„Pokud tam dnes stojí strom, tak to vlastníkům většinou nevadí, ale když chceme vysázet třeba v té samé linii stromy nové, tak se řada vlastníků brání. Jestliže se s nimi nedohodneme, tak se to řešit nedá. Je to velká komplikace,“ popsal problém ředitel Krajské správy silnic Jan Růžička.
„Obávám se, že do budoucna se bude problém prohlubovat. Zejména s většími zemědělskými organizacemi, které nemají vztah k našemu kraji, se vůbec nedá diskutovat o tom, že bychom na okraji pozemků vysázeli stromy,“ dodal Jan Růžička.
Stromy jsou na mnoha místech v kraji dožilé a je potřeba je vykácet, aby neohrožovaly řidiče nebo chodce. To je případ třeba tak zvané Kočárové aleje u silnice mezi Raspenavou a Krásným Lesem.
S kácením stromořadí, které loni vyhrálo třetí místo v celostátní anketě Alej roku, se počítá pravděpodobně v březnu. Nové stromy se ale objeví jen podél levé strany ve směru od Raspenavy. Pozemky na pravé straně mají zkrátka vlastníci, s nimiž se nedá jednat.
Stromy by se měly sázet až za příkopy. A tam se kraj dostává na hranice pozemků. Nový občanský zákoník stanovuje, že by se nemělo bez souhlasu vlastníka sázet blíž než tři metry k hraně pozemku. „A to je skoro vždycky problém,“ upozornil Růžička.
Zemědělcům vadí i padající větve
Zemědělcům stromy komplikují sekání nebo orbu. Vadí jim i padající větve. A obávají se i toho, že zvíře na pastvině strom zničí a oni jej budou muset platit.
Ekologičtí aktivisté z organizace Arnika kritizovali v minulosti Liberecký kraj za to, že sází málo nových stromů. Z dat silničářů vyplývá, že v období 2003 až 2015 padlo podél silnic nižších tříd v Libereckém kraji 3679 stromů, vysázeno však bylo jen 1207 stromů. Nejvíc v loňském roce – 982.
Loni bylo Liberecko jedním z mála krajů v zemi, kde nové stromy neubyly. Pokáceno tu bylo 694 stromů, 982 vysazeno.
Údržbu vegetace podél silnic začal kraj koncepčně řešit v letošním roce. Prostřednictvím Krajské správy silnic LK vysázel podél silnic nižších tříd 420 nových stromů.
„První dva projekty na výsadbu nových silničních alejí jsou již dokončeny. Oba dva kraj hradil ze svého rozpočtu,“ sdělil Marek Pieter, náměstek hejtmana pro řízení rezortu dopravy, investic a veřejných zakázek.
Prvním projektem je alej se 155 stromy
Prvním projektem je třešňová alej se 155 stromy, které už lemují silnici z Frýdlantu na Nové Město. Vysázení včetně následné dvouleté péče vyjde na téměř 490 tisíc korun.
Nově vysázené slivoně a hrušně už také lemují opravenou silnici ze Zdislavy do Křižan. Kraj za projekt včetně dvouleté péče o stromy zaplatil bezmála 364 tisíc korun.
„Mimo tyto projekty se dalších 75 nových stromů vysázelo v rámci rekonstrukce krajských silnic třetí třídy v Troskovicích,“ podotkl náměstek Pieter.
S velkou výsadbou stromů počítá zejména česko-polský projekt „Od zámku Frýdlant k zámku Czocha“. Má začít příští rok na jaře. Počítá s opravou téměř 24 kilometrů silnic za 270 milionů korun a také s výsadbou 1500 stromů.
Přestože odborníci na bezpečnost stromy podél silnic kritizují, ekologové se jich zastávají. „Stromy k silnicím patří. Bez nich jsou silnice v terénu méně patrné,“ zdůraznila vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová z Arniky.
„Stromy jsou vodítkem v zimě, když jsou silnice zaváté, při povodni, kdy jsou zaplavené nebo v husté mlze či sněžení. I z technického hlediska mají stromy u silnice svůj význam. Odvodňují podloží, zpevňují krajnici a udržují pozornost řidičů,“ míní Klemensová.
