Roušky, u nichž prodejci deklarují, že vydrží až čtyřicet vyprání, jsou antibakteriální a mají nanomembránu, aniž by ji skutečně měly, pochází přitom vesměs z dovozu z Asie, konkrétně z Vietnamu. Oproti tomu nanoroušky, které vyrábí tuzemští výrobci, testem prošly bez výhrad.
Vědci tak varují před nákupem falešných nanoroušek, které mají stejnou účinnost, jako když si někdo omotá kolem pusy a nosu bavlněný šátek. Nehledě na to, že šátek v tomto případě vyjde mnohem levněji než falešné nanoroušky.
Nanoroušky z dovozu nikoho neochrání
„Ve třech ze šesti roušek nebyla žádná nanovlákenná textilie ani jakékoliv jiné nanoobjekty, které by technologicky zvyšovaly filtrační funkčnost roušek. Našli jsme v nich pouze mikrovlákenné textilie. Jenže to nejde považovat za nanomateriál,“ upozorňuje vědecký pracovník z Technické univerzity Pavel Kejzlar. Podle něj testované nanoroušky z dovozu proti virům nikoho neochrání.
„Například jeden z výrobců vyrobil z příze, kterou označil za nanomateriál, tkaninu, kde se vlákna vzájemně kříží. Tím vytvořil membránu, která je pro filtraci velmi malých objektů, jako jsou bakterie či viry, naprosto nevhodná. V místech, kde dochází ke křížení osnovy a útku, jsme zaznamenali průduchy o velikosti až 30 mikrometrů. To je v přepočtu 30 000 nanometrů. Když uvážíme, že koronaviry SARS-CoV-2 mají velikost 80 až 150 nanometrů, umožňují jim takovéto póry v mikrovlákenné textilii bezproblémový průnik rouškou,“ vysvětluje Kejzlar.
Podle Asociace nanotechnologického průmyslu v ČR by si tak lidé měli dávat pozor na to, jaké roušky si kupují, aby peníze nevyhodili za něco, co se za nanoroušku jen vydává. Na e-shopech dovozci většinou zveřejňují certifikáty a posudky ze země původu, které nemají s požadovanou nanotechnologiií při výrobě nic společného.
Certifikáty by měly být z Česka
„Pokud si lidé chtějí pořídit účinné certifikované ochranné pomůcky s nanovlákenným filtrem a nechtějí se nechat napálit, měli by žádat certifikáty platné v ČR,“ uvedla spoluautorka testu Eva Kuželová Košťáková.
Na nanoroušky a nanorespirátory se přitom často spoléhají lidé, kteří mají sníženou imunitu, onkologičtí pacienti a další rizikové skupiny.
„Když se tito lidé nechají oklamat a místo účinných nanovlákenných produktů si v dobré víře koupí falešné nanoroušky, ohrožuje to jejich zdraví. Pokud někteří dovozci roušek z Asie spotřebitelům prokazatelně lžou, že tyto roušky obsahují nanotextilii, zřejmě by je měla Česká obchodní inspekce za klamání spotřebitelů pokutovat,“ myslí si Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu v ČR.
Testy prováděli vědci ve dvou laboratořích, nezávisle na sobě. V každé z laboratoří byl k pozorování, měření a chemické analýze použitý jiný typ rastrovacího elektronového mikroskopu. Výsledky testů z obou laboratoří byly shodné.
