V dnes už neexistujícím výrobním areálu na rohu Barvířské a Resslovy ulice vznikl v roce 1905 první prototyp čtyřválcového automobilu na území Rakousko-Uherska.
Následně se tu rozjela výroba prvních vozů RAF (Reichenberger Automobil Fabrik), než se produkce přesunula do Růžodolu. Z kdysi významného podniku patřícímu Christianu Linserovi zbyla už jen secesní třípatrová slévárna.
Oprýskaný, ale architektonicky hodnotný objekt se radnice rozhodla zachránit. „Linserka bude jedním z budoucích pilířů organismu různě zaměřených kulturně-kreativních center se spádovou oblastí celého Libereckého kraje,“ říká architektka a urbanistka Zuzana Koňasová z Kanceláře architektury města Liberce.
Koncepce plánovaného Kulturního a kreativního centra Linserka byla součástí soutěžního dialogu Papírák 2023. To je městský projekt, který počítá s obnovou nevyužívané části spodního centra města, takzvaného Papírového náměstí, a zároveň jde o pilotní projekt Evropského hlavního města kultury (EHMK).
Na projektu záchrany zchátralého secesního domu v centru města se podíleli zástupci Liberce, externí spolupracovníci EHMK, Technické univerzity v Liberci a Libereckého kraje.
Hotovo v září 2025
Liberečtí radní už schválili návrh zadávací dokumentace a stanovili komisi, která bude zodpovídat za výběrové řízení na vyhotovitele. Podle plánu by celý projekt měl být definitivně dokončený v roce 2025, konkrétně v září.
„Třípodlažní objekt je propojený tříramenným schodištěm a výtahem. Návrh obnovy, budoucí provoz a následná architektonická studie byly navrženy Kanceláří architektury města Liberce ve spolupráci se statutárním městem Liberec a spolupracovníky EHMK. Slouží tak jako podklad pro veřejnou zakázku. Koncepce centra cílí na kreativní čistý průmysl, to je kreativní podnikání, ke kterému je zapotřebí pouze notebook,“ popisuje možnou podobu a využití nově vznikajícího centra náměstek primátora pro architekturu a veřejný prostor Jiří Janďourek.
V přízemí by podle představ města mohla být kavárna, sdílené kancelářské prostory, v prvním a druhém patře pak různé ateliéry, dílny pro kreativce či galerie. „Přilehlý park by pak sloužil pro veřejné kulturní a vzdělávací akce,“ dodává Janďourek.
Zatímco náklady na záchranu objektu by se měly vyšplhat do výše 38 milionů, samotná dotace by měla činit 31 milionů. Jen samotná veřejná zakázka na projektovou dokumentaci má přitom stát více než tři a půl milionu korun, a to včetně daní.
