„Za poslední tři týdny sledujeme nebývalý nárůst poškozování skal. Jen tyto rytiny vznikly během posledního týdne. Dochází tak k efektu ‚nástěnky‘, kdy jedna kresba nebo nápis inspiruje další návštěvníky,“ říká archeolog a specialista na speleoantropologii Petr Jenč z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Fotogalerie |
Ukazuje například azbukou vyrytý obrovský nápis Marjana a Kolja. Na rozdíl od tisíců rytin na kolmé skále pod hradem je tento více než centimetr hluboký nápis ještě zákeřnější. Vyrytý je v chráněném prostoru skalního převisu, kde vydrží stovky let. Příroda jej jen tak „nevstřebá“.
U řady rytin v Příhrazských skalách, jež jsou přírodní rezervací v CHKO Český ráj, evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000 i jediným globálním geoparkem UNESCO ve střední Evropě, vandalové letos připsali datum. Takové podpisy se neostýchali vyrýt ani přímo v prostoru unikátního středověkého hradu Drábské světničky. Zhruba třetinu rytin mají letos na svědomí cizinci.
Na zákaz rýt do skal upozorňují piktogramy Správy CHKO, v místě samém návštěvní řád památkového objektu. Přistiženým přitom hrozí vysoká pokuta. „Někteří lidé toho nedbají. Za poslední týdny vzniklo jen na tomto malém kousku Českého ráje stejné množství rytin jako za uplynulé tři roky,“ podotýká archeolog Jenč.
Vandalové ryjí vedle cenných petroglyfů
Rytiny vznikají i vedle cenných petroglyfů, které archeologové ve skalách už roky zkoumají a snaží se uchovat pro příští generace. V rámci rozsáhlého výzkumného projektu jich dosud zmapovali na 21 tisíc.
Jen pro příklad, nejstarší nápis na pískovci v Českém ráji pochází z roku 1562. První jméno vytesané do skály a spojené s datem je Jiřík Síbr. Je u něj letopočet 1604. Známy jsou i petroglyfy pozdně středověké, zobrazující i zbraně, štíty, erby nebo kříže označující hranice panství, později též lesních revírů nebo katastrů obcí.
„Historické rytiny jsou přitom velmi zranitelné a snadno přehlédnutelné. Ty nejcennější vznikaly v době, kdy znalost psaní ovládala jen minoritní část společnosti. Většinou již ve své době nesly důležitá sdělení. S dnešním masivním poškozováním skal mizí i tyto cenné prameny,“ posteskl si archeolog Jenč.
Neukázněnost návštěvníků skal je patrná také při krátkém výstupu na Drábské světničky. Jen během desetiminutové cesty nahoru porušují návštěvní řád hned dvě rodiny výletníků. Vyryté drážky od horolezeckých lan patří už naštěstí minulosti, hrad přestal být lezeckým terénem.
Správci museli světnici vyřadit z prohlídkového okruhu
Vznikají ale jiné „zářezy“. Jako příklad neúcty k památce vidíme třeba obdélníkovou přihrádku jakoby vydlabanou nedávno pro odkládání mobilního telefonu. „Skálu poškodila hned vedle středověké kůlové jamky a lůžka pro trám,“ ukazuje Jenč.
Jednu ze světnic hradu museli správci památky – Lesy České republiky – dokonce vyřadit z prohlídkového okruhu. Vandalismus a ničení skály byly tak velké, že už nešlo zajistit bezpečnost návštěvníků bez toho, aniž by pískovec dál degradoval. Skála netrpí jen vandalským rytím, ale i pohybem tisíců návštěvníků.
Jak říká Petr Jenč, návštěvníci si hrad denně odnášejí na podrážkách svých bot. Turistů nebývale přibylo. Podle odhadů jich ročně hradem projde na padesát tisíc.
Na většině míst se skála pod nohama lidí obrousila o desítky centimetrů. Vznikají hluboké prošlapy. Bez větších investic hrozí i zavření hradu pro veřejnost. Zapotřebí je například další ochrana středověkých podlah. „Jen letos byla do dvou místností navrácena písčitá zemina chránící podlahy a různé konstrukční prvky před úplnou degradací,“ podotkl Petr Jenč a dodal, že situace je velmi vážná. Památka je na hranici udržitelnosti.
Do Apoleny turisté již nemohou
Kvůli mohutné devastaci pískovce už například lidé nemohou od jara 2010 vstupovat do skalního města Apolena, které bylo uzavřeno Správou CHKO Český ráj.
Správce hradu, Lesy České republiky, se Drábské světničky snaží udržovat, aby se hrad nemusel zavřít. Přestože jejich hlavní náplň spočívá v péči o les. Letos například Lesy ČR investovaly do oprav a budování nových prvků bezmála milion korun.
Lesy České republiky jen v letošním roce vybudovaly nová zábradlí, informační tabule, povalové chodníky nebo palisády, které mají návštěvníky nasměrovat na cestu, která je bezpečná pro ně samotné i chráněnou památku.
Opravily také turistický přístřešek, podestu u rozcestníku před hradem, již dříve budované zábradlí. Ale především dřevěné schodiště zpřístupňující hrad od vesnice Dneboh a stabilizační stěnu u informační tabule nad schody.
„Stabilizační stěny budujeme již několik let za sebou především proto, aby zabránily značné erozi, kvůli které se svah neustále sesouvá. Chodníky zase chrání skálu, aby ji neničily kroky velkého množství turistů. Hrad chceme zachovat i příštím generacím, budeme dělat vše pro to, aby se nemusel zavřít,“ uvedla Marie Pourová z krajského ředitelství Lesů ČR v Brandýse nad Labem.
Lesy i do budoucna podle ní plánují, že budou pokračovat v opravách i v budování nových částí. „Problém je v tom, že tam je neustále co opravovat. Není to jen vandalismem, ale i velkým provozem. Mnohem rychleji se všechny vybudované prvky opotřebovávají,“ uvedla Marie Pourová.
