"Ve středu 18. prosince mi bylo sedmdesát devět let. Jako dárek jsem dostal od našich představitelů nový důchodový výměr. Sdělují v něm, že mi ten dosavadní zvýšili o čtyřicet osm korun. Urazilo mě to, a proto jsem se rozhodl, že ty peníze budu každý měsíc vracet," vypráví Jiří Pochop, který šel do předčasného důchodu v roce 1993.
Tehdy bral od Státní správy sociálního zabezpečení necelých dva a půl tisíce korun. O dvacet let později mu vyplácí stát o devět tisíc korun víc.
"Žádná sláva to není, ale nestěžuji si. Mně jen peníze ke štěstí nestačí. Je to o principu, o morálce, o nedůstojnosti. Včera jsem četl v novinách, že světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová trénuje zadarmo a že jí teď k důchodu přidali pětačtyřicet korun. To je výsměch nejen jí, ale nám všem důchodcům," říká Pochop a snaží se vysvětlit, že mu v principu o peníze nejde.
Dvanáct let dělal v Dolních Štěpanicích radního a když poprvé do té funkce nastupoval, prohlásil, že těch pár stokorun měsíční odměny, kterou zastupitelé dostávají, věnuje na dobročinné účely. Potom vytáhl sešitek, kde má všechny tyto částky za dvanáct let zaznamenány, a kam je poslal. Dohromady to činí skoro sto tisíc.
Slevil dvě stě tisíc korun obci
Jako další příklad uvádí svůj dar obci. Dům, ve kterém nyní bydlí, dostali po roce 1990 v restituci. Jeho táta tu měl slavnou pekárnu a hospodu se sálem. Dům z poloviny zbourali a znovu postavili, ale se sálem si nevěděli rady. Proto ho nabídli obci, aby zde mohla pořádat plesy a zábavy.
"Víc než sedmdesát procent místních v referendu rozhodlo, že sál chtějí. Prodal jsem ho za odhadní cenu a dostal víc než devět set tisíc korun. Najednou jsem byl milionář a dal Štěpanicím slevu dvě stě tisíc a padesát jsem věnoval na opravu zdejšího hradu. Když se to dozvěděli zeťáci, tak se mnou tři roky nemluvili," směje se Pochop, který na svůj věk rozhodně nevypadá.
Není divu, celý život hrál a trénoval volejbal, čtyřiadvacetkrát jel Jizerskou padesátku a další dálkové běhy. Denně se myje v potoce. Má za sebou dvě onkologické operace a třetí ho čeká. Jeho heslo zní: Píle v námahách a střídmost v jídle.
"Tím dlouhým vyprávěním jsem chtěl vysvětlit, že můj protest proti valorizaci ve výši 0,4 procenta, je namířený proti těm, kteří takhle rozhodli. Ta částka je nedůstojným pohrdáním normálním člověkem ze strany všech našich cirka tří set představitelů, počínaje prezidentem a konče senátory a poslanci. Nikdo z nich nenašel odvahu to směšné navýšení důchodů zatrhnout," upozorňuje Pochop.
Na toto téma mluvil v posledních několika dnech nejméně se stovkou svých známých.
"Všichni mě v nápadu podporují, žádnou akci ale nechystám"
"Všichni mě v tom nápadu podporují, ale žádnou podpisovou akci dělat nebudu. Když se ke mně někdo přidá, budu rád. Snad dosáhneme toho, že se někdo tam nahoře alespoň chytne za nos," dodává Pochop.
Otázka je, komu a kam může důchodce několik desetikorun vrátit.
Tisková mluvčí Státní správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová říká: "S tímto problémem jsem se ještě nesetkala, ale obecně lze říci, že s penězi si každý může dělat co chce. Nám je vrátit nemůže, přestože důchody vyplácíme. Jsme jen nástroj vládních rozhodnutí."
Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí k tomu dodává: "My jsem se s tím také nesetkali, ale když chce někdo něco někomu dát, nebo vrátit do státního rozpočtu, může tak učinit darem do kapitoly snížení státního dluhu. Odkaz najde zájemce na našich webových stránkách."
