Obnovu alejí u silnic v Libereckém kraji brzdí odpor majitelů pozemků

  16:25aktualizováno  16:25
Nové aleje na mém pozemku? Zapomeňte na ně. Na podobné odpovědi majitelů parcel naráží Liberecký kraj při snaze obnovovat aleje podél silnic. Silničáři navíc předjímají, že se bude problém ještě prohlubovat.

Třešňová alej na Frýdlantsku. | foto: Liberecký kraj

„Pokud tam dnes stojí strom, tak to vlastníkům většinou nevadí, ale když chceme vysázet třeba v té samé linii stromy nové, tak se řada vlastníků brání. Jestliže se s nimi nedohodneme, tak se to řešit nedá. Je to velká komplikace,“ popsal problém ředitel Krajské správy silnic Jan Růžička.

„Obávám se, že do budoucna se bude problém prohlubovat. Zejména s většími zemědělskými organizacemi, které nemají vztah k našemu kraji, se vůbec nedá diskutovat o tom, že bychom na okraji pozemků vysázeli stromy,“ dodal Jan Růžička.

Stromy jsou na mnoha místech v kraji dožilé a je potřeba je vykácet, aby neohrožovaly řidiče nebo chodce. To je případ třeba tak zvané Kočárové aleje u silnice mezi Raspenavou a Krásným Lesem.

S kácením stromořadí, které loni vyhrálo třetí místo v celostátní anketě Alej roku, se počítá pravděpodobně v březnu. Nové stromy se ale objeví jen podél levé strany ve směru od Raspenavy. Pozemky na pravé straně mají zkrátka vlastníci, s nimiž se nedá jednat.

Stromy by se měly sázet až za příkopy. A tam se kraj dostává na hranice pozemků. Nový občanský zákoník stanovuje, že by se nemělo bez souhlasu vlastníka sázet blíž než tři metry k hraně pozemku. „A to je skoro vždycky problém,“ upozornil Růžička.

Zemědělcům vadí i padající větve

Zemědělcům stromy komplikují sekání nebo orbu. Vadí jim i padající větve. A obávají se i toho, že zvíře na pastvině strom zničí a oni jej budou muset platit.

Ekologičtí aktivisté z organizace Arnika kritizovali v minulosti Liberecký kraj za to, že sází málo nových stromů. Z dat silničářů vyplývá, že v období 2003 až 2015 padlo podél silnic nižších tříd v Libereckém kraji 3679 stromů, vysázeno však bylo jen 1207 stromů. Nejvíc v loňském roce – 982.

Loni bylo Liberecko jedním z mála krajů v zemi, kde nové stromy neubyly. Pokáceno tu bylo 694 stromů, 982 vysazeno.

Údržbu vegetace podél silnic začal kraj koncepčně řešit v letošním roce. Prostřednictvím Krajské správy silnic LK vysázel podél silnic nižších tříd 420 nových stromů.

„První dva projekty na výsadbu nových silničních alejí jsou již dokončeny. Oba dva kraj hradil ze svého rozpočtu,“ sdělil Marek Pieter, náměstek hejtmana pro řízení rezortu dopravy, investic a veřejných zakázek.

Prvním projektem je alej se 155 stromy

Prvním projektem je třešňová alej se 155 stromy, které už lemují silnici z Frýdlantu na Nové Město. Vysázení včetně následné dvouleté péče vyjde na téměř 490 tisíc korun.

Nově vysázené slivoně a hrušně už také lemují opravenou silnici ze Zdislavy do Křižan. Kraj za projekt včetně dvouleté péče o stromy zaplatil bezmála 364 tisíc korun.

„Mimo tyto projekty se dalších 75 nových stromů vysázelo v rámci rekonstrukce krajských silnic třetí třídy v Troskovicích,“ podotkl náměstek Pieter.

S velkou výsadbou stromů počítá zejména česko-polský projekt „Od zámku Frýdlant k zámku Czocha“. Má začít příští rok na jaře. Počítá s opravou téměř 24 kilometrů silnic za 270 milionů korun a také s výsadbou 1500 stromů.

Přestože odborníci na bezpečnost stromy podél silnic kritizují, ekologové se jich zastávají. „Stromy k silnicím patří. Bez nich jsou silnice v terénu méně patrné,“ zdůraznila vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová z Arniky.

„Stromy jsou vodítkem v zimě, když jsou silnice zaváté, při povodni, kdy jsou zaplavené nebo v husté mlze či sněžení. I z technického hlediska mají stromy u silnice svůj význam. Odvodňují podloží, zpevňují krajnici a udržují pozornost řidičů,“ míní Klemensová.

Autor:

Nejčtenější

Jak vyvést stamiliony z dopravního podniku? Plán vznikal už v roce 2016

Bývalý ředitel DPMLJ Luboš Wejnar, jehož v roce 2017 spolu s Pavlem Šulcem...

MF DNES rozplétá složitou korupční síť, kdy se lidé napojení na firmu BusLine pokoušeli vytunelovat a zničit liberecký...

Liberecká policie pátrala po uprchlém vězni. Už se vrátil zpět

Při rozsáhlém cvičení Orkán 2019 si více než dvě stovky účastníků především z...

Liberecká policie pátrala po uprchlém vězni Petru P. Jednatřicetiletý muž v sobotu po třetí hodině ranní opustil své...

Kdo povede Liberec? Klub má zájem o Kozla, Skuhravého či Kučeru

UŽ JE ČAS. Kouč Dukly Luboš Kozel během duelu na hřišti Zlína

Uvolněnou pozici po slovenském trenérovi Zsoltu Hornyákovi, který po uplynulé sezoně skončil, by u prvoligových...

Liberec má konečně trenéra, po osmi letech se do ligy vrací Hoftych

Pavel Hoftych, trenér fotbalistů Českých Budějovic

Na Bohemians ho milovali, v Trnavě na něj nikdy nezapomenou. Populární fotbalový trenér Pavel Hoftych si teď fanoušky...

Pilot ultralightu nouzově přistál v poli, místo hasičů sháněl odtah

Letadlo skončilo po nouzovém přistání na střeše. (14. června 2019)

K nouzovému přistání do pole s obilím se v pátek ráno uchýlil pilot ultralehkého letadla. Se strojem přistál u obce...

Další z rubriky

Ochočili si veřejnou správu, říká dlouholetý kritik dopravního podniku

Od roku 2011 Josef Šedlbauer varoval před prorůstáním byznysu do samosprávy i...

Osm let vedl osamělý a zdánlivě marný boj proti korupci a klientelismu v libereckém dopravním podniku. Dnes se ukazuje,...

Senátor Zeman podpořil Trikoloru. Máme podobný postoj k migrantům, říká

Jaroslav Zeman, majitel továrny na výrobu hraček Detoa v Albrechticích.

Senátor Jaroslav Zeman zvolený za ODS na Jablonecku podpořil nové hnutí Trikolora poslance Václava Klause mladšího. Ten...

Jak vyvést stamiliony z dopravního podniku? Plán vznikal už v roce 2016

Bývalý ředitel DPMLJ Luboš Wejnar, jehož v roce 2017 spolu s Pavlem Šulcem...

MF DNES rozplétá složitou korupční síť, kdy se lidé napojení na firmu BusLine pokoušeli vytunelovat a zničit liberecký...

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz