Turistů v Českém ráji už je až dost, nejhorší jsou půldenní, říká šéf CHKO

  6:27aktualizováno  6:27
Českému ráji škodí turisté. Ročně jich přijedou dva miliony. Ničí lesní pěšiny, ryjí do skal a splouvají Jizeru i v době, kdy v ní téměř není voda. To vše se nelíbí vedoucímu Správy CHKO Český ráj Jiřímu Klápštěmu.

Vedoucí Správy CHKO Český ráj Jiří Klápště | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Nejvíc mi vadí ti půldenní zahraniční turisté, kteří jen vyběhnou z autobusů a navalí se do Českého ráje. O ty nestojíme,“ říká Jiří Klápště v obsáhlém rozhovoru pro MF DNES.

Co vás napadne první, když se řekne Český ráj?
Lidem se vybaví možná Trosky. Pro mě je Český ráj definicí toho, že kamkoliv jdu, tam se cítím dobře. Někdy chcete skály, jindy vodu, jindy tichý les, to vše tu hned najdu. Je to studnice různých pocitů, které se tu míchají. Žádné jiné území v Česku nenabízí takový mix vjemů a zážitků jako Český ráj.

Někdo by mohl rouhačsky namítnout, že Český ráj je až příliš leporelový a kýčovitý.
Snad, ale máme tu i území turisticky nedotčená. Všechno vychází z toho, že malý Český ráj nikdy nemůže být jako Brdy, kam byl zakázaný vstup. Jsou tu na malé ploše památky, rybníky, harmonická krajina. Kýč je něco, co je apriori líbivé, Český ráj je spíš harmonický.

Jste ve funkci něco přes jeden rok. Při nástupu jste se nechal slyšet, že chcete změnit to, jakým způsobem je správa CHKO vnímána veřejností. Daří se to?
Je to jedna z věcí, kterou jsem chtěl změnit a která dřív úplně nefungovala. Razím názor, že my jsme úředníci a naším posláním je, aby náš úřad byl přátelský k lidem. Jsme placeni z jejich daní, takže si nesmíme hrát na vrchnost, která si diktuje, co kde bude nebo nebude. Myslím, že dnes CHKO komunikuje férově, lidé a obce jsou nám rovnocenní partneři.

Toho pohledu lidí na CHKO jako na organizaci, která je pokutuje, když někdo vjede do lesa, se asi hned tak nezbavíte.
Jsou věci dovolené a zakázané. My se pohybujeme v rámci zákona. Není třeba řešit každou banalitu, když někdo v CHKO přespí ve spacáku. Pakliže chceme někoho pokutovat, musíme pro to mít oporu v zákoně. A hlavně se řídit zdravým selským rozumem.

Je těch přestupků hodně?
To se odvíjí od toho, kolik máme lidí v terénu. Stráž přírody je dobrovolná a neplacená funkce, máme jen patnáct členů. V tomhle počtu není možné být všude. Nejčastější přestupky jsou parkování tam, kde se nemá, vjíždění autem do lesa nebo rozdělávání ohně.

Všechny tyhle problémy vycházejí z nárůstu turistiky. Města a obce o ně ale stojí, přináší jim kapitál.
Je to tak. Člověk tohle území stvořil, takže my z něj nemůžeme lidi zase vyhánět. Snahy o regulaci turismu už jsem zaznamenal, ale já nebudu lidi vybízet, ať nechodí do Českého ráje. Mně nejvíc vadí ti půldenní zahraniční turisté, kteří jen vyběhnou z autobusů a navalí se do Českého ráje. O ty nestojíme. Chceme šetrné turisty, kteří přinášejí benefit obcím a podnikatelům, kteří mají zájem to území poznat. Ty sem chceme naopak lákat.

O kolik turistů víc by Český ráj ještě unesl?
Ročně sem přijedou dva miliony lidí. Když se podíváte na hlavní trasy, tak v sezoně už není příjemné tam chodit. Davy lidí berou tomu území svou malebnost. Myslím, že o moc víc už Český ráj neunese.

Je pravda, že Prachovské skály a Hruboskalsko jsou v sezoně horší než Václavák. Jak ty lidi regulovat?
Stezky jsou sešlapané, kořeny stromů holé, eroze postupuje. Regulaci nám zatím neumožňuje zákon. Zavést vstupné, jako to dělá soukromý vlastník v Prachovských skalách, my určitě iniciovat nechceme. To je věcí obcí, jestli se k tomu odhodlají. Pakliže je nějaké území v jejich katastru extrémně zatíženo, musí nad tím začít uvažovat.

Co zákazy vstupu?
Vstup do CHKO je volný všude, kromě tří vybraných území. Tam došlo k tak významné devastaci, že jsme tam vstup zakázali. Jde o pískovcové skalní město Apolena u Trosek, Sokolku u Branžeže a území nedaleko Javořího dolu v Prachovských skalách. Já ale nejsem příznivec zakazování vstupu. Plán tato území rozšiřovat tedy nemám. Ta otázka bude na stole tehdy, až počty turistů překročí hranici únosnosti turistů. K tomu ještě nedošlo.

Fotogalerie

Co třeba odfiltrovat turisty z těch frekventovaných míst na jiná a rozptýlit je i jinam do Českého ráje?
Tyhle myšlenky tady byly. Rozptýlit je jinam se sice nabízí, ale to může fungovat na velkém území. Český ráj je jen 182 km čtverečních. Když turisty dostaneme ještě jinam, může to být kontraproduktivní. CHKO je i o ochraně přírody. Máme území, kde se daří mnoha druhům živočichů a rostlin, které by tam při vyšší zátěži nebyly. Narušili bychom si tato klidová místa a například sokoli, výři nebo jeřábi by odtud zmizeli.

Velkou bolístkou Českého ráje je chybějící infrastruktura. Chybí hlavně odstavná parkoviště. Když chci jít přes Rotštejn na Klokočské skály, v létě tam nezaparkuji, snad jen podél silnice. Co z toho je pro vás ještě přijatelné, abyste neprotestovali?
Problém parkování vnímám dlouhodobě. Víme, že ho musíme řešit. Záchytná parkoviště v místech, kde to přírodě nevadí, jsou absolutně na místě a podporuji je. Mám na mysli například Hrubou Skálu a Sedmihorky. Pokud tam parkoviště nevznikne, nikdy neodbouráme živelné parkování lidí podél silnic směrem ke kempu a k lázním. Už se o tom s obcemi bavíme, jsou tomu nakloněny, koneckonců by měly nějaké příjmy z parkovného.

Na druhou stranu ale, těžko si představit betonovou plochu pod Hrubou Skálou…
Nebyly by to parkoviště typu plochy u Lidlu, ale zapojili bychom je do krajiny. Měly by zasakovací dlaždice s lapoly, kolem se vysázejí stromy a keře.

Které činnosti turistů v Českém ráji vás nejvíc štvou?
Živelné splouvání Jizery z Malé Skály do Dolánek u Turnova. Denně tam propluje tisíc lodí. Pokud by tam bylo dost vody, nebyl by problém. V létě je tam ale pár centimetrů vody, lidé vylézají z lodí, pádly se odrážejí ode dna. Ta řeka je místem, kde žijí ryby a další živočichové, život v řece je tím decimován. Lidé se navíc zastavují u břehů, šlapou všude, rozdělávají ohně a vyhazují odpadky. Je na stole snaha regulovat splouvání Jizery. Připravujeme studii, která nám řekne, jaký vliv na přírodu to má a na základě toho se rozhodneme, jak splouvání regulovat. Kdo chce vodu, ať tam jede v době, kdy voda v Jizeře je.

Když už jste zmínil Jizeru... v Turnově se občas mluví o revitalizaci areálu Dolánek. Že by tam mohly být nějaká hřiště, atrakce, prolézačky… vám se tenhle nápad líbí?
Nejsem investor ani město, ale rozumné využití by mi nevadilo. Například přírodní biotop. Už dnes tam lidi chodí na jez a koupou se, takže vůči přírodnímu biotopovému koupališti v místě bývalého koupaliště bychom neprotestovali. Jakékoliv snahy o komercionalizaci toho místa je ale třeba spíše tlumit.

Jizerky bývaly označovány jako „Nočník Evropy“. V Českém ráji srážek spadné mnohem méně. Je voda problémem?
Stačí se podívat na Věžák, Vidlák a Krčák. V srpnu tam vidíte pokleslou hladinu, voda z pramenišť není vydatná. Na první pohled jsou rybníky zelené, plné sinic. Vidíme tady vliv změn klimatu. Myslím, že spíše než bojovat proti tomu, je třeba se na změny adaptovat. Právě proto jsme si dali za cíl vysadit každý rok 500 stromů do krajiny, obnovit pět mokřadních lokalit a pomoci pěti vlastníkům lesa reagovat třeba na kůrovce.

Zmiňujete kůrovce. Je s ním v Českém ráji problém?
My máme štěstí, že tady je struktura lesa smíšená, žádné smrkové monokultury. Těch apokalyptických rozměrů Jeseníků, Brd nebo Vysočiny to u nás nedosahuje. Odvážím si tvrdit, že plošné holiny tu nikdy nebudou. Borovice už jsou adaptovány na sucho, smrk roste plošně pouze na Žehrově a Kozákově. Vznikne tam třeba „oko“ patrné dva roky, ale zmlazením listnáčů se zatáhne a les se zacelí.

Před několika lety se v sousedních CHKO objevili vlci. Je prý otázka času, kdy se objeví i tady. Uvítal byste je i v Českém ráji?
Vlci jsou v Jizerkách, Lužických horách a Kokořínsku. Je otázkou času, než se sem dostanou. Už teď je zřejmé, že jak migrují, nějaký jedinec tudy projde. Patrné známky výskytu celé smečky ale zatím nemáme. To bychom věděli od chovatelů a myslivců.

Mohli by se tu usadit?
Potenciál, kde by smečka mohla žít, tu je. Kupříkladu žehrovské lesy jsou velmi klidné, tam by se mohla smečka usadit. Vlci ale vyvolávají vášně a konflikty, jsou tu snahy regulovat je odstřelem. Budeme tedy pořádat setkání se zemědělci a chovateli, informovat je. Dnes už mohou dostat stoprocentní náhradu za pasteveckého psa i za stavbu oplocení.

Přinesla by existence vlků nějaký benefit?
Vlk byl vždy součástí české krajiny. Konzumuje lesní zvěř, která je přemnožená a způsobuje miliardové škody v lesích. Vlk sice nevyřeší stav této zvěře, ale pomůže při obnově lesa.

Je to s tou zvěří tak špatné?
V Českém ráji nás trápí hlavně černá zvěř. Tam musí být redukce výrazná. Dokud se ale nezmění struktura zemědělství, nikdo s tím nepohne. Máme tu také mufloní stádo, to tady jako nepůvodní druh rovněž nechceme. Ale počkejme si na vlka, on se třeba o ty muflony postará (smích).

Loni se hodně kácelo na Mužském a na Troskách. Cílem bylo tyto vrchy odlesnit. Nezlobte se na mě, ale když se podívám na Trosky, tak mi přijde, že se to moc nepovedlo.
To se musíte podívat z jiné strany, nejlépe od Troskovic. Od silnice Turnov – Jičín to není tolik patrné. Vymýtit celý masiv Trosek ale stejně nejde, musíme je odkrývat postupně. Naše snaha je, aby se tam obnovily cenná stanoviště rostlin a živočichů. Mužský, Trosky a Vyskeř jsou sopky, mají úplně jiné podloží než zbytek Českého ráje a byly vždy bezlesé. My je chceme vrátit do stavu před sto lety, to tam byly pastviny a louky. Mužský byl holý kopec. V roce 1900 se tam konal Tábor lidu, na kopci stálo 60 tisíc lidí. Dnes by se jich tam vešlo šedesát (smích). Ještě letos tam vykácíme asi 1,6 hektaru náletů. Zachováme jen větší dřeviny. Cílem je, aby se Mužský stal genofondem starých odrůd ovocných dřevin. Posbírali bychom staré ovocné dřeviny a umísťovali sem jejich rouby.

Kauzou letošního roku byly rytiny do skal, které dělali turisté. Jak velký je to problém?
Rytiny ve skalách tu historicky byly, máme je doložené z 19. století. Ale s nárůstem turismu toho přibylo. Jakmile se objeví jedna, nikdo si už nebere servítky a ryje se dál jako o závod. Evidujeme stovky až jednotky tisíc případů ročně. Málokdy se podaří někoho chytit.

Řada lidí rytí do skal obhajuje, že je to stejně pískovec, který se beztak časem rozpadne. A že horolezci vám bůhvíproč nevadí.
Že někdo schvaluje rytí do skal, je stejné, jako by respektoval, že půjdu po ulici a nastříkám mu sprejem něco na fasádu jeho domu. Není to jejich majetek. Poškozují něco, co tu je pro další generace. Horolezci tu jsou sto let, vycházejí z tradice, která sem patří. Jsou to naši partneři. Skalám mohou i prospět. Redukují lezení v situaci, kdy třeba hnízdí sokoli. Sami horolezci vyženou toho, kdo to nedodržuje.

V roce 2002 se CHKO Český ráj rozšířilo na Maloskalsko a Prachovské skály. Je další rozšíření na pořadu dne?
V tuto chvíli ne. Na druhou stranu mi ale vadí, že je CHKO nelogicky roztříštěné na tři celky. Máme tu izolovanou část Maloskalska, pak Hruboskalsko a Příhrazské skály, pak je proluka a jsou Prachovské skály. Severní část Maloskalska s Hruboskalskem bohužel nespojíme, přes Turnov CHKO nemůže jít. Mým snem je jednou propojit Prachovské skály s centrální částí CHKO, tedy okolím Mladějova. Je to přírodně velmi cenné území.

Spousta lidí nechápe, proč je v CHKO pískový lom. Ten nevadí?
Sklopísek Střeleč není v CHKO, byť leží hned v sousedství. Takto blízko těžit je samozřejmě problematické. Lom už je ale tady sto let, dává nejkvalitnější písek. Stát vytyčil dobývací prostor a písek se bude těžit. Bavme se tedy o tom, jak ten prostor po těžbě rekultivovat. Jáma by se měla obnovit tak, aby se vytvářela nová stanoviště pro zvířata a rostliny. Už dnes tam žije břehule říční. Mohla by se tam usadit vlha pestrá.

Správa CHKO se ze zákona vyjadřuje k novostavbám na svém území, dává závazné stanovisko nezbytné pro stavební povolení. V čem se s majiteli nejčastěji dostáváte do křížku?
Nejčastěji porušují sklon střechy. Buď je úhel moc malý nebo velký. Ono záleží na tom, jak moc je dům viditelný z okolí, jestli je schován, a nebo stojí ve svahu.

Není to dnes trošku přežitek?
Postavte se na hranici CHKO a podívejte se, jaké jsou domy uvnitř a mimo ni. Poznáte to hned. Mimo CHKO stojí různé bungalovy, které sem absolutně nepatří. Vidíte různě podlažní domy postavené kolmo i podélně k silnici, nebo nerespektující stejnou vzdálenost k silnici. V CHKO si tohle dovolit nesmějí. Musí se zachovat historický ráz krajiny. Touhle optikou na to koukejte. Jsou tu jisté limity, které musí investor respektovat. Slušný projektant by tyto limity měl brát v potaz, pak není problém.

Proč se vlastně přestalo mluvit o rychlostní silnici I/35 přes Český ráj? CHKO kdysi proti té dálnici velmi aktivisticky vystupovalo, na což si vzpomenu vždycky, když popojíždím krokem směrem na Jičín. Je tady nějaký posun ve vnímání té silnice?
Koridor I/35 je dán v zásadách územního rozvoje, takže už není debata o tom, jestli ano nebo ne. Tu silnici bez diskusí potřebujeme, do Jičína se jezdí přes spoustu obcí. Jde o podobu silnice. Mně vadí, že by silnice měla být čtyřpruh od Turnova až do Karlovic. To je problém.

Proč?
Dálniční síť je vždy doprovázena výrobními a skladovacími halami. Pokud připustíme čtyřpruh, tak tam vyrostou. Z Valdštejna nebudete koukat pouze na Trevos, ale na další průmyslové areály. To je názor CHKO. Pokud by se ukázalo, že intenzita dopravy je taková, že čtyřpruh tam být musí, pak to beru jako argument do diskuse. My ale máme podklady z ministerstva pro místní rozvoj, kde se hovoří, že do roku 2050 čtyřpruh není potřeba. Střídavý třípruh je optimální.

Podívejte se na Český ráj z ptačího pohledu:


  • Nejčtenější

Při kontrole zasněžených hor narazil šéf silničářů na uprchlého velblouda

Nečekaný pohled se ráno naskytl šéfovi silničářů v Libereckém kraji, když v čerstvě zasněžených Jizerských horách...

Zápasníka MMA soudí za bití družky, každý jeho krok hlídají ozbrojenci

Před Okresním soudem v Liberci stanul zápasník MMA Tomáš Penz, který je obžalovaný z bití a týrání partnerky. Než se...

Růžička na Spartě neuspěl. Kometě náskok nestačil, Třinec i Kladno slaví

Hradecký trenér Vladimír Růžička odjíždí ze Sparty zklamaný, pražský klub v 18. kole hokejové Tipsport extraligy vyhrál...

Dětský gang denně ničil budované hřiště, Česká Lípa ho raději nepostaví

Česká Lípa vzdala boj se skupinou výrostků, která systematicky demolovala vznikající dětské hřiště. Co dělníci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přišli o dům i pozemky, aniž by o tom věděli. Podvodník dostal sedm let

Podobně promyšlený a zamaskovaný podvod, při němž lidé přišli o pozemky i dům a vůbec to netušili, ještě krajský soud v...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Studenti zasypali náměstí tisíci klíči, připomínají dobu po Listopadu 89

Půl tuny klíčů rozházeli ve čtvrtek studenti Technické univerzity v Liberci po náměstíčku ve studentském kampusu na...

Z věže na Špičáku bude lepší výhled, bikeři se dočkají nové stezky

Velké věci se budou odehrávat v příštím roce na Špičáku v Jizerských horách. Odstartuje tam oprava populární rozhledny....

Přišli o dům i pozemky, aniž by o tom věděli. Podvodník dostal sedm let

Podobně promyšlený a zamaskovaný podvod, při němž lidé přišli o pozemky i dům a vůbec to netušili, ještě krajský soud v...

Památník padlým vojákům už pomalu roste, bude ale střízlivější

Pomník v 1. světové válce padlým Liberečanům za 4,4 milionu korun vyrůstá na městském pozemku za libereckým Decathlonem...

INSPIRACE NA VÁNOCE: Vánoční cukroví letos o  něco zdravěji
INSPIRACE NA VÁNOCE: Vánoční cukroví letos o něco zdravěji

Brzy tu máme první adventní neděli, a tak je načase začít sbírat recepty na vánoční cukroví. Z čeho tahle tradice vznikla a jak si letos sváteční dobrůtky připravit o něco zdravěji?

Najdete na iDNES.cz