Německý měsíčník Landes Echo přinesl minulý týden článek s výmluvným titulkem Das Traurige Ende Der Neysseburg (Smutný konec Neysseburgu).
Časopis vypichuje, že dům v historizujícím stylu byl jednou z mála dochovanýchbudov pánského spolku Schlaraffia na světě.
„Po dlouhém boji zmizelo důležité svědectví o Schlaraffii na českém území, ale i svědectví o česko-německé historii... Roky úsilí občanů, politiků a iniciativ na záchranu hradu nakonec selhaly,“ píše periodikum určené pro německou menšinu v České republice.
Landes Echo dále informuje o průběhu celé několikaleté kauzy. Redakce oslovila také mluvčí jabloneckého magistrátu Janu Fričovou a položila jí otázku, zda nebude zámeček připomínat alespoň pamětní deska.
„V bezprostřední blízkosti místa určitě ne. Protože ani zámeček ani pozemky pod ním nejsou v majetku města,“ řekla měsíčníku Fričová.
Jediné, co možná v Jablonci Neysseburg připomene, budou jeho dveře. Ty se podařilo získat místnímu zastupiteli za ANO Janu Zemanovi. „Půjdou na renovaci a pak se stanou součástí jiné historické budovy ve městě,“ řekl Zeman. Kde se objeví, však neprozradil.
Není to poprvé, co si německá média všimla osudu jabloneckého zámečku. Loni v květnu o situaci kolem domu informoval saský deník Sächsische Zeitung. Německá mediální scéna před časem zaznamenala také jablonecký spor o navrácení kontroverzní sochy rytíře Rüdigera na zdejší Horní náměstí.
Bourání řešila policie
Konečná demolice zámečku začala 18. listopadu 2019. Bourání sice odstartovalo již v květnu stejného roku. Radnici se ovšem tehdy podařilo strhávání budovy zastavit.
Tvrdila, že sice majitel zámečku, firma MalinaSafety, měla povolení k demolici, avšak nenabylo právní moci, jelikož se radnice proti němu odvolala. Věc řešila i policie, jež ji vyhodnotila jako přestupek proti stavebnímu zákonu.
Rozhodnout měl krajský úřad. A rozhodl. „Jediným důvodem odvolání bylo, že Jablonec podal opětovný návrh na prohlášení stavby za nemovitou kulturní památku na ministerstvo kultury. Úřad proto přerušil odvolací řízení, neboť se pro něj jednalo o předběžnou otázku, o níž muselo učinit rozhodnutí ministerstvo. To poté návrh již podruhé zamítlo. Odbor územního plánování a stavebního řádu proto následně 23. 10. 2019 vydal rozhodnutí, kterým zamítl také odvolání města. Rozhodnutí o povolení odstranění stavby je tak pravomocné a vlastník stavby je oprávněn ji odstranit,“ vysvětlil v listopadu mluvčí krajského úřadu Filip Trdla.
Snaha o záchranu historického objektu recesistického spolku trvala mnoho let, angažovali se v ní mladí lidé, politici i umělci, psaly se petice. Zabývalo se jím i ministerstvo kultury. Ani nadvakrát však stát zámeček mezi kulturní památky nezapsal.
Majitel zámečku uvedl, že ho bourání domu nijak netěší, ale nezbylo mu než zvolit „to nejméně špatné řešení“.
„Už v roce 2006, kdy jsme budovu kupovali, jsem jasně deklaroval, že chceme využít pozemek pod ní jako stavební parcelu pro náš rozvoj. Jako rodilí Jablonečané jsme měli zájem dohodnout se na kompromisu, který by zámeček alespoň částečně zachoval. Bohužel požadavky ze strany města byly nereálné a postupně až šikanózní,“ sdělil před časem jednatel firmy Radek Malina.
19. listopadu 2019 |
