Ekologické spolky Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha totiž uspěly na ministerstvu životního prostředí se svým odvoláním proti rozhodnutím Správy, která umožňovala výjimky v boji s kůrovcem v nejpřísněji chráněných oblastech hor.
„Je to klíčové vítězství pro další osud divoké přírody v oblasti Pradědu, Králického Sněžníku a Keprníku,“ sdělil předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.
Obě ekologické organizace upozornily na kontroverzní výjimky letos v červenci a ministerstvo jim v důležitých aspektech dalo za pravdu. Zrušilo proto část udělených výjimek pro těžaře a zastavilo tak podle Bačíka hrozbu poškození posledních velkých ostrovů divoké přírody na Moravě.
Pásma A, B a C
Správa CHKOJ musí celou záležitost znovu projednat, napravit pochybení a připravit nové rozhodnutí.
„Tyto případy potvrzují, že vedení při řešení kůrovcové kalamity selhává. Máme za to, že povolením výjimek Správa překročila hranici možných limitů, proto vyzýváme jejího vedoucího Petra Šaje, aby přijal odpovědnost a odstoupil ze své funkce,“ prohlásil Bačík.
V udělených výjimkách sice ochranáři vyčlenili část území jako bezzásahové pásmo A, v dalších částech rezervace však umožnili nejen odkorňování kůrovcem napadených stromů nastojato, ale také destruktivní metody asanace formou kácení stromů, jejich odvětvení, manipulace s nimi a odkornění. V pásmech B a C Správa umožnila i použití jedovatých chemických postřiků.
Zákon o ochraně přírody přitom v rezervacích použití intenzivních technologií zakazuje. „Národní přírodní rezervace jsou podle zákona nejvyšší kategorií ochrany přírody, negativní lidské zásahy jsou zde zakázány, stejně tak pohyb lidí mimo stezky, sběr hub apod. Jde o mimořádná území, kde je ochrana přírody nadřazena jakékoliv jiné aktivitě,“ stojí v zákoně.
Konkrétně v případě rezervace Praděd ministerstvo ve svém rozhodnutí důrazně kritizuje výjimku Správy CHKOJ, která se „v případě porostů přirozených horských smrčin odchýlila od cílů stanovených v plánu péče o rezervaci s tím, že realizace asanačních zásahů zejména v pásmu B bude mít na horské smrčiny negativní vliv.“
Máme stejný cíl, říká šéf Správy
Ministerstvo rovněž zdůrazňuje potřebu zvětšení nejpřísněji chráněného pásma A, v němž jsou lidské zásahy zakázány, například u Králického Sněžníku.
„Ministerstvo konstatuje, že v daném případě představuje bezzásahové pásmo A pouze pět procent lesů rezervace, což je ve zcela zásadním rozporu s metodikou,“ uvádí resort ve stanovisku.
„V případě, že by výjimky nebyly zrušeny, pralesovité porosty v oblasti Pradědu by byly reálně ohroženy kácením a poškozením v důsledku chybných rozhodnutí ochranářů,“ obává se Bačík.
„Ze Správy CHKO Jeseníky se stala agentura na povolování výjimek pro těžaře,“ přidal koordinátor Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupil. „Nejlepším řešením pro nejcennější oblasti by bylo vyhlášení národního parku Jeseníky,“ doplnil.
Vedoucí Správy CHKOJ nicméně její postup nadále obhajuje. „Máme stejný cíl, ale s některými nevládními organizacemi se rozcházíme v tom, jak rychle mají být lesy v jesenických národních přírodních rezervacích kompletně bezzásahové,“ uvedl Petr Šaj.
Podle něho je třeba brát v úvahu široké spektrum hledisek. Od hodnoty lesních porostů v jednotlivých územích přes historický vývoj a současný stav po aktuální vědecké poznatky o horských smrkových lesích.
„Podle těchto kritérií jsou národní přírodní rezervace rozděleny do tří pásem. Ta nejcennější zůstávají bez lidského zásahu již dnes. Vybraným segmentům však ještě určitou dobu citlivé zásahy určitě prospějí,“ podotkl Šaj.
Ten také navzdory verdiktu ministerstva odmítl, že by Správa CHKOJ s výjimkami pochybila.
„Půjde jen o to, zásahy pečlivěji zdůvodnit. Jinak nic neprobíhá v rozporu s pravidly ochrany přírody,“ zdůraznil. Odmítl rovněž výzvu ekologických spolků, aby odstoupil z funkce.
