„Pitva by měla potvrdit přesnou příčinu smrti, kterou je pravděpodobně srážka s vozidlem, a také, jak byla vlčice stará a zda už měla vlčata. Odebrané vzorky necháme podrobit genetické analýze, aby se zjistilo, z jaké populace zvíře pochází. Mohlo být místní, ale mohlo také krajinou jen procházet při hledání nového teritoria,“ vysvětluje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vlčici našli v honitbě, kde působí jako myslivecký hospodář Petr Slaba. Ten zdejší vlčí smečku mapuje už delší dobu a s nelibostí vnímá i narůstající počty stržených ovcí. Přesto vlky obdivuje a mrtvé vlčici prokázal patřičnou poctu, kterou jindy myslivci projevují jen zastřelené zvěři.
„Nežli jsme vlčici předali a odvezli, uložil jsem ji ještě na smrkové chvojí, pohladil po hlavě a chviličku u ní v tichu stromů postál. Aby odešla z lesa s úctou, tak jak to má být, třebas jí přejelo auto,“ svěřil se Slaba.
Trofej myslivcům
Podle zákona teď náleží trofej -tedy lebka a kožešina – zdejšímu mysliveckému spolku. Slaba očekává, že po pitvě a dalších testech vlčici dostanou.
„Máme o ni zájem. Ještě nevím, kde ji vystavíme, ale uvažujeme, že bychom vlčici vypreparovali celou,“ uvažuje myslivec.
Jde o jednoho z mála vlků, kterého přírodovědci už dobře znají – zvíře totiž nemělo pravý slech, o který přišlo patrně při souboji. Na letošních záběrech z fotopastí je tak snadno identifikovatelné.
„Nevíme, kde o slech vlčice přišla. Mohlo to být při souboji, nebo také třeba při překonávání nějaké překážky. Pravdu se už asi nedozvíme,“ uvedla Barbora Černá, koordinátorka Vlčích hlídek při Hnutí Duha Olomouc.
Čtyři nová vlčata
Kvůli letošnímu nedostatku sněhu a tudíž nemožnosti zmapovat počty vlků pomocí stop dnes ochránci přírody jen těžko odhadují, kolik členů „kokořínská“ vlčí smečka má.
„Z fotopastí víme o čtyřech vlčatech, která se letos ve smečce narodila. Kolik mladých vlků ale smečku opustilo a hledá si teď nová domovská území, to v tuto chvíli netušíme,“ dodává Černá.
O tom, že vlci při migraci ujdou i velké vzdálenosti, svědčí případ z roku 2018, kdy na dálnici D10 poblíž městysu Brodce u Mladé Boleslavi našli autem sraženého vlka. Genetická analýza prokázala, že než byl vlk zabit u Mladé Boleslavi, urazil zřejmě stovky kilometrů. Podobnost vlčí DNA se našla u vlků z okolí národního parku Drawa v západním Polsku.
„V chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj a širším okolí se vlci trvale vyskytují už od roku 2014. Odhadujeme, že tu žije stále jedna smečka a možná další samostatní jedinci. Jsme v kontaktu s chovateli hospodářských zvířat, klíčové je, aby svá stáda dostatečně zabezpečili. Několika hospodářům jsme zapůjčili elektrické sítě a zdroje na vylepšení ochrany chovaných zvířat. Nedostatečně zabezpečená stáda jsou totiž pro vlky lákadlem. Může se pak stát, že se na ovce takzvaně naučí a budou je opakovaně napadat i na jednom místě, u jednoho chovatele,“ vysvětluje šéf CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Ladislav Pořízek.
