„Rybník již nebyl provozuschopný. Hráz se doslova rozpadala. Podepsal se na tom i dvacet tři let trvající pobyt okupační sovětské armády, kdy vojáci hráze doslova rozjezdili tanky a lovili tu ryby pomocí granátů,“ řekl budoucí starosta Ralska Miloslav Tůma mladší.
O opravě rybníka se hovoří od roku 2016, kdy jej získalo město do svého majetku směnou pozemků s Vojenskými lesy ČR. Teprve teď ale Ralsko získalo dotaci 25 milionů korun z EU, která akci umožní.
Dno se nejen vybagruje od obřích nánosů bahna, ale opraví se také hráz, požerák a bezpečnostní přeliv. Podstatnou změnou, která ovlivní vzhled celé hráze, bude stavba širšího chodníku na straně přiléhající k silnici.
Pláž se dočká nového písku
„Hodláme také upravit pláž, kde se lidé koupali. Vyřežeme shnilé smrky napadené kůrovcem a navezeme tam nový písek. Rybník je oblíbeným místem koupání, v sezoně se tu vystřídá i tisíc lidí denně. Ti jistě ocení, že rybník se díky odbahnění stane hlubším a jeho voda pak bude čistší,“ prozradil Tůma.
Hradčany, do roku 1948 pojmenované Kummer am See, byly dříve skutečným letoviskem, kam se lidé jezdili koupat.
Ve 30. letech ale začala sousední travnatou plochu využívat jako letiště československá armáda, krátce nato německá Luftwaffe. V letech 1951 a 1954 zde vybudovali tři kilometry dlouhou betonovou dráhu letiště, které po roce 1968 využívala sovětská armáda.
Nic z toho turistickému ruchu u sousedního rybníka neprospělo, v oblibě zůstal jen u rybářů. Po odchodu okupantů si turisté k Hradčanskému rybníku hledali opatrně opět cestu.
Ryby se do rybníka vrátí
„Kdysi tu byly i převlékárny, molo a občerstvení. Ještě nevím, jestli se něco z toho k rybníku vrátí, ale protože voda tu není špatná, lidé si sem jistě cestu najdou,“ myslí si budoucí starosta.
Slovené ryby má na svých sádkách Rybářství Doksy, po znovunapuštění nádrže je do něj vrátí. Povolí se i sportovní rybolov.
Bahno, které v následujícím roce ze dna rybníka odvezou, hodlá město uložit na deponii a po vysušení použít jako hnojivo.
Rybníků je přitom v Ralsku devatenáct. Jejich pilířem je takzvaná Hradčanská kaskáda, systém několika propojených rybníků Černý, Vavrouškův, Strážovský a Držník, na něž navazuje právě Hradčanský rybník. Kaskáda rybníků byla za doby sovětské okupace nejzničenější.
O horkých letních měsících slouží rybník jako osvěžovna pro koně.
„Rusové využívali rybníky při výcviku přebroďování s tanky. Z Vrchbělé jezdili tankovými cestami až k letišti, kde je čekala překážka v podobě Hradčanských rybníků. Jejich hráze totálně rozjezdili a materiál na pásech tanků vynesli pryč. Vznikly tam mnohametrové koridory,“ připomněl nedávno dlouholetý pracovník Vojenských lesů Miloslav Tůma starší.
Podobně dopadly i ostatní rybníky, smůlu ale měly i ty, kam se vojáci s tanky nedostali. Trpěly pro změnu tím, že se o ně nikdo nestaral. Jejich hráze pukly, voda odtekla a břehy zarostly.
Rehabilitace krajiny nastala až v novodobé historii. Vojenské lesy investovaly v minulých letech v Ralsku sedm a půl milionu korun, za něž se opravují rybníky Lutovník a Knížecí.
V roce 2016 Vojenské lesy za 1,7 milionu dokonce postavily úplně nový rybník U Srubu, což akcentuje fakt, že stojí vedle loveckého srubu v oboře Židlov. Dnes tam žijí ryby, kachny a rozmnožují se obojživelníci.
V soustavě ralských rybníků roste odemka vodní a prstnatec plamatý nebo ďáblík bahenní. Z chráněných ptáků zde žijí čáp černý, skřivan lesní a lelek lesní. Po odchodu Sovětů zde provedli průzkum a napočítali 698 druhů motýlů, z nichž některé druhy žijí pouze zde.
