Rekonstrukce už započala. "Zatím máme skluz, ale pokud jej doženeme, plánujeme otevření alespoň té ubytovací části hotelu letos osmadvacátého prosince," prozradil Pytloun
Ještě předtím však ti, které hotel zajímá nebo na něj mají nějaké vzpomínky, mohou přijít na chystaný den otevřených dveří. Uskuteční se za necelý měsíc, v sobotu sedmého června.
"Plánujeme, že by začal kolem desáté dopolední. Kdokoliv může přijít a vše si prohlédnout. Bude otevřených sedm pokojů v původní podobě po přestavbě z osmdesátých let. Ty pak nebudeme předělávat a necháme je do budoucna v jejich současném designu. Je to takové retro, které může být pro leckteré zákazníky zajímavé," líčí Pytloun.
Otevřeno bude po celý den, vstup bude zadarmo. "Zhruba v osm hodin začne večerní program a o hodinu později se hotelem rozezní electroswing. Celý personál bude vypadat jako z třicátých a později z osmdesátých let a nebude chybět videoprojekce," naznačil hoteliér.
Lidé, kteří přijdou oblečení ve stylu třicátých, padesátých nebo osmdesátých let, dostanou na památku dárek.
"Bude to něco z původního vybavení hotelu, něco jako když si lidé odnášeli kusy kamení z Berlínské zdi. Ještě přemýšlíme, jak to pojmeme."
Zazní také muzika padesátých let. "Na popůlnoční program pak chceme oslovit diskžokeje, kteří zde působili v osmdesátých letech: Láďu Chudobu a Mirka Raise."
Co bude s hotelem dál? A ožijí znovu Staročeská jizba a snack bar Zlatý kohout? "Ano. Staročeská jizba bude v podobném stylu jako předtím. Chceme se v ní zaměřit na nabídku malých regionálních pivovarů. Vařit se tu budou obyčejná, klasická jídla. Prostě tradiční liberecký lokál. Podobu Zlatého kohouta zatím řešíme. Probírám to s místními i zahraničními architekty. Zatímco u těch prvních převažuje názor dát mu novou podobu, ti druzí by rádi zachovali tu stávající. Ještě není rozhodnuto," nastínil nový majitel hotelu.
Imperial byl postaven v době obrovského rozkvětu Liberce za první republiky, ještě než na pohraničí dopadla průmyslová krize.
Vyrostl podle návrhu místního architekta Pavla Zeha v roce 1930. Nechal si ho postavit provozovatel kavárny Radio na dnešním Sokolovském náměstí a také majitel hotelu Terminus Franz Fiedler.
Z art deca nezbylo po přestavbě prakticky nic
Jedná se téměř o konstruktivistickou stavbu, jejíž fasáda nese znaky art deca i funkcionalismu. Spolu s dalšími budovami, jako jsou Kavárna Nisa a obchodní domy Dunaj či Brouk a Babka, měl dát i Imperial Liberci vzhled evropského velkoměsta.
Tyto vize ale záhy zbrzdila krize ve třicátých letech a nakonec zcela zhatila druhá světová válka. Po ní doplatil hotel na změnu režimu, která se podepsala i na necitlivé rekonstrukci interiéru v roce 1986.
Z art deca nezbylo uvnitř prakticky nic. "Jen schodiště, dlaždičky kolem něj a dochovaly se nám asi tři talíře," upřesnil Pytloun.
Po adaptaci mohl hotel poskytnout ubytování 250 hostům ve 114 pokojích a dvou apartmánech. Nechyběla vlastní restaurace, noční klub, snack bar Zlatý kohout a stylová pivnice Staročeská jizba.
K tanci a poslechu vyhrávaly od počátku v Imperialu kapely; v barové skupině tu začínal třeba zpěvák Jiří Schelinger.
Po revoluci hotel sloužil dokonce jeden čas také jako hotel hodinový. "Jednou jsme stěhovali z Imperialu zpěváka Richarda Müllera, který u nás vystupoval. Nezamlouvala se mu tam upoutávka na hodinový hotel," vzpomínala kdysi Ivana Plechatá z Domu kultury.
Imperial po pádu socialismu získali v restituci původní majitelé - Němci. O své vlastnictví však přišli, hotel se po libereckém lyžařském mistrovství světa uzavřel a disponovalo jím ministerstvo financí.
Od roku 2010 se jej snažilo prodat v dražbě; to se nakonec povedlo o dvě léta později, až když původní cena klesla ze sedmdesáti milionů na pětadvacet. Imperial tehdy koupil majitel autobazaru Josef Lank. Znovuobnovení hotelu na rozdíl od současného majitele neplánoval.
"V dnešní konkurenci typu Zlatý lev nebo Babylon je to strašně těžké, otevřít tu další ubytovací zařízení," dodal tehdy.
