Pavel Pfeifer s kolegou Filipem Čálkem připravovali plochu pro budoucí Hanibal horolezeckou arénu pod lomem v Mlýnské ulici. U toho objevili úkryt německy zvaný Deckungsgraben.
V tomto případě se jedná o vyzděnou, několik desítek metrů dlouhou chodbu se dvěma větvemi a třemi průduchy pro přívod čerstvého vzduchu. Patrně obyvatele přilehlých domů měla ochránit hlavně před následky létajícího zdiva a střepin při bombardování. Při přímém zásahu pumy by lidé uvnitř sotva přežili.
Fotogalerie |
Vchody desítky let ukrýval nános zeminy a věděli o nich možná jen žijící pamětníci.
"Bylo to velké překvapení, bagr párkrát hrábl a našli jsme to. Bagrista se lekl, když si uvědomil, po čem to vlastně jezdil. Mohl se propadnout," řekl Pavel Pfeifer, správce budované arény.
Strop 190 centimetrů vysoké chodby zakrývá betonový překlad. Na něm leží necelého půl metru mocná vrstva zeminy. V chodbě je ještě natažená elektřina, horolezci uvnitř našli i německé lahve od piva, například s nápisem Josef Kluge Brauerei.
"Je to samozřejmě zajímavý kus historie, z chodby máme radost i proto, že nám to vyřeší otázku skladu a zázemí pro arénu. Nebudeme ho muset stavět," dodal Pfeifer.
Kryt možná souvisí s dalším v Klicperově ulici
"Je pravděpodobné, že původní záměr u tohoto úkrytu v Mlýnské byl, že povede pod přilehlou stěnu. Tohle byl asi začátek, ale pak se změnil projekt," uvažuje Ivan Rous, speleolog a autor knihy Liberecké podzemí.
Podle něj mohou chodby souviset i s protileteckým krytem, který je nedaleko, v Klicperově ulici. Ten původně sloužil pro zaměstnance Liebiegovy továrny (poválečná Textilana). Němci tu podle Rouse patrně zvažovali umístit dokonce i podzemní továrnu. Kryt byl totiž rozšířen.
Továrna měla mít krycí název Jadeit. "Jsou zde prostory, které lze označit jako výrobní sály. V tomto případě by sloužila továrna firmě Blaupunkt, která sídlila ve výškové, dodnes stojící budově v bývalé Textilaně. Oporou pro možnost výroby v podzemí v této lokalitě je i existence nedokončené štoly z druhé strany kopce," uvedl Ivan Rous.
Kryty jsou i v Lidových sadech nebo u kasáren
Známé kryty typu Deckungsgraben jsou podle něj kupříkladu v zahradě Lidových sadů nebo u dětského hřiště u horních kasáren. Zároveň prý ale existuje ještě řada krytů, na které se po válce zapomnělo a dnes už se o nich neví.
"Víme o několika dalších krytech, které nejsou objevené. U některých víme, že vůbec nebyly otevřené od konce války. Takový kryt je pak doslova konzerva historie a značně zvyšuje význam těchto podzemních objektů. Je velmi reálné, že se dochová zařízení nebo alespoň část, třeba diesel agregát," dodal pracovník Severočeského muzea v Liberci Rous.
Neobjevené kryty jsou podle Rouse také Na Bídě, další u stadionu Slovanu nebo na Františkově. Na odkrývání těchto krytů prý dojde, ale postupně. Rous se nyní se spolupracovníky soustředí na podzemní továrnu v Rychnově u Jablonce.
"Od těchto dnes zapomenutých libereckých krytů máme výkresy i plány. Když postupovala Rudá armáda, vznikla dokonce mapa, která měla sloužit k tomu, aby postupující fronta věděla, kde by se mohli skrývat Němci. I když tam nejsou všechny," zmínil Rous.
