Čočky fotoaparátů loví co nejdokonalejší záběry rukou sklářů, brusičů či pasířů. Kolik z mnoha návštěvníků, kteří se o víkendu pohybovali v krajině mezi Harrachovem a Kamenickým Šenovem však tušilo, že za vynesení tajemství výroby skla, bižuterie a šperků by v minulosti hrozilo popraviště nebo žalář?
Petr Novosad z možná nejstarší nepřetržitě fungující sklárny na světě v Harrachově říká, že dnes už nemá cenu um mistrů řemesla skrývat.
„Před nějakými sto lety by ale bylo naprosto nemyslitelné, aby se sem někdo mohl podívat. Každá sklárna se úzkostlivě snažila chránit si tajemství své výroby. V každé měli unikátní technologický postup, každá uměla něco jiného. A navzájem si to rozhodně nechtěly prozrazovat. Dokonce před dvěma sty, třemi sty lety by za vynesení tajemství zpracování a tavení skla byl hrdelní trest,“ zamýšlí se obchodní ředitel sklárny Novosad a syn.
Harrachovský podnik byl i přesto jedním z prvních v republice, jenž sklárnu otevřel turistům. Psala se devadesátá léta dvacátého století. Je tedy logické, že se nyní připojil do projektu Křišťálové údolí. Díky němu o víkendu odemkly své dveře desítky skláren, mačkáren, ateliérů, ale i škol či muzeí. Od těch obřích typu Preciosy až po malé dílničky, jež se skrývají v rodinných domech.
„Když se začal rozmáhat internet a nejrůznější cestopisné dokumenty, už nemělo moc smysl náš um skrývat. Lidé z celého světa si to mohli najít. Proto jsme se rozhodli, že budeme otevření,“ dodává Novosad. Ročně k nim do sklárny dorazí kolem 65 tisíc turistů. Převažují Češi. Líbí se tu ovšem i Polákům, kteří trochu vytlačují Němce a Holanďany.
Tak velká koncentrace sklářských podniků jinde není
Projekt Křišťálového údolí má ukázat světový unikát a přilákat turisty z celé planety. Vybudovala ho Preciosa a během soboty a neděle symbolicky předala Libereckému kraji
Po dnech otevřených dveří budou prohlídky v některých ze 65 zapojených podniků a institucí fungovat třeba po telefonické dohodě. „Tak velká koncentrace všech typů sklářských a šperkařských výrob na tak malém území, to nikde na Zemi neexistuje. Turista by si měl z návštěvy Křišťálového údolí odnést zážitek, že viděl něco specifického, místně typického a měl by o takovém zážitku vyprávět. Odnést si také suvenýr, který je originální, nejde o žádnou nažehlovačku na tričko,“ vysvětluje manažer projektu David Pastva.
Připomíná, že historii i současnost Křišťálového údolí chce projekt popisovat skrze příběhy lidí. Takových je zatím zpracováno deset a zájemci je najdou v češtině i angličtině v mobilní aplikaci Smart Guide. Mohou se tak zaposlouchat do vyprávění o Josefu Riedelovi, o skleněných kamenech z Turnova či foukaných perlách z Jizerských hor a Krkonoš.
Křišťálové údolí ovšem může „probudit“ i místní obyvatele. Důkazem toho je v sobotu odpoledne i na první pohled nenápadné Městské muzeum v Železném Brodě. To mimo jiné skrývá světově ceněnou expozici tavených plastik Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Zdejší kurátorka Lenka Jůnová je překvapena, kolik sem díky akci zavítalo lidí.
„Jsem za to ráda, protože k nám jezdí lidé z celého světa. A tito Američané nebo Izraelci obdivují díla těchto světově proslulých sklářů, o jejichž existenci tady u nás místní ani moc nevědí. To se díky Křišťálovému údolí může změnit,“ domnívá se Jůnová.
Vitríny muzea ovšem lákají i na romantické příběhy. „Máme tady třeba vázu, která vznikla k dvacátému výročí založení republiky. Dlouho se skrývala kdesi na půdě, až ji jeden sběratel objevil na burze v Držkově a přinesl ji k nám. Je velmi vzácná, třeba už tím, že její forma je dávno ztracená,“ upozorňuje Jůnová.
Podobný pocit ze znovuobjevení mají i v jablonecké firmě Ralton. „Táta, který společnost založil, měl plán, že se ukážeme veřejnosti. Aby věděla, o čem jsou ty naše mačkané kameny, abychom ukázali, že vůbec existujeme, jelikož naši zákazníci jsou převážně v zahraničí. Spousta lidí nás má za domem, ale vůbec o nás neví,“ uvádí za Ralton Filip Svoboda.
Ve sklářském gigantu Preciosa - lustry v Kamenickém Šenově jsou přesvědčeni, že projekt upozorní i na jiné věci v kraji než je Ještěd, příroda hor nebo sportovní vyžití. „Celé to bude fungovat ve chvíli, kdy se do toho zapojí i infrastruktura, hoteliéři a podobně. Celé údolí pak nebude jen o jednotlivých sklářích, ale o zážitku z celého regionu,“ míní předsedkyně představenstva Preciosy Lucie Karlová.
