Sražená vlčice ležela ve středu u silničního náspu, odkud ji pracovníci CHKO Český ráj odvezli k podrobnému zkoumání expertům z České zemědělské univerzity v Praze.
„Pitva určí přesnou příčinu smrti – tou je pravděpodobně srážka s vozidlem na frekventované silnici – a odebrané vzorky podrobíme genetické analýze, aby se zjistilo, zda se skutečně jedná o vlka a z jaké populace zvíře pochází,“ vysvětluje Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, který se věnuje výzkumu vlků.
„Na 99 procent to byl vlk. Samice měla přibližně dva roky, na první pohled byla zdravá a dobře vyvinutá. Její tělo bylo nepoškozené, pouze u tlamy měla krev, což napovídá, že nepřežila srážku s autem,“ podotkl ředitel Správy CHKO Český ráj Jiří Klápště.
Podle něj jde o první případ po více než sto letech, kdy se vlk v oblasti Českého ráje objevil. „Nemáme důkaz, že by vlk byl součástí nějaké trvalé smečky, která tu žije. Patrně šlo o takzvaného migranta, který hledal nová teritoria k životu,“ zmínil Klápště.
Po dokončení genetických analýz nechají vlčici vycpat. „Ideálně bychom ji umístili do Domu přírody v Dolánkách u Turnova, kde by se s ní mohly seznámit děti. Nebo by skončila u nás v CHKO,“ dodal.
Podle přírodovědců jde o další důkaz, že vlci znovuosídlují českou krajinu. Prvně se objevili v rezervaci Břehyně – Pecopala v sousedství Máchova jezera, pak se ukázali v Ralsku a dokonce nedaleko Frýdlantu v Jizerských horách.
20. dubna 2016 |
Vlci byli paralelně s tím potvrzeni i v Národním parku České Švýcarsko, kde dokonce fotopast zachytila vlka ve chvíli, kdy si pochutnává na sražené lani, na niž si počíhal u krmelce. Poté, co přítomnost vlků prokázali v Lužických horách, je zřejmé, že zvířata na jejich migrační pouti nic nezastaví.
Český ráj je pro vlky ideální
„Jedna vlčí smečka má teritorium i 250 kilometrů čtverečních. Mladí jedinci, kteří se z ní oddělují, tedy musí překonat i stovky kilometrů, když hledají jiná loviště. Je tedy jasné, že další může být Český ráj. Vlku stačí k životu dvě věci: alespoň částečně zalesněná krajina a dostatečná potravní nabídka. Obojí Český ráj splňuje,“ míní expert na velké šelmy z Hnutí Duha Jiří Beneš.
Český ráj ovšem je, na rozdíl od Jizerek a Ralska, turisticky mnohem vytíženější oblast. Beneš si však nemyslí, že to může vlky odradit.
„Vezměme si třeba Broumovsko, kde vlci žijí. Běžně se tam pohybují v okolí Adršpašsko–teplických skal, které jsou turisticky extrémně zatížené. Vlkům lidská přítomnost nevadí,“ vysvětluje.
30. dubna 2019 |
Hnutí Duha nicméně Český ráj nemonitoruje, což se má po nálezu vlčice změnit. Koordinátor projektů ochrany a monitoringu velkých šelem Miroslav Kutal z Hnutí Duha vybízí lidi, aby se přidali do takzvaných vlčích hlídek. Ty hledají a sbírají stopy výskytu vlků, například srst a trus. Hledají otisky tlap v blátě a sněhu. Starají se také o fotopasti.
„Uvítáme pomoc dobrovolníků, kteří by nám v monitoringu šelem chtěli pomoct. V Českém ráji zatím nikoho nemáme. Takové lidi dokážeme velmi rychle vyškolit, vybavit pomůckami,“ dodává Kutal. Zájemci se mají hlásit na e-mail stopy@selmy.cz.
Dálnice je zabiják vlků
Jednoznačným důkazem, že se vlci v Českém ráji usadili, by byla stržená zvěř nebo ovce. Takový důkaz zatím neexistuje, byť hlášení výskytu vlků přírodovědci z Turnovska mají.
„Tvrdá data však ještě nemáme. Jen pozorování. Kdyby tu vlci trvale žili, asi by to neuniklo pozornosti, byly by tu stržené ovce,“ myslí si Kutal.
Podle Jiřího Beneše by ale lidé měli být klidní. Za posledních sto let neexistuje v Evropě doložený případ, že by vlci zaútočili na člověka. Myšlenky na regulaci vlků odstřelem odmítá.
„Dnes už víme, že největším regulátorem vlčí populace jsou silnice a dálnice. Vzhledem k počtu vlků je tedy jakékoliv jiné omezení, například lov, zbytečné a nesmyslné,“ dodává Beneš.
9. července 2018 |
