Někteří uchazeči se neumí ovládat, jsou emočně nestabilní nebo nedokážou odolávat zátěži.
V minulém roce obdržela policie v regionu 203 žádostí o přijetí do služby. Bylo to o 124 více než v roce předcházejícím. Statistika tak sice vypadá pozitivně, ve skutečnosti však pouze 83 zájemců prošlo úspěšně psychologickým vyšetřením. To je 54 procent, takže každý druhý nepropadne náborovým sítem. K samotným testům se jich dostalo 165. A krajská policie loni nabrala 49 lidí.
„Největší problém rozhodně není tělesná zdatnost nebo zdravotní stav. Jde hlavně o psychický stav těchto lidí a o jejich rozpoložení. Naši psychologové stále konstatují, že zhruba padesát až šedesát procent uchazečů je po této stránce naprosto nevhodných,“ okomentoval ředitel krajských policistů Vladislav Husák.
Řada uchazečů selhává ve výkonových testech
Mluvčí liberecké policie Vojtěch Robovský pak na dotaz MF DNES některé psychické problémy zájemců naznačil. „Řada uchazečů selhává v oblasti výkonových testů. Ty se zaměřují na intelekt, paměť nebo pozornost. Další kritérium, které často nesplní, je odolnost v zátěži, emoční stabilita či nedostatečné sebeovládání,“ upřesnil Robovský.
Podle něj je vysvětlení této skutečnosti individuální. „Máme zájemce, které láká zajímavé a dobrodružné povolání, ale nedokážou odhadnout vlastní schopnosti. Nedohlédnou náročnost povolání policisty. Řada zájemců vidí pouze výhody, ne však požadavky,“ dodal mluvčí. „Někdy se stává, že kariéra policisty je více přáním rodiny než samotného uchazeče. To není úplně vhodná motivace.“
Psychologické vyšetření u policie sestává z takzvané výkonové části. Zde jsou již zmíněné testy na intelekt, pozornost či paměť. Dále je tu řada dotazníků a jiných metod, jež zkoumají třeba zátěž v různých stresových situacích.
„Nedílnou součástí testů je i podrobný rozhovor s psychologem. Každý uchazeč tak má možnost dostat zpětnou vazbu, ať už u vyšetření uspěl, nebo ne. Psycholog mu podrobně vysvětlí, v čem nesplnil stanovená kritéria a v čem naopak vidí jeho silné stránky,“ doplnil Vojtěch Robovský.
Polici chybí až 175 lidí
Personální situace u policistů v kraji je na hraně únosnosti. Tabulkový podstav se v roce 2019 pohyboval okolo 125 lidí. Skutečný se však blížil číslu okolo 175 policistů. Nejhorší situace je na Českolipsku, kde schází 38 zaměstnanců. Naopak nejvíce stabilizované jsou krajské útvary.
Vladislav Husák říká, že policie aktuálně nemá žádné rezervy, kam by mohla sáhnout. „Přibližně desetiprocentní neobsazenost pro nás znamená, že jsme skutečně na hraně toho, abychom zajistili kvalitní výkon služby. Musíme tak činit některé kroky jako jsou sdružování služeb nebo přesčasová práce. Zatím se nám to daří, i když s vypětím všech sil,“ řekl ředitel s tím, že kromě Českolipska jsou největší problémy také v bývalém okrese Jablonec.
I když policie nového člena najde, přibližně rok trvá, než ho může použít takzvaně v terénu.
„Přijímací řízení trvá obvykle tři měsíce. Uchazeč absolvuje psychologické vyšetření, prověrku tělesné zdatnosti, zdravotní prohlídku a další personální řízení. Následuje nástupní příprava ve školicích střediscích. Ta sestává z vyučování, řízené praxe a další školní části. Pak zájemce čeká příprava na zkoušky odborné způsobilosti a teprve po jejich úspěšném absolvování může být zařazen do jednotlivých útvarů, tedy do běžného výkonu služby. Celá tato anabáze obvykle trvá dvanáct měsíců,“ uzavřel Robovský.
U policie se v posledních letech zvyšují průměrné platy. Například v roce 2017 bral policista 37 077 korun hrubého, loni to bylo již 43 380. Nastupující policista si pak může přijít na částku 25 720 korun.
