Vila je dílem architekta Rudolfa Bitzana, rodáka ze Stráže pod Ralskem, který se v Čechách vypracoval mezi nejvýznačnější tvůrce rané moderny a geometrické secese na počátku 20. století.
„Rudolf Bitzan byl velmi významným architektem, například v Liberci navrhl krematorium, nádhernou Goltzovu vilu naproti textilní škole, v Novém Boru kino, je autorem městského divadla a kina v Teplicích, vodojemu ve Frýdlantě, kostelu sv. kříže v Görlitz a tak dále. Nicméně po válce až do Sametové revoluce se o něm jakožto o českém Němci mlčelo. Přitom to byl výrazný představitel stylu art deco, secese a vznosného klasicismu, což je vidět i na Simonově vile,“ uvedla Zdena Hrdinová, která přednáší dějiny umění na frýdlantském gymnáziu.
Vilu si nechal postavit v roce 1921 Emil Simon, který provozoval v Hejnicích přádelnu.
„Pravděpodobně ji měl jako své letní sídlo, jak tehdy bylo v módě. Nicméně v roce 1935 ji prodal jabloneckému exportérovi bižuterie Karlu Vítovi, který si později změnil jméno na Carl Witt, protože sympatizoval s nacisty,“ sdělil hejnický zastupitel Milan Votava.
Ještě donedávna byla v Simonově vile školka, ta se teď ale přestěhovala do nových prostor a objekt zůstal prázdný. „Neměli bychom se vily zbavovat, má nesmírnou historickou i architektonickou hodnotu. Spolu s lesoparkem, který ji obklopuje, tvoří v Hejnicích ojedinělý celek, který si zaslouží památkovou ochranu. Osobně bych se styděl, kdyby se město vily zbavilo,“ sdělil radní Kryštof Špidla.
Podle starosty Jaroslava Demčáka nemá město v úmyslu vilu prodat. Složitá je však otázka jejího využití a také opravy.
„Město vlastní představu o využití vily nemá. Navíc ten objekt potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. Bavíme se o dvaceti, třiceti milionech. Pro město velikosti Hejnic je to velký problém. Kvůli stavbě nové školky jsme řadu projektů odsunuli, nicméně realizovat se časem musí. A kde na vše vzít peníze?“ ptá se Demčák.
Přesto zastupitelé návrh na podání žádosti o zapsání vily na seznam kulturních památek podpořili. Památková ochrana podle nich může usnadnit cestu k dotacím na opravy.
„Mohla by tu být knihovna, reprezentativní obřadní síň, turistické informační centrum, takové živé kulturní středisko,“ dodal Špidla. Zapsání do rejstříku památek potrvá minimálně jeden rok.
