„Působím tu od roku 2007. Koupil jsem ruinu po sovětské armádě a zemědělcích a přeměnil ji v moderní firmu. Docela se nám daří, ale nemůžeme se dál rozšiřovat, protože okolní pozemky jsou zablokované restitucí rodu Walderode,“ říká výrobce křišťálových lustrů Josef Wranovský.
Kauza WalderodeJde o nejdelší a nejsložitější restituční spor v Libereckém kraji. Táhne se od roku 1993, kdy Karel Des Fours Walderode vznesl restituční nárok na nemovitosti a pozemky za téměř tři miliardy. Týká se pozemků na Jablonecku, Semilsku a Turnovsku, včetně zámku Hrubý Rohozec. Dnes o nemovitosti soudí jeho dědička Johanna Kammerlanderová. O majetek přišel Karel Des Fours Walderode jako Němec na základě Benešových dekretů v roce 1946, o rok později mu sice stát vrátil české občanství, ale než pozemky, lesy a nemovitosti rodina získala zpět, dostali se k moci komunisté a majetek znárodnili. Walderode emigroval a tak znovu ztratil občanství. V roce 1992 je dostal zpět a požádal o restituci. Dostal pozemky u Turnova, ale o ně zase přišel rozhodnutím dalších soudů. Zatím uspěl se žádostí o pozemky u Žďárku. Ve hře je řada sporů, které ani v dohledné době neskončí. |
Hala je sice jeho, ale pozemek kolem je pronajatý. „Potřeboval bych koupit alespoň čtyři tisíce metrů pozemku s příjezdovou cestou, abych měl jistotu, že mě odsud nikdo nevyhodí, ale nemohu,“ poznamenal.
„Jako nájemce nejsme ani účastníkem sporu, takže ho nijak nemůžeme ovlivnit. Nezbývá než čekat, ale zdá se mi, že to nikoho nezajímá,“ přibližuje podnikatel.
Nejhorší je podle něj nejistota. „Když jsem si to tu pronajímal, doufal jsem, že kauza bude vyřešená, pozemky si koupím a budu v klidu podnikat, ale opak je pravdou, řešení je v nedohlednu,“ dodal Wranovský, který zaměstnává kolem dvou desítek lidí a dodává luxusní křišťálová svítidla do celého světa.
V nejistotě jsou i další firmy
Není sám, kdo žije v nejistotě. Stejný problém má například i Společnost Kadlec s.r.o., která se zabývá kovovýrobou a sídlí v bezprostřední blízkosti státního zámku Hrubý Rohozec.
Firma vznikla před více než 22 lety jako středisko traktorové stanice. „Areál jsme koupili od státu ve veřejné dražbě, staráme se o něj a vylepšujeme,“ říká ředitel společnosti Pavel Doubek.
„Dali jsme peníze do plynofikace, stavby nových inženýrských sítí kanalizace, nové střechy, přístavby nebo do nové cesty, ale teď si na místo dělá nárok paní Kammerlanderová a katastr jej zablokoval do doby, než se spor vyřeší, což má pro nás velmi nepříznivé důsledky,“ přibližuje.
Firma nemůže přistavovat, pronajímat nebo kupovat další objekty. „Omezuje nás to v čerpání dotací z evropských projektů nebo českých grantů. Tím, že se nemůžeme rozvíjet, přicházíme o zisk,“ vysvětluje Doubek.
„A banky nám neposkytnou úvěr, dodává.“ Firma je v kontaktu s právníkem turnovské radnice, ale ani ona nevidí konec sporu.
Potíže má také město Turnov
Potíže má i město Turnov. „Týká se to hlavně inženýrských sítí a pozemků v průmyslové zóně. My se k nim chováme jako ke svým a nabízíme je, ale s tím, že je tu restituce a to řadu investorů odradí. Jsou firmy, které musely zaplatit vysoké odškodné, aby z restituce vypadly, a jsou firmy, které zkrachovaly nebo jsou před krachem,“ konstatuje turnovský starosta Tomáš Hocke.
Podle něj se ale nároky netýkají jen průmyslové zóny.
„Patří sem například Daliměřice, Dolánky a pozemky přímo ve městě, odhadem tak pět procent města. My ale musíme budovat chodníky, veřejné osvětlení nebo sítě. Děláme to i s tím rizikem, že spor prohrajeme,“ poznamenává starosta.
„Na vině je stát, kdyby nevrátil Karlu Des Fours Walderode občanství, nebylo by, oč se soudit,“ dodává.
Spory stále nekončí
Právě skutečnost, že stát vrátil hraběti Walderode občanství byl předmětem dlouhých sporů. Jeho kritici poukazovali na to že se za druhé světové války byl členem Sudetoněmecké strany a narukoval do wehrmachtu.
Soud ale tyto skutečnosti neshledal jako důkazy proti němu, naopak kladně zhodnotil jeho působení v roli tlumočníka u Vojenského soudu v Praze, kde se snažil působil ve prospěch osob stíhaných nacisty.
Verdikt tak Johanně Kammerlanderové otevřel cestu k pozemkům v Koberovech, na Malé Skále a v Železném Brodě. Za další by měla dostat náhradu. Ani tento spor však ještě neskončil.
