„Pokud volně žijící zvířata změní díky přítomnosti vlků své chování a přesunou se na jiné místo, naplňuje se tímto fenoménem skutková podstata myslivosti,“ argumentuje Beneš.
Na Českolipsku se už několik let pohybují vlci. Měli bychom se jich bát?
Poslední studie shromažďující data z 28 evropských zemí, v nichž trvale žije alespoň jedna vlčí smečka, popisuje, že ve 14 z těchto států jsou zaznamenány případy, kdy se vlci přiblížili k lidem. Poslední nevyprovokované útoky vlků byly hlášeny ve Španělsku v 70. letech. Od té doby v Evropě není zaznamenán případ napadení člověka. A to i přes to, že oblastí, ve kterých vlci žijí, od 70. let přibylo a žijí i v daleko hustěji zalidněných místech, než je Španělsko. Informace o vlčích útocích publikované na ruskojazyčných webech je nutné brát s velkou rezervou. Většinou neuvádí, zda byly provedeny DNA analýzy, aby bylo možné vyloučit psa, nebo nešlo o zvířata nakažená vzteklinou. Zcela smyšlený příběh o napadení vlkem byl publikován například v Itálii a původce napadení se podařilo odhalit právě až pomocí genetických analýz. Bohužel, nemám k dispozici statistiky o případech napadení člověka divokým prasetem nebo o omylem zastřelených lidech při lovech. Předpokládám ale, že v těchto dvou případech bude číslo v celoevropském měřítku za posledních čtyřicet let vyšší než vlčí nula. Vlka je třeba respektovat, ale není třeba se bát více, než jiných zvířat pohybujících se po lese.
Někteří myslivci tvrdí, že do naší osídlené krajiny plné zvěře, turistů a houbařů vlk nepatří. Čeká je tu prý poměrně pestrý a bohatý jídelní lístek, což povede k tomu, že se přemnoží a zdecimují zvěř, zlikvidují chovy ovcí a nakonec dojde třeba k tomu, že napadnou výletníka se psem. Tuhle obavu nesdílíte?
Tvrzení, že do naší krajiny vlci nepatří, odrážejí strachy a předsudky, které někteří lidé mají ke všemu neznámému. Pramení z nedostatku informací o tom, jak vypadá krajina, kde vlci v Evropě žijí. Pokud tisíce vlků žijí v nejstarších evropských civilizacích jako je Řecko, Itálie, Španělsko, kde dnes zůstalo minimum lesů, v Alpách s miliony turistů ročně nebo v Německu v oblastech s vysokou hustotou zalidnění a nikde vlci lidi nenapadají, proč by k tomu mělo docházet v naší lesnaté a pestré krajině, kde vlci mají potravy více než dost? Také pro chov ovcí není vlk celoevropskou hrozbou: ovce se chovají všude, kde vlci žijí po staletí či desetiletí a množství škod se pohybuje maximálně v řádu desetin procent z celkového množství chovaných zvířat.
Vlci jsou krásná zvířata. Ale jejich odstřel nám může pomoci, říká myslivec |
V honitbách, kde myslivci hospodaří, ale vlk může napáchat různé škody, z některých revírů prý zneklidněná zvěř doslova uprchla jinam. Jak k tomu potom ten myslivec, co platí za honitbu nájem, přijde?
Myslivec si honitbu nepronajímá za účelem lovu, ale za účelem vykonávání práva myslivosti, což je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijícím zvířatům jako součásti ekosystému. Pokud tedy volně žijící zvířata změní díky přítomnosti vlků své chování a přesunou se na jiné místo, tj. do sousední honitby, naplňuje se tímto fenoménem skutková podstata myslivosti. Pokud považuje nájemce honitby svých několik málo hektarů pronajatých pozemků za lovecký areál, pak se může cítit přítomností vlků poškozen v tom ohledu, že má stížené podmínky pro lov zvířat. V celorepublikovém kontextu ovšem jakékoliv snížení počtu ulovených zvířat nesledujeme. Myslivecké statistiky to potvrzují. Počty ulovených muflonů, daňků i dalších lovecky atraktivních druhů zvířat od roku 2012, kdy se vlci do naší krajiny vrátili, rostou. Přítomnost vlků tak není překážkou pro rozumné myslivecké hospodaření.
Existují názory, že vlky prý kdosi uměle odchovává, na Šumavě je dokonce povolený odchov. A tito vlci ze zajetí pak někdo pouští do přírody. Co si o tom myslíte?
S těmito tvrzeními se setkávám opakovaně. A vždy na ně reaguji tak, že pokud do rukou dostanu konkrétnější popis těchto nelegálních aktivit, podám trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení. Výsledky DNA analýz renomovaných institucí naopak opakovaně potvrzují, že naše území znovuosidlují vlci ze tří vlčích populací – středoevropské, karpatské a alpské.
Na Slovensku je povolený regulovaný odstřel vlků, což by mnozí myslivci uvítali. Byl byste za jistých okolností tomuto návrhu nakloněn i u nás?
Je třeba vyhodnotit, jaký benefit by společnosti přinesl odstřel druhu, který pomáhá do naší krajiny navracet přírodní rovnováhu. Zatím neexistuje vědecká studie, která by prokázala, že lov vlků snižuje například škody na dobytku. Mnohem účinnější jsou v tomto ohledu preventivní opatření jako například pastevečtí psi. Naopak víme, že přítomnost velkých šelem zvyšuje kvalitu trofejí a změnou chování kopytníků se snižují škody na lesních porostech.
