V této podobě také uvítal zájemce o koupi v plánované dražbě. Dražební vyhláška hovoří nelítostnou řečí a se strohou upřímností servíruje krutá fakta.
„Střechou zatéká, opadává omítka na stropě i na stěnách. Okna jsou na pokraji životnosti. Nefunkční vzduchotechnika s následky vzniku plísní zejména v suterénech. Jsou poškozené okapy a ucpána odtoková potrubí.“
Nechybí ani zmínka o tom, co Adrii trápí nejvíc - o vlhkosti. „V celém suterénu včetně mezipatra je viditelná rozsáhlá vlhkost zdiva, zatéká v místech bývalého kinosálu.“
Snad každý Liberečan o tomto problému ví.
„Dřív ta voda tekla pod Rumunskou ulicí samospádem dolů. Pak začali stavět palác Syner, přehradili tok a od té doby to dělá paseku,“ rozčiluje se vlasatý údržbář v potemnělém kinosále, který zažil už mnohem lepší časy. „Ale podařilo se nám vodu odsud dostat, i boule na parketách se srovnaly. Staráme se o Adrii v rámci možností, necháváme přes den otevřené dveře, aby to tady aspoň trochu větralo.“
Pánové ze společnosti, která dražbu na 15. prosinec připravila, situaci nevidí nikterak černě.
„Podle informací, které máme od navrhovatele dražby, je stav Adrie dobrý. Takže i to, co tady napáchala prosakující spodní voda, nemělo na objekt až tak devastující vliv. Od statika máme vyjádření, že ve využití budovy by voda neměla činit problémy. Adria je nevyužívaná, což je na ní znát, ale samotná podstata domu je v dobrém stavu,“ je přesvědčen jednatel firmy Jaroslav Klokočník.
Adria by se díky své výhodné poloze v centru města dala skvěle využít jako kancelářská budova, spojená s provozovnami a byty - což bylo ostatně i její původní využití.
V dnešní době však vyvstávají nové, dříve netušené problémy: každý nájemník se zabývá otázkou kde zaparkovat.
„Studií na využití Adrie je celá řada. Jedna z nich počítá s tím, že v suterénu by se vybudovala parkovací stání, do nichž by se vjíždělo z ulice Boženy Němcové,“ prozradil Klokočník.
Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtá s kancelářemi, byty a kinem v suterénních prostorách vznikl v letech 1927 až 1929.
Pozoruhodné bylo technické vybavení paláce včetně jednoho z prvních osobních výtahů ve městě. Byl klecový a měl nosnost 400 kilogramů.
Na budově se podepsala řada následných rekonstrukcí a změn majitelů, ale historické prvky zůstaly zachovány.
