Vojenští výsadkáři tu cvičili zhruba před měsícem. Kvůli přeletům armádního letadla se vzdušný prostor v okruhu několika kilometrů letiště uzavřel. Trénovat například nemohl hradčanský aeroklub.
43. výsadkový prapor z Chrudimi cvičil v okolí Hradčan spolu s americkými vojáky při cvičení Saber Junction 2017 letos v dubnu. Nad prostorem ve výšce asi 150 metrů přelétávaly lehké bitevníky L-159. Civilní letadla znovu nemohla létat.
„Armáda má své vojenské prostory. Nevím, proč by měla využívat civilní. Rusové tu byli dvacet let, byli jsme rádi, že po pádu železné opony vypadli a území se otevřelo lidem. Teď se tam vojáci znovu vrací. Na jaře navíc cvičení udělali v době hnízdění ptáků,“ nastínil své výhrady ke cvičením jeden z místních Radim Janda.
Má v areálu firmu, zároveň je amatérským pilotem a ornitologem. Jak řekl, připravuje petici proti využívání prostoru armádou. Chce ji předat ministerstvu obrany nebo prezidentské kanceláři.
„Působí to na mě tak, že armáda počítá s užším využíváním letiště. Vojákům se tu líbí. Pokud ale dojde k omezení letiště, dotkne se to všech,“ doplnil Janda.
Patrola bránila muži v průjezdu
Kousek od ranveje má objekt i Ladislav Hampejs. „Při posledním cvičení mi patrola bránila v průjezdu. Nakonec mě pustili, ale mají s tím problémy. Bojím se toho, že cvičení tu budou častěji a omezí nás. Lidí, kterým se to nelíbí, znám spoustu,“ řekl Ladislav Hampejs.
Výhrady má i starosta Ralska Miloš Tita. „Vedení města je proti tomu, aby prostor využívali vojáci. Vím, že to mnoha lidem vadí a znervózňuje je to. Možná se jim vybavují vzpomínky na dobu, kdy to byl uzavřený prostor,“ zmínil Tita.
„Mají své vojenské prostory. Pokud potřebují další, měli si zachovat Brdy,“ míní Tita.
Názory na využívání letiště armádou ale nejsou jednotné ani mezi amatérskými piloty. Vedoucí letového provozu na hradčanském letišti Jan Šafránek se naopak domnívá, že by armáda měla ranvej vlastnit a starat se o ni. Dnes ji má na starosti Krajská správa silnic.
„Na pojížděcích pásech i hlavní dráze roste tráva, voda se dostává do betonu a ten v zimě praská. My jako aeroklub na údržbu nemáme. Pokud se někdo o letiště může starat, pak je to armáda. Jinak mám obavu, že letiště zanikne,“ míní Jan Šafránek.
Nevadilo by mu ani, kdyby armáda letiště používala jako záložní výcvikové středisko. „Nebojím se, že by nás tam nepouštěli. Součinnost s armádou existuje i jinde,“ říká.
Vojáci se vrátili do Ralska v září 2016 během cvičení Sky Soldier II:
27. září 2016 |
Armáda amatérské letce omezovat nechce
Armáda ale neuvažuje o tom, že by v budoucnu letiště zcela využívala k výcviku. Podle mluvčího generálního štábu Jana Šulce je lichá i obava, že by armáda chtěla v budoucnu trvale omezit amatérské létání.
„O žádném takovém opatření neuvažujeme a ani pro něj není důvod,“ řekl Jan Šulc.
Podle něj výsadkáři na letišti Hradčany a v jeho okolí cvičili poprvé loni. Zatím měli tři cvičení. Jednou ročně na letišti cvičí 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany spolu s hasiči.
„Drtivá většina výcviku českých vojáků probíhá pochopitelně ve vojenských újezdech či na dalších cvičištích, která jsou ve správě ministerstva obrany. Jen ve specifických případech užíváme k výcviku i civilní prostory,“ zmínil Jan Šulc.
Letiště v Ralsku podle něj armáda vytipovala pro jeho unikátní parametry a umístění. „V případě výcviku výsadkářů byl tento prostor vytipován s ohledem na unikátní lokaci, která se ve stávajících vojenských újezdech nevykytuje.“
Mluvčí uvedl, že před cvičením armáda získala souhlas Libereckého kraje i orgánů ochrany životního prostředí.
„Informovali jsme samosprávy okolních obcí i Aeroklub Hradčany. Snažili jsme se také důsledně zmírnit jakákoli dočasná omezení plynoucí z probíhajícího výcviku pro občany nebo jeho jiné vedlejší vlivy,“ dodal Jan Šulc.
