Představte si skoro 12 tisíc sudů piva, oněch klasických padesátilitrových, a máte před sebou nejdůležitější zprávu o Pivovaru Cvikov.
Jinými slovy tam loni uvařili bezmála šest tisíc hektolitrů. Pivovar, vystavěný z polorozpadlé ruiny a otevřený v listopadu 2014, si může na své konto připsat také obnovený rybník s nasazenými kapry a restauraci Sladovna, kde o víkendu není někdy vůbec lehké najít volné místo.
„Letos bychom výstav piva rádi opět zvýšili,“ říká Viktor Tkadlec, ředitel cvikovského pivovaru. „Ale jsme pořád ještě nový pivovar a není lehké, abychom se dostali do hospod – buď namísto jiných piv nebo vedle nich.“
Každý pivovar se snaží, aby uspěl takzvaně „kolem svého komína“.
Cvikov zná více než dvacet pražských hospod
Přímo ve Cvikově čepují místní pivo tři restaurace, kromě Českolipska proniká Pivovar Cvikov i do sousedních okresů, především na Děčínsko a Liberecko.
„V Liberci a okolí a také na sousedním Jablonecku se nám daří. Naše pivo tam odebírá asi třicet hospod. V Jizerských horách jsme se dostali třeba do Bedřichova,“ uvádí Tkadlec.
Cvikovské pivo znají ve více než dvaceti pražských restauracích. Vévodí jim legendární novoměstská hospoda U Kalendů.
„Ke Kalendům jsem chodil jako vysokoškolský student, otevírali tam už v pět nebo v šest hodin ráno,“ prozrazuje Tkadlec. „O to víc mě těší, že tam čepují naše pivo.“
V Praze čepují Cvikov rovněž ve smíchovské restauraci Poslední šance, na Vinohradech U Vodoucha nebo ve zbraslavském kiosku Konec žízně. Berou ho rovněž na severočeském venkově – Sousedském posezení v Jílovém u Držkova či hasiči v Machníně.
Pivovar vaří pět stálých piv
Nejvíce cvikovského piva se nicméně vypije doma – přímo v pivovaru v restauraci Sladovna. Prodávají se tam také jedenapůllitrové PET lahve.
„Lidé jich u nás koupí za měsíc tisíce,“ dodává Tkadlec. „Často se u nás zastaví o víkendu cestou na chalupu.“
Cvikovský pivovar vaří pět stálých piv – dvanáctku Klíč, jedenáctku Hvozd, desítku Luž, osmičku Sklář a sváteční polotmavou třináctku.
„Největší podíl má nefiltrovaná dvanáctka, asi třicet procent. Blíží se k ní filtrovaná jedenáctka,“ podotýká Tkadlec.
Pivovar vyrábí každý rok také několik speciálů. Cvikovský starosta Jaroslav Švehla ocenil letošní třináctku Žitný speciál. „Ze všech cvikovských piv mi chutnala nejvíc,“ svěřuje se starosta.
Žitná třináctka v sobě skrývá obilné a slámové chuťové tóny a vyznačuje se bohatou pěnou, jež drží na sklenici.
Ve Cvikově vznikají piva živá – tedy nefiltrovaná. S jedinou výjimkou – jedenáctkou Hvozd.
„Cvikovská piva nejsou žádné patoky, líbí se mi na nich síla a říz,“ prohlašuje Jaroslav Bartáček, jeden z pravidelných návštěvníků restaurace Sladovna. „V bříšku po nich mám jak v pokojíčku.“
Pokoje hned nad Sladovnou
Pivovar a přilehlá restaurace Sladovna dává živobytí 28 stálým zaměstnancům a několika brigádníkům. Do Sladovny se vejde 85 hostů. Pivovar ji nicméně hodlá zvětšit, poněvadž ne pokaždé se tam vejdou všichni, kdo přijdou nebo přijedou.
„Letos budujeme hotelové pokoje v prvním patře nad restaurací Sladovna,“ konstatuje Tkadlec. „V létě je v pivovaru otevřená pivnice Stodola.“
Starostu Švehlu těší, že se z cvikovského pivovaru stal atraktivní turistický cíl. „Zaniklý pivovar se zmátořil rychleji, než jsme čekali. Jsme s ním spokojeni,“ říká Švehla. „Loni majitelé zrekonstruovali pivovarský rybník, nedávno jsme ho využili při hasičských oslavách na fontánu. Každý rok se v pivovaru koná hudební Zeleňák Fest.“
Cvikovský pivovar soutěží o zákazníky hlavně s velkými pivovary. Malé pro něj neznamenají konkurenci, jelikož svá piva prodávají většinou přímo u sebe a Cvikov se s nimi v hospodách nepotkává.
„Velké pivovarské řetězce však někdy přicházejí s dumpingovými cenami šest sedm korun za půllitr. V tomto ohledu se s nimi nemůžeme měřit,“ poznamenává Tkadlec.
„My si zakládáme na tradiční řemeslné výrobě piva a na jeho pružném rozvozu. Hospodské k nám zveme, aby věděli, odkud pivo berou a seznámili se s našimi zaměstnanci. Což pomáhá, pokud od nich něco potřebují.“
