Památkáři si mohou oddechnout. Rok a půl trvající trápení s výběrem firmy, která opraví část barokního hospodářského dvora u zámku v Zákupech, je u konce.
První výběrové řízení vypsal památkový úřad v polovině roku 2019. Soutěž se pak ale několikrát prodlužovala a nakonec zrušila, protože nebyl nikdo, kdo by dodržel stanovenou maximální cenu za rekonstrukci ve výši 107 milionů korun.
Všechny nabídky byly vyšší, protože mezitím výrazně vzrostla cena stavebních prací. Nová soutěž už proto neměla finanční strop, aby se vůbec někdo přihlásil.
„Očekávali jsme nabídky kolem 124 milionů bez daně, ale nakonec to bude ještě o dvacet milionů dražší. Vše pak ale zkomplikoval uchazeč s o něco nižší cenou, který ale nesplňoval kvalifikační předpoklady. Odvolal se a zase se to všechno pozastavilo,“ líčí ředitel Územní památkové správy Miloš Kadlec.
Úřad zamítl námitky
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže teď ale námitky vyloučené firmy zamítl. Chyběly jí totiž potřebné reference na statiku, přitom statika je jeden z největších problémů zchátralého dvora. Část pískovcových zdí už se tam loni kvůli narušené statice zřítila.
Vyloučená firma namítala, že kvalifikační předpoklady jsou diskriminační. Antimonopolní úřad ale rozhodl, že vše proběhlo podle pravidel. Obnově tak už nic nebrání.
„Předpokládám, že na konci ledna budeme firmě předávat staveniště a uvidí se, jak zahájení prací umožní klimatické podmínky,“ podotkl Kadlec.
Renovace se ovšem nedočká celý rozlehlý dvůr, ve kterém byl původně pivovar, chlévy a konírna. V první etapě dojde jen na nejlépe dochované a stavebně nejcennější jižní křídlo, kde bylo ustájení pro 60 koní a v prvním patře pokoje pro doprovod císaře.
„Až bude konírna opravená, tak tam člověk bude mít pocit, že vstoupil do barokní katedrály,“ těší se kastelán Vladimír Tregl. Teď tam zájemci nemohou ani nahlédnout, protože celá budova je v havarijním stavu, kvůli kterému je i na seznamu nejohroženějších památek v Česku.
Vydrolené zdivo, propadlé střechy
Zdivo je tam vydrolené a hrozí zřícením, propadlé jsou střechy, kterými do objektu zatéká, bohatá štuková výzdoba je z větší části zničená. Dřevěné prvky ničí dřevokazná houba. V 70. letech minulého století navíc přestal fungovat odvodňovací systém, což způsobilo významné poškození základů stavby vlivem vysoké hladiny podzemní vody.
Stavebnětechnické průzkumy ukázaly, že pokud v nejbližší době nezačne rekonstrukce, raně barokní dvůr už se nepodaří zachránit. Škody se tam zvětšují po každé zimě nebo vichřici.
Hospodářský dvůr při zákupském zámku přitom hodnotí odborníci jako historicky mnohem cennější než samotný zámek. V roce 1650 ho navrhli význační italští stavitelé Giulio Broggio a Giovanni Domenico Orsi. Dezolátní stav památky ale není záležitostí jen posledních let.
„Oni si už poslední Habsburkové nevěděli s tou budovou rady. Za první světové války tam byl vojenský lazaret, aby to aspoň nějak využili. Počátek chátrání lze hledat na konci monarchie,“ přibližuje Tregl.
Po válce připadl dvůr Státním statkům a lesům a devastace pokračovala. Ani následná privatizace na tom nic nezměnila. Památkový ústav získal hospodářský dvůr až v roce 2003.
Obnova jižního křídla by měla skončit do konce příštího roku. V konírně bude expozice dobových kočárů a v patře připomínka zaniklých či nepřístupných zámků.
9. ledna 2020 |
