadbu.
Podle Povodí Moravy je Olomouc modelovým příkladem kombinace technických a přírodě blízkých protipovodňových opatření, který může inspirovat česká i evropská města.
„Situaci si můžeme představit jako přesýpací hodiny. Jak dostáváme vodu do úzkého místa, musíme jí pak zase dát prostor, aby se z chráněné oblasti dostala pryč a zároveň začala v krajině co nejdříve pracovat, dělala zásoby. Jak nás učí současnost, povodně jsou jen opačná stránka sucha,“ podotkl projektový manažer státního podniku David Veselý.
Úprava koryta a okolí je i přípravou na změny klimatu. „Extrémních jevů bude přibývat, zvlášť na Moravě půjde o prudší deště a delší vlny sucha, kdy půda vyprahne, a když pak přijde déšť, nepojme tolik vody. Proto jsou podobná opatření tak důležitá,“ uvedl vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Petr Holub.
Do konce příštího roku vznikne na pravém břehu kromě hráze a sítě stezek pro pěší i systém ramen, z nichž dvě nejhlubší budou trvale naplněná vodou, a na řece se tak objeví ostrovy. Na levém břehu počítají plány s napojením říčního ramene, které nyní odděluje cesta.
„Bylo odstaveno někdy na začátku 20. století. Ze spodní strany ho napojíme trvale, z horní bude zprůtočněno při třicetidenní vodě, tedy minimálně třicet dní v roce,“ doplnil Bělaška ke čtvrté etapě protipovodňové ochrany Olomouce.
Na její současnou část A má na pravém břehu v příštích letech navázat ještě pokračování B, kdy bude díky nové hrázi a říčnímu rameni lépe chráněna městská část Nový Svět. Jejich budování by mohlo začít v roce 2026.
Velkou roli hraje i nadále lužní les
Zbývat pak bude ještě etapa označená jako třetí. Ochránit má na severu Olomouce Letnou, Lazce, část Hejčína, Černovír a okolí Klášterního Hradiska. Na její podobu vypsalo město v lednu krajinářskou soutěž.
„Teprve dokončením třetí etapy dojde k uzavření systému protipovodňové ochrany, jenž skutečně ochrání většinu Olomouce z hlediska zastavěného území,“ řekl primátor Miroslav Žbánek.
Olomouc ladí vize pro tržnici, letní kino či okolí řeky. Část vyřeší už letos |
Olomouc by pak měla být chráněna až před průtokem 650 metrů krychlových za sekundu, což odpovídá zhruba 380leté vodě. Už chráněný je úsek od Gorazdova náměstí po železniční most na Nových Sadech. Loni skončily rozsáhlé úpravy koryta řeky poblíž centra, při nichž Olomouc získala náplavku.
Doposud Povodí Moravy ve městě investovalo ve všech etapách přibližně 1,5 miliardy korun a přinejmenším další stovky milionů lze očekávat pro dokončení kompletní ochrany. I tak je pro krajské město dál zásadní role Litovelského Pomoraví, skrz nějž řeka přitéká.
„Přirozené retenční schopnosti lužních lesů jsou mimořádně důležité, stabilní ekosystém lužního lesa Litovelského Pomoraví má tudíž pro ochranu Olomouce stále obrovský význam,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.
